Vinárna, drogerie a obchod s potravinami. I dnes je Puškinovo náměstí v Bubenči příjemnou lokalitou plnou malých podniků a prodejen v přízemí. Nad nimi jsou byty. V roce 1985 tomu nebylo jinak.
Na adrese Puškinovo náměstí 633/13 sídlil obchod s ovocem a zeleninou, což byla v 80. letech kategorie, v níž se dařilo podpultovému prodeji. A tak tomu zřejmě bylo i v případě dobrých vztahů místní vedoucí Ireny s jistou kadeřnicí Marcelou, ke které si paní vedoucí chodila nechat „udělat hlavu“.
16. května 1985: co vypověděla svědkyně
Puškinovo náměstí se na jaře roku 1985 stalo i místem vraždy. Podrobnosti zločinu popsal mimo jiné i spisovatel Viktorín Šulc v knize Jiří Markovič: Lovec přízraků: Ve čtvrtek 16. května 1985 krátce po poledni se dvě zmiňované sešly v prodejně a tentokrát řešily i šaty. Irena měla k mání za dobrou cenu oděv, který si Marcela šla vyzkoušet. Během toho si potřebovala odskočit na WC, které bylo v suterénu.
Pospíchala, v suterénu bylo šero, a tak si ani moc nevšimla podivného předmětu ležícího u zdi. „Takže až na WC mi došlo, že to něco byla nejspíš noha. Pomalu mi to docházelo, nechtěla jsem tomu věřit, a tak po vykonání malé potřeby, už cestou zpět, jsem se do výklenku podívala pořádně,“ uvádí Šulc, co Marcela později coby důležitá svědkyně vypověděla.
Ve výklenku v suterénu leželo svlečené ženské tělo. Marcela začala volat na Irenu, ať hned přijde, že se něco stalo. „Přiběhla a když to viděla, tak se rozbrečela. Pak šla zatelefonovat na Veřejnou bezpečnost,“ uvádí dále slova ženy spisovatel.
Uvázal jí podprsenku kolem krku, vzpomínal Markovič. Druhý díl zavede diváky do Hloubětína![]() |
Kdo je mrtvá neznámá? Její šéf promluvil
Ve 13.30 zahájili kriminalisté ohledání místa činu. Nepochybovali, že jde o vraždu se sexuálním motivem a spáchanou obzvlášť brutálním způsobem. Nebohou ženu, později identifikovanou jako zaměstnankyni ministerstva vnitra Martu, vrah škrtil vícero způsoby – páskem, podprsenkou a také škrtidlem, které si sám vyrobil: čalounickou nití s opálenými konci, aby se netřepila, a s uzlíky, aby se z krku nesesmekla...
Později vyšetřovatel Jiří Markovič se svým týmem přišel na to, že jde o třetí dokonanou vraždu Jiřího Straky – tehdy čerstvě 16letého učně z hornického učiliště ve Stochově na Kladensku. Po Bubenči se potloukal proto, že mu předchozího dne ujel spoj na internát. Noc tak strávil venku, s čalounickou nití v kapse.
Marta šla do práce v časných ranních hodinách. Krátce předtím, snad dokonce přímo předchozí den, se blízkým svěřila, že má strach chodit po ulicích tak brzy, když jsou ještě prázdné. Věděla, že po Praze řádí neznámý vrah, a dokonce i to, že jeho předchozí obětí se stala také mladá zaměstnankyně ministerstva vnitra.
Straka ji napadl na ulici a vtáhl do nejbližšího vchodu. Nejprve ji téměř uškrtil, pak teprve znásilnil. Při výpovědi uvedl, že pořád chroptěla, proto ji zatáhl po schodech dolů, ucpal jí ústa roubíkem a znovu ji začal škrtit. Sebral jí kabelku i s doklady, její identitu se ale kriminalistům podařilo zjistit vcelku brzy. Poznal ji vedoucí hospodářského útvaru na vnitru Karel Přibyl, který se o vraždě dozvěděl v práci. Povídaly si o tom sekretářky a uklízečky. Informaci si dal dohromady s tím, že jedna z jeho podřízených ten den nedorazila do práce. Na místě činu pak Martu jednoznačně identifikoval.
Vraždil mladé ženy a bylo mu 16. Metoda Markovič rozkrývá případ spartakiádního vraha![]() |
Proč je Straka spartakiádní vrah
Marta byla poslední z tří žen, které Straka zabil. Zavraždit chtěl ještě dvě další, tam ale zůstalo u pokusu – jedna mu utekla, druhou nechal v bezvědomí ležet na korbě náklaďáku, protože si myslel, že už je mrtvá. Za tyto zločiny byl 16letý učeň odsouzen k 10 letům vězení, což je nejvyšší možný trest pro mladistvého. Propuštěn byl o rok dříve, dalších 10 let ale strávil v soudně nařízené ústavní léčbě. Prodělal kastraci, což bylo podmínkou jeho propuštění.
Kde zabíjel spartakiádní vrah Straka? Poprvé „doma“ u Novodvorské, pak v Hloubětíně a Bubenči![]() |
Přídomek „spartakiádní“ dostal Straka proto, že zločiny páchal na jaře 1985 předtím, než měla v Praze vypuknout VI. československá spartakiáda. Jeho dopadení bylo tehdy prioritou i z toho důvodu, že do hlavního města mířily desetitisíce mladých cvičenek z celého státu. Nakonec byl zadržen 22. května, spartakiáda začala podle plánu: hlavní program odstartoval 27. června 1985.






















