Praha trolejbusový park v posledních letech výrazně rozšiřuje. Jak daleko může jejich síť podle vás v příštích deseti letech vyrůst?
Dle aktuálně Radou hlavního města schválených projektů by se trolejbusy měly v budoucnu objevit například v celé jihozápadní části Prahy, v Modřanech, Krči nebo ve Vršovicích. Rozvíjet by se měla i síť trolejbusů v severovýchodní části Prahy, v Praze 8, 9, 14 nebo 18. Cílem je elektrifikace především páteřních autobusových linek, které vozí velké množství cestujících a na kterých lze nahradit nejvíce naftových autobusů tak, aby efekt snížení škodlivých emisí i hlukové zátěže byl co možná největší.
Které další autobusové trasy má DPP aktuálně vytipované pro elektrifikaci? A existuje už nějaký konkrétní seznam míst, která jsou po Waltrovce, Strahově a dalších rozpracovaných projektech na řadě?
Jak už jsem se zmínil v předchozí otázce, Rada hlavního města Prahy v uplynulých letech schválila celou řadu elektrifikačních projektů, na kterých dopravní podnik momentálně intenzivně pracuje. Kromě již zprovozněných trolejbusových linek 51, 52, 53, 58 a 59 by se trolejbusy v blízké budoucnosti mohly objevit například na linkách 191 (Na Knížecí – Letiště) nebo 201 (Nádraží Holešovice – Černý Most). Ve 30. letech to budou linky 142, 225, 174, 184, 106, 150, 158 nebo také 134. Ale elektrifikace nejsou jen trolejbusy, ale také elektrobusy, které dopravní podnik rovněž pořizuje, a ty se podle dostupné nabíjecí infrastruktury objeví na celé řadě dalších linek.
Na Strahov míří tramvaje. Nová trať za 824 milionů přiveze i studentskou linku 28![]() |
Když se podíváme čistě na pražské kopce, kde vidíte největší potenciál? Zvažuje se například stoupání z Podolí na Pankrác, z Dvorců na Dobešku, v oblasti Chuchle, mezi Řeporyjemi a Stodůlkami nebo ze Zlíchova na Žvahov?
Ano, máte pravdu. Ve všech lokalitách, které zmiňujete, by se elektrická vozidla, ať už trolejbusy, nebo elektrobusy, měla v budoucnu objevit. Pražské kopce jsou z hlediska spotřeby nafty, ale i hluku od rezonujících autobusů velkou výzvou. Kromě výše zmíněných je klíčová elektrifikace důležitého tangenciálního spojení z Vršovic přes Michli a Krč do Modřan. Na této trase autobusy zdolávají hned několik stoupání a klesání, a navíc je zde doprava velmi intenzivní. Velkým úkolem bude také elektrifikace terénního zlomu z Vysočan na Prosek a dále do Letňan.
Proč jsou právě dlouhá a prudká stoupání pro bateriové trolejbusy tak vhodná? Co dokáže elektrický pohon v kopci nabídnout oproti klasickému dieselovému autobusu?
Elektrický pohon je obecně mnohem efektivnější ve srovnání s naftovým motorem. To je dáno rozdílem v účinnosti, zatímco naftový autobus přes dvě třetiny energie nevyužije a maří ji v brzdách, u elektromotoru je ta využitelnost energie více jak dvojnásobně vyšší. Výhodou trolejbusů právě u dlouhých či prudkých klesání, a to i ve srovnání s elektrobusy, je ta, že dokážou rekuperovat, tedy vracet energii z brzdění, nejen zpět do svých baterií, ale také zpět do sítě, kde to pak může využít například trolejbus jedoucí do kopce. A nejedná se o zanedbatelná množství takto uspořené energie. Navíc jízda nebo rozjezdy ve stoupání jsou díky elektropohonu mnohem dynamičtější a hlavně tišší. Obyvatelé, co bydlí v ulicích, kudy projíždějí autobusy, především ve večerním klidu dobře vědí, jak nepříjemný dokáže být hluk autobusu rozjíždějícího se ze zastávky nebo projíždějícího kolem.
Metro do Horních Počernic? Starosta Jiří Zajac popisuje vizi budoucnosti i další plány Prahy 14![]() |
Existuje nějaká hranice, od které už se trolejbusová elektrifikace vyplatí? Rozhoduje především délka stoupání, počet spojů, spotřeba, nebo třeba počet cestujících na dané lince?
Obecně lze říct, že vzhledem k potřebě postavit v některých úsecích trolejové vedení, je vhodné tímto způsobem elektrifikovat zejména terénně náročné a páteřní linky, které se vyznačují krátkými intervaly. Samozřejmě je ideální i pro linky, které jsou delší nebo jsou obsluhovány kloubovými vozidly. Klíčová je vždy energetická rozvaha konkrétní linky, která ukáže, zda je na ní možné provozovat ještě elektrobus za přijatelných provozních i ekonomických podmínek, nebo naopak je už nutné využít trolejbus. Ideální je pak synergie, kdy již postavené trolejové vedení mohou využívat i další linky v dané oblasti. To nastane například v Tupolevově ulici v Letňanech, kudy projíždí vícero linek.
Co například lokalita jako Baba–Suchdol nebo Kavalírka–Strahov?
V případě Suchdola je prioritní tramvajové spojení, jelikož zde již autobusy narážejí na hranice svých možností. A oblast Suchdola včetně areálu ČZU se má i nadále velmi intenzivně rozvíjet, takže tramvaj je zde ideálním a tím správným řešením.
U některých míst by se nabízelo využití už existující infrastruktury tramvají. Jak moc je pro rozhodování důležité, že je v okolí měnírna nebo jiné elektrické zázemí? DPP právě tento princip využívá například na levém břehu Vltavy.
Je to důležitá výhoda, kterou dopravní podnik může využívat v rámci rozvoje trolejbusové sítě. Pokud je v lokalitě nějaká tramvajová měnírna, vždy prověřujeme, zda je v ní ještě prostor pro trolejbusovou technologii. Nemusíme tak řešit nové objekty nebo pozemky. Pokud je to možné, vznikají takto i společné měnírny v rámci nových projektů – typickým příkladem je měnírna Dědina, která slouží jak pro tramvaje, tak i pro linku 59. Nebo nejnovější přírůstek, měnírna Strahov, která slouží jak trolejbusům, tak v budoucnu i tramvajím, které se na Strahově zanedlouho objeví.
Pod magistrálou na Pankráci otevřeli „nový“ podchod. Byl roky zanedbaný a zavřený![]() |
Může trolejbus postupně nahradit většinu dieselových autobusů v Praze, nebo budou vždy existovat linky, kde bude praktičtější klasický autobus či elektrobus?
Naším cílem není „zatrolejovat“ celou Prahu. To by nebylo ani účelné, ani ekonomicky rozumné. Trolejbusy by měly nahradit autobusy v těch nejvytíženějších a terénně nejnáročnějších úsecích. Plošně se pak uplatní i elektrobusy, které budou doplňovat trolejbusy na linkách, které jsou pro elektrobusy zvládnutelné bez větších provozních úprav. I nadále však počítáme s tím, že část vozového parku bude muset zůstat zatím v nezávislé trakci, ať už pro potřeby náhradní dopravy za tramvaje nebo metro, ale také v rámci zajištění civilní ochrany, kterou má dopravní podnik také ve svém poslání. Oblast alternativních pohonů se však dynamicky vyvíjí a uvidíme, co nám přinese budoucnost, zda bude k dispozici čisté palivo umožňující obdobně nezávislý provoz, jako je to u nafty. Velká očekávání se vkládají například do vodíku.
Jakou roli v tom budou hrát bateriové trolejbusy? Je podle vás budoucnost spíš v dlouhých souvislých úsecích s trolejí, nebo v kombinaci trolejí a jízdy na baterii, kdy se vůz mimo vedení obejde bez nabíjení?
Určitě je klíčová právě ta kombinace bateriové technologie a trolejového vedení. Díky tomu lze elektrifikovat velmi efektivně, nejen provozně, ale i ekonomicky, dlouhé, terénně náročné a velmi vytížené linky. Zároveň musíme zohledňovat i celkové energetické nároky. Výrobci často přicházejí s bombastickými zprávami, jak už dnes elektrobusy ujedou na jedno nabití 300 i 400 kilometrů. To je pravda, ale už nikdo nezmíní, že když těch elektrobusů máte vyšší stovky, a jen pro srovnání, flotila dopravního podniku čítá takřka 1 200 vozidel, tak ta elektrická vozidla musíte někde i nabíjet. Na to potřebujete nejen čas a prostor, ale také dostatečný příkon, tedy robustnost distribuční sítě. V případě Prahy, kdy nám první autobusy vyjíždějí ve čtyři ráno a poslední zatahují do garáží mnohdy po jedné v noci, nám moc času k nabíjení v garážích nezbývá. A když se pak nasčítá takto třeba 150 nebo 200 vozidel, potřebovali bychom zajistit tolik elektřiny, kolik vyrobí jedna průměrná plynová elektrárna za hodinu. A to je v Praze samozřejmě nereálné. I to je jedním z důvodů, proč jsou bateriové trolejbusy vhodné. Mají mnohem menší baterie oproti elektrobusům a jejich energetické nároky jsou díky jízdě pod trolejemi v prostoru i v čase rozložené. Nepotřebujete tedy zajišťovat obrovské příkony v jednom místě a v krátkém čase, což je mimo jiné i extrémně drahé. Ale jak jsem řekl, není to jen o trolejbusech. Elektrobusy mají své opodstatnění a počítáme s nimi. Provozujeme kolem 150 linek po celé Praze a ta variabilita a různorodost jsou natolik vysoké, že jak trolejbusy, tak elektrobusy se budou vzájemně vhodně doplňovat, nikoli si konkurovat.
Hledáte sportovní kroužek pro dítě? V Braníku si jich může vyzkoušet desítky![]() |
Jak rychle se může Praha skutečně zbavit dieselových autobusů? Bavíme se o horizontu deseti, patnácti, nebo spíš dvaceti let?
To je otázka, na kterou se složitě odpovídá. Už jen tím, že disponujeme tak početným vozovým parkem (takřka 1 200 vozidel), tak i přirozená obnova parku trvá zpravidla 10 až 12 let. U obnovy elektrickými vozidly však nejde „jen“ o klasické nákupy vozidel, ale musíme k tomu vyprojektovat, povolit a postavit i příslušnou nabíjecí infrastrukturu a to je proces, který především kvůli nedostatku kvalifikovaných projekčních kapacit, trvá déle, než bychom si přáli. Osobně si proto netroufám úplně odhadnout, kdy v Praze dojezdí poslední naftový autobus.
Co je dnes největší překážkou rychlejšího rozvoje trolejbusů? Peníze, stavební povolování, odpor obyvatel k trolejovému vedení, kapacita elektrické sítě, nebo něco úplně jiného?
Dlouhá léta jsme byli zvyklí, že něco nešlo, protože nebyly finanční prostředky nebo dostatek vůle něco prosadit. Dnes bych řekl, že je vůle, jsou i peníze, ale narážíme na nedostatečné personální kapacity, ať už v projekční přípravě, nebo i v samotné realizaci. Nejvíc nás asi brzdí momentálně nedostatek projektantů, hlavně těch s elektrotechnickou kvalifikací.
Tajemná koule na hřišti v Krči roky rezne. Co bude s památkou na dávné manuální časy fotbalu?![]() |
A na závěr trochu provokativně. Kdyby vám město řeklo, že můžete zítra elektrifikovat jeden jediný pražský autobusový stoupák, který byste vybral – a proč právě ten?
Asi bych řekl, že z Vysočanské na Prosek. Tam nám opravdu jezdí autobus za autobusem a mnozí si jistě vzpomenou na starší autobusy, které do toho kopce duněly a jely takřka krokem. Ale Praha je plná kopců a mohl bych takto jmenovat celou řadu dalších, kde se valí stovky autobusů každý den.

























