Vltavská filharmonie. Jedni se na novou architektonickou dominantu hlavního města upřímně těší, jiní kritizují bobtnající rozpočet, relevantnost architektonické soutěže i fakt, že nová budova negativně má ovlivnit dopravu ve svém širším okolí. Spolky i jednotlivci volají po tom, aby plánovaná stavba u stanice metra Vltavská nejprve získala kladný posudek vlivu na životní prostředí[ (EIA).
K poslednímu vývoji kolem vzniku stavby došlo zdánlivě v srpnu. Praha tehdy, jak je to u podobných obřích projektů nezbytné, podala oznámení pro posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Oznámení nyní posuzuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu a rozhoduje o tom, zda bude potřeba zpracovat kompletní posudek. Právě zdánlivě nepatrná možnost, že by mohli chtít zástupci hlavního města posuzování lehce zjednodušit, je však trnem v oku některým pražským spolkům.
„Na Vltavskou filharmonii právě probíhá zjišťovací řízení. Minulý čtvrtek skončila lhůta pro vyjádření veřejnosti i spolků. Výsledkem řízení bude rozhodnutí, zda bude tedy záměr posouzen v rámci úplného procesu EIA, či nikoli. Spolek Arnika a Automat požadují, aby EIA rozhodně proběhla,“ říká pro deník Metro Anna Vinklárková z organizace Arnika a dodává, že vyjádření podaná v rámci zjišťovacího řízení odbor ochrany prostředí magistrátu sice nejsou nijak závazná, ale mohou ovlivnit závěrečné stanovisko,“ dodává pro deník Metro Vinklárková a míní, že budova filharmonie bude mít zásadní dopady na životní prostředí. Už jen tím, že jsou součástí projektu razantní změny dopravy v lokalitě – plánovány jsou tři tunely pro auta, přeložení tramvaje a další úpravy. „Je třeba v rámci procesu EIA posoudit i jiné varianty dopravního řešení, které si již dříve nechal magistrát zpracovat,“ doplňuje Vinklárková.
Stavba, na jejíž dokumentaci nyní pracují architekti, by měla podle oznámení začít v roce 2027 a skončit o pět let později. Podle posledních informací by mohla vyjít na třináct miliard korun. V plánovaném areálu má působit Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Česká filharmonie nebo hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Podle některých ohlasů působí současné protesty některých pražských spolků poněkud zvláštně. Spolky totiž samy ve svých dřívějších vyjádřeních přiznávají skutečnost, že posouzení vlivu na životní prostředí nejpravděpodobněji, protest neprotest, stejně klasicky proběhne tak jako tak.
„Je také důležité vnímat, že nová budova Vltavské filharmonie pomůže nastartovat proměnu jednoho z momentálně nejvýznamnějších pražských brownfieldů – na jeho místě by měla vzniknout nová čtvrť Bubny-Zátory, která se v budoucnu stane domovem pro dvacet pět tisíc obyvatel v jedenácti tisících bytech. Jednou z výzev, které architekti při navrhování veřejného prostoru v lokalitě Vltavské museli čelit, bylo především docílení plynulého propojení budovy filharmonie se stávající a budoucí městskou strukturou. Vítězný návrh to splňuje na výbornou,“ nechal se před časem slyšet ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
