Už jsem občas zaslechl, že Češi se nejraději pohybují ve sportovním nebo outdoorovém oblečení a obutí. Že nedbají na to, že ve městě by měla vládnout elegance, kam boty na horskou túru a péřovka pro výstup na himálajskou osmitisícovku nepatří. Zajděte se ale projít na Václavské náměstí.
Uvědomili jste si někdy, že projít Václavské náměstí bez toho, abyste nezapadli do díry, kde scházejí dlažební kostky, do díry po nějakém ne příliš uhlazeném výkopu? Že se na nejznámějším pražském, a možná i českém, náměstí pohybujete po takovém malém tankodromu?
Zvláště dámy na vysokých podpatcích by se měly této frekventované tepně vyhýbat. Zkoušel jsem si nedávno představit, jak bych v botičkách na jehlách překonával cestu od Národního muzea dolů na Můstek. Ani pro pány v naleštěných tanečních lakýrkách s tvrdou a kluzkou koženou podrážkou to tu není žádný med. O lidech, kteří už mají potíže s pohybem ani nemluvě. Zkuste na Václaváku najít alespoň deset metrů zcela rovného chodníku. Chodníku, který se nepropadá a nevlní, netrčí z něho nějaké dráty. Taky mřížové krytí kolem stromů už nepatří k nejestetičtějším.
Václavské náměstí prochází už delší dobu postupnou rekonstrukcí. Bude tu jezdit tramvaj. Lze pochopit, že než všechno skončí, bylo by nerozumné opravit chodníky, když pak do nich zase někdo kopne, protože se zapomene na nějaké potrubí, nějaký kabel. Ale stav chodníků je na náměstí tragický už roky. Třeba se to, až tudy projede první tramvaj, konečně změní. Do té doby si přibalte na procházku tímto místem nordic walkingové hole nebo cepín…