„Dneska je tam golfové hřiště, ale pamatuji tam docela pěkné pískové fotbalové hřiště,“ vzpomínal kolega, bývalý fotbalový brankář. Ano, hrával téměř dvě desetiletí kousek od Libeňského mostu, kde to v současnosti rozpalují ženy a muži s holemi a bílými míčky. Písek prý nebyl á la plážový volejbal, ale pěkně uválcovaný. I když to už byla Libeň, hrála tu Čechie Karlín, následně Tesla Karlín. Staré fotomapy prozrazují, že tu bývaly minimálně tři plochy pro fotbal, teď tam jsou už jen nevýrazné obrysy sportovišť.
Co se tohoto prostoru v blízkém okolí Interhotelu Olympik týče, do sousedství stávajících hřišť na sporty všeho druhu se zanedlouho vydají stavební stroje, vyroste tady asi tisícovka bytů. Developer slíbil, že sportování zachová.
Od těchto vzpomínek se odvinula debata, kolik fotbalových hřišť i dalších sportovišť už vzalo za své, stojí na nich silnice, domy či jiné stavby. To libeňské je možná výjimkou, jen se tu změnil sport.
O Tatře Smíchov a jejím škvárovém povrchu a hlavně populárním zimním turnaji, jsem kdysi v rubrice Praha? Aha! už psal. Tady už také sportování odzvonilo, vyrostou tu byty a kanceláře, nebo jen byty, nebo jen kanceláře, nevím. Míč tu už ale nikdo prohánět nebude.
Napadlo mě oslovit vždy spolehlivé pamětníky z facebookového profilu Stará Praha krásná. A sešlo se pár zajímavých postřehů…
„Na Letné to nebylo jen o Spartě a Slavii, ale svoje hřiště tu měli i německé kluby DFC Prag a Sportbruder,“ připomíná Radim Kočí. Dodává ještě pár postřehů. Například na místě současného Kongresového centra míval své místo plácek SK Nusle. A žižkovská Viktorka trénovala na hřišti Na Ohradě.
Letenská pláň byla plná sportovišť.
Daniel Vitner si zase vzpomněl na fotbal „nahoře“ u Kobylis. „U Ládví, kousek od vodárenské věže, hrál Slavoj Viktorie 8. Dnes tam jsou paneláky…“
„Místo dnešní Svobodné Evropy bylo hřiště Dopravních podniků a také tenisové kurty,“ připomíná Miroslav Holý.
Někdo vzpomněl na hřiště Meteoru Kačerov u dálnice. Na starších fotomapách jsem zjistil, že v tomto prostoru vedle Jižní spojky bývala ještě na přelomu 20. a 21. století tři starší travnatá hřiště, zatímco nyní tam najdete hřiště čtyři, z toho dvě s umělým povrchem. Takže minimálně jedno nezmizelo, ale naopak přibylo.
Kdo by se chtěl o zaniklých sportovních stopách dozvědět víc, existuje kniha Sporty a sportoviště od Zdeňka Míky, která patří do cyklu knih Zmizelá Praha. Vyšla v roce 2011.
