Odchov nejvzácnější kachny světa
Kontrastně zbarvené mládě po boku jednoho z rodičů
Loni v lednu rozmnožil tým kurátora ptáků Zoo Praha Antonína Vaidla jednoho z nejvzácnějších vodních ptáků planety, morčáka paranského. Tento druh se zde vylíhl poprvé na světě mimo svou jihoamerickou domovinu. Výskyt v přírodě je velmi fragmentovaný – nejznámější izolovaná populace přežívá v národním parku Serra da Canastra v brazilském státě Minas Gerais. Celkový počet je odhadován na méně než 250 jedinců, což činí z pražského odchovu úspěch světového významu.
Během roku postupně projevily hnízdní aktivitu hned čtyři z pěti dovezených párů, z nichž dva úspěšně vyvedly kachňata. Nyní tráví morčáci zimu v teplém zázemí, ale od jara budou opět k vidění v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zahrady.
U opeřených obyvatel Zoo Praha se vůbec dařilo: oslavili také třeba první evropský odchov zoborožce běloocasého v druhé generaci, rekordní 18. mládě dvojzoborožce nosorožčího a rozmnožení řady dalších vzácných zástupců ptačí říše, například čáji obojkové, supa kapucína, ketupy Pelovy či holuba růžového.
Záhada orlicie bornejské
Na čenichu mláděte je dobře patrný tzv. vaječný zub.
V Zoo Praha se v září vylíhla mláďata kriticky ohrožené orlicie bornejské. Díky nové inkubační technice nemuseli chovatelé malé želvy vykutávat z vajec. Tito sladkovodní obři mají totiž mimořádně tvrdou skořápku. Spolu s vnitrodruhovou agresivitou jde o hlavní dva důvody, proč od jejich chovu upustila celá řada evropských institucí. Pražský tým kurátora plazů Petra Velenského se však nevzdal a odměnou se loni stalo vůbec poprvé pět samostatně vylíhnutých mláďat.
Orlicie bornejské v přírodě nejspíš kladou snůšku do pralesního podkladu, který je velmi kyselý, až agresivní. Masivní skořápka mládě chrání, ale když se vejce vyvíjí ve sterilním prostředí v zoo, zůstane právě tak silná, že ji želvička neprorazí. Vajíčka proto byla umístěna do směsi vermikulitu a rašeliny, která svou kyselostí nahlodávala skořápku po celou dobu stodenní inkubace a zajistila želvám cestu ven.
První orlicie získala Zoo Praha v roce 2001 ze zabavené zásilky, která mířila na potravinové trhy. Dnes Zoo Praha koordinuje pro tento druh Evropský chovný program (EEP) v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
Chlupaté přírůstky
Hrající si selata štětkounů afrických v Rezervaci Dja.
Savci v Zoo Praha se v loňském roce nepochybně nedali zahanbit. Vůbec poprvé v historii se zde narodila mláďata rezavých pralesních prasat, štětkounů afrických. Jejich dovádění v pavilonu Rezervace Dja se vyrovnalo hrám gorilích sester Mobi a Gaiy v sousední expozici. „Zlatá prasátka“ pak dělala radost především na Vánoce.
Zoo Praha zaznamenala také příval převaláků. Vedle dvou klisen narozených přímo v trojském areálu přibyla také čtveřice hříbat ve výběhu na pražských Dívčích hradech a jeden přírůstek přivítala chovná stanice v Dolním Dobřejově. Celkem sedm koní Převalského tvoří skvělý základ pro plánované transporty do Střední Asie. Podobně nadějné odchovy se zdařily u kriticky ohrožených antilop, bongů horských. Dva srpnoví samečci budou cenným přínosem pro evropskou populaci v lidské péči.
U jednoho z nejočekávanějších mláďat roku však datum narození zoo nezná. Oproti tomu zná ale datum vykouknutí. Řeč je o druhém českém mláděti vombata obecného, které nyní z bezpečí matčina vaku pozoruje návštěvníky Darwinova kráteru. Ze savčích odchovů roku 2025 stojí za zmínku také mláďata jaguarundi, tayry, bércouna Petersova, damana pralesního, rypoše obřího či guerézy pláštíkové.
Zahájení chovu strašilek humřích
Blízký pohled na dospělce z první pražské generace
V březnu 2025 Praha jako jediná zoo v kontinentální Evropě představila veřejnosti kriticky ohrožené strašilky humří – nejmohutnější nelétavý hmyz planety. Živočich, který doslova vstal z mrtvých, osídlil expozici nazvanou Ballova pyramida.
Strašilka humří měří až 15 centimetrů a ještě před 110 lety se běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku asi 700 km severovýchodně od Sydney. Roku 1918 na jeho útesech uvízl parník SS Makambo, z něhož unikly krysy. To byl začátek konce tohoto „stromového humra“, který poté do dvou let z ostrova vymizel.
Existence strašilek humřích na Ballově pyramidě – nejvyšším mořském skalisku světa, jež se tyčí z oceánu dvacet kilometrů od Ostrova lorda Howea – byla potvrzena na počátku tisíciletí. Šlo o první živé exempláře spatřené lidským okem po více než 80 letech! Vědci tehdy objevili 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči. Bez nadsázky šlo o nejvzácnější hmyz na světě.
V Zoo Praha jsou dnes strašilky humří k vidění. Z obdržených vajec se podařilo odchovat desítky jedinců, kteří dnes již sami snášejí svá vlastní vajíčka.
Expozice Arktida bude!
Základní kámen expozice pro lední medvědy. O zamražené figurky ledních medvědů byl obrovský zájem.
Stavíme nový domov pro lední medvědy! To zaznělo při příležitosti zahájení 94. hlavní sezóny Zoo Praha, kdy byl symbolicky položen základní kámen jednoho z nejambicióznějších projektů v historii pražské zoo, expozice Arktida. Desku s motivem ledního medvěda od světoznámého ilustrátora Petra Síse zakrývala obrovská ledová kostka. Z té si návštěvníci ulamovali drobné figurky ledních medvědů. Každý z tisícovky medvídků totiž ukrýval čip sloužící jako vstupenka pro příští návštěvu.
Expoziční celek Arktida se bude rozkládat v severní části Zoo Praha poblíž Gočárových domů. Na více než 8 000 m2 poskytne ledním medvědům prvotřídní životní podmínky – rozsáhlé výběhy, bazény, několik druhů povrchů a dokonce i tzv. medvědí porodnici, která nabídne samici klid pro porod a výchovu mláďat. Vedle ledních medvědů osídlí Arktidu také skupina tuleňů obecných a návštěvníkům nabídne restauraci a také mnoho edukativních a herních prvků.
Zubři v Dolních Počernicích
Dvouletá samice Omega se ve výběhu zabydlela v září.
„Zubři v Praze“ – díky projektu Zoo Praha se v Dolních Počernicích na podzim zabydleli největší suchozemští savci Evropy. Tři samice a chovný býk osídlili více než desetihektarový výběh. Zoo Praha tím získala nové chovné prostory pro svůj tradičně chovaný druh, který však v minulém století málem vyhynul.
Podobně jako v případě koní Převalského na Dívčích hradech si projekt dává za cíl také revitalizovat místní ekosystém. Zubři zde totiž svou přirozenou pastvou a okusem pomohou vytvořit a udržovat biotop, který poskytne vhodné podmínky pro řadu dalších druhů rostlin a živočichů.
Na projektu spolupracuje zoo s Magistrátem hl. m. Prahy, městskou částí Dolní Počernice a Akademií věd ČR. Loňské vypuštění zubrů do výběhu je výsledkem dlouholeté spolupráce a náročných příprav.
Převaláci opět do Kazachstánu
Vypouštění klisny Bűbaj do aklimatizační ohrady
Zoo Praha spolu s partnery projektu Návrat divokých koní vypustila ve Zlaté stepi ve středním Kazachstánu dalších sedm koní Převalského. Jednoho hřebce a šest klisen přepravila ve spolupráci s Armádou ČR z Prahy a z maďarského Debrecína.
Hřebec Galvan a klisny Grâce a Zina II putovali z chovné stanice v Dolním Dobřejově nejprve na Letiště Praha-Kbely, odkud s nimi odletěl armádní letoun CASA do kazachstánského Arkalyku. Druhý český letoun měl na palubě převaláky z Národního parku Hortobágy a dopravil na stejné místo klisny Csardas, Cili, Bűbaj a Celeb. Oba transportní týmy čekala po přistání už společná, osmihodinová cesta složitým terénem do reintrodukční stanice Alibi. Všech sedm koní bylo po více než 30hodinovém transportu v pořádku vypuštěno do aklimatizačních ohrad.
Loňský transport se zapsal do historie Zoo Praha jako jeden z těch nejnáročnějších. Původně bylo v plánu v červnu do Zlaté stepi přepravit osm koní. Hřebec Wisky se však při cestě na letiště doslova vykopal z bedny a poté i z jedoucího vozu přímo na Pražském okruhu. Díky hbitému zásahu chovatelů, veterinářů a také Policie ČR se incident obešel bez zranění. Projektu tím Wisky nechtěně získal velkou publicitu.
Oslo není ze Skandinávie
Mladý samec Oslo dorazil do Prahy z belgické Pairi Daizy.
Do Zoo Praha loni přibylo několik klíčových jedinců chovaných druhů. Dva z nich vynikli. Tím prvním byl lachtan jihoafrický jménem Oslo. Mladý samec svým příchodem de facto ukončil éru slavného Gastona, a to především z důvodu potřebné genetické variability. Ačkoli ho návštěvníci mohli od léta pozorovat, jak se zabydluje ve svém českém domově, oblíbeného vystoupení lachtanů se dospívající Oslo zatím neúčastnil. Nyní ale spolu s chovateli pečlivě cvičí a snad už na jaře se přidá ke svému harému samic a během ukázky tréninku oslní vším, co se v Praze naučil.
Druhým výrazným příchozím zvířetem byla rovněž šelma a také samec. Devítiletý tygr sumaterský Achilles přicestoval z Anglie a jeho zdejší mise je jasná. Přijel za čtyřletou samicí Suryou, se kterou by mohl v Praze zplodit mláďata. Londýnský rodák je charismatickou šelmou – rád pozoruje své okolí z vyvýšených platforem a v letním horku si užívá krvavé nanuky. Především se ale stal pražskou nadějí pro rozmnožení kriticky ohroženého poddruhu tygra.
Příchody nových jedinců nám umožnily obnovit chov i několika dalších atraktivních druhů zvířat. Mezi nimi byli například varani Salvadoriovi či dracény krokodýlovité.
Zoo je i na známkách
Nenechte si ujít – tento název nese nová brožura, která představuje ta největší lákadla Zoo Praha na rovné stovce stran.
Nenechte si ujít – tento název nese nová brožura, která představuje ta největší lákadla Zoo Praha na rovné stovce stran. Je nejen praktickým průvodcem po areálu, ale čtenáře seznámí i s historií a zdejšími chovatelskými úspěchy, načež vzápětí jmenuje všechny pavilony a významné expoziční celky pěkně jeden po druhém.
Vedle krásných fotografií a představení zásadních druhů zvířat je knížečka plná zajímavých čísel a zákulisních údajů. Věděli jste například, že v Indonéské džungli žije přes 700 jedinců zvířat 60 druhů nebo že z výrobníku ledu u medvědů vypadne 125 kilogramů ledových šupinek každou hodinu? Brožura nabytá informacemi je dostupná v obchůdcích v zoo a nesmí chybět ve sbírce žádného fanouška Zoo Praha.
Loni se tiskovinám Zoo Praha dařilo na více frontách. Vyšlo dlouho odkládané číslo odborného časopisu Zoo Praha Gazella a zahrada pokračovala ve čtvrtletním vydávání populárně-naučného časopisu Trojský koník. V neposlední řadě je třeba připomenout také Hvězdy Zoo Praha. Tento název nese limitovaná kolekce poštovních známek s tvářemi slavných pražských goril, kterou vydala Česká pošta.
Nejlepší od covidu
Velkým lákadlem jsou dvě gorilí mláďata v Rezervaci Dja.
1 449 177 návštěvníků! Tento obrovský počet lidí prošel v roce 2025 jedním ze čtyř vstupů do pražské zoologické zahrady. Jde o návštěvnicky nejúspěšnější rok v této dekádě a současně nejlepší výsledek od pandemie covidu. K pokoření hranice půl druhého milionu nechybělo mnoho.
Na závěr pár informací od oddělení návštěvnického servisu: nejvíce lidí přišlo do Zoo Praha v srpnu (úžasných 248 998 návštěvníků), nejméně lidí dorazilo do Zoo Praha v únoru (stále úctyhodných 47 241). Statisticky nejslabší byly tradičně pondělky a nejsilnější soboty. Elektronickou vstupenku, která je navíc výhodnější, využil rekordní počet lidí, stejně tak nejnovější vchod do zoo na Sklenářce. Hranici 10 000 návštěvníků v jeden den jsme v roce 2025 překročili hned osmnáctkrát.
