Poslední obřad se tu konal zhruba před 135 lety. Od té doby bubenečský hřbitov Na Skalce chátrá. To se rozhodla změnit organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS). V zelené oáze má vzniknout park a nejspíš i něco víc.
„Pár náhrobků tu zůstalo. Některá těla byla exhumována a odvezena na nový bubenečský hřbitov, ale spousta těl je v zemi dál,“ říká Petr Zeman. Projektový manažer HPS je naším průvodcem po zarostlém hřbitově. Našlapovat musíme opatrně. Nejeden z prázdných hrobů zůstal otevřený. Terén navíc před lety „rozorala“ těžká technika. „Až zhruba do osmdesátých let to tu vypadalo docela hezky, potom sem ale vjel bagr a v podstatě to tu zdevastoval,“ říká Zeman a dodává: „Záznamy o tom žádné nejsou, to jsem zjistil, když jsem zpovídal zdejší starousedlíky.“
Městský pozemek byl v roce 2021 převeden do majetku HPS a začaly vznikat plány na jeho revitalizaci. „Nyní sháníme organizátora soutěže, ze které by vzešel konkrétní nápad, jak s prostorem naložit. Naše představa je taková, že by se místo otevřelo lidem, zároveň ale počítáme s tím, že by měl park otevírací dobu,“ plánuje Zeman. Podle něj by prostor sloužil i jako místo pro poslední rozloučení. „Mohli by se tu pořádat obřady, které byly dříve běžné. Lidé by se sešli pod otevřeným nebem, třeba by přinesli i kytaru a rozloučení by proběhlo trochu jinak, než jsme nyní zvyklí,“ uvádí možné využití Zeman.
Zmiňovaná soutěž má městské organizaci upřesnit, jaké možnosti prostor nabízí. Zeman by rád budoucí park propojil i se sousední Stromovkou. V takovém případě je ale nejprve nutné se dohodnout s majitelem pozemku, který leží mezi hřbitovem a Královskou oborou. Ten patří kanadské firmě, která vedle dříve měla zahradnictví. V současnosti je však prostor podobně zarostlý jako bývalé pohřebiště. „Umím si představit, že by zde vznikl z Wolkerovy ulice třeba výtah a rampa. Bylo by tak možné sem dovézt rakev a udělat tu zmiňované rozloučení,“ navrhuje Zeman. Rovnou však dodává, že žádný konkrétní projekt zatím neexistuje. Soutěž se teprve připravuje.
Pro městskou organizaci nepůjde o první podobný úkol. Při obnově hřbitova může čerpat ze zkušeností se záchranou nejstarších částí Olšanských hřbitovů či proměnou Malostranského hřbitova v pietní park.
