V holešovickém vnitrobloku funguje velmi netradiční antikvariát – Knihobot. Prodají zde asi šest tisíc knížek za měsíc. V nabídce mají přes čtyřicet tisíc knih, všechny nafocené na webu. „Často jsou antikvariáty zaseknuté v minulé době, ale nám nejde o nic jiného než o to, být nudní a fungovat jako klasický e-shop. Rychle a spolehlivě,“ říká Pavel Pekař, jeden ze zakladatelů Knihobot.cz.
Aby se knihy neztrácely, vytvořili si podobný systém jako v knihovnách. „Paradoxně je to složitější než v knihovně nebo knihkupectví. Máme jenom jeden výtisk, a když se nám ztratí, je to velký problém,“ prozrazuje Pekař. Každá kniha je jedinečná a má vlastní virtuální čárkový kód, takže je snazší určit její polohu a zamezí se ztrátám či výměně podobných knih.
Knihy nemohou nahrazovat. Berou i výtisky do komisního prodeje od lidí. „Nemůžeme ztratit jejich knížky, pro nás je to zásadní věc,“ dodává Pekař. V antikvariátech se běžně čeká na knížku i týden. „U nás se diví, že jim přijde do druhého dne,“ dodává Pekař.
Nevolník zde není člověk, ale stroj. „Po těžkém boji jsme došli k tomuto názvu. Jde o přístroj, který je zkonstruovaný na focení knih. Tedy fotobudka, kterou obsluhuje dráp – brigádník. Má optimálně nastavené světlo, je napojený rovnou na počítač, kde vidíte hotovou fotku. Znásobuje nám to kvalitu a rychlost,“ vysvětluje Pekař.
Komisní prodejJak prodat knihy na Knihobot?
|
Původně fotili brigádníci knihy se zrcadlovkou v ruce. Dnes prezentuje jednu knihu pět kvalitních fotek. „Nastavíte knihu a mačkáte spoušť nohama. Knihu si tak přidržujete rukama,“ dodává.
Nejdražší knihu, kterou prodali, bylo Vidění sedmero dnů a planet od Josefa Váchala za sto padesát tisíc korun. „Nejsme super odborníci na vzácné knížky. Jde nám spíše o to, dělat klasické knížky dobrým způsobem. Nezaměřujeme se na speciální tisky. Ale když něco máme, věnujeme se tomu pečlivě,“ říká Pekař. Snaží se neprodávat knihy pod cenou, ale nestojí o to, aby jim ležely dlouho na skladě. „Když se to neprodá, tak zlevňujeme,“ říká.
Z legrace o sobě mluví jako o garážovém startaupu. „Jedna z mezizastávek byla garáž ve Zlíně. Teď jsme v garáži, kde se točila Sanitka,“ usmívá se. Mají za sebou náročné stěhování za chodu. „Měli jsme otevřeno, i když jsme se stěhovali. Jeden regál jsme zbourali a převezli ho, aby byl stále v nabídce a funkční,“ směje se.
Pavel Pekař se do Knihobotu přidal jako poslední člen před více jak dvěma lety. „Kolega Dominik, provozoval vetešnictví a přeprodeje asi deset let a to je mu taky kolem 27 let. Chodil jsem k němu na brigádu fotit knížky. Nabídnul mi, jestli bych tady nechtěl pracovat, kdy moje hlavní deviza byla v tom, že jsem byl schopný tomu hodně obětovat,“ popisuje svoje začátky Pekař.