Patříte mezi řidiče, kteří nadávají na cyklisty, nebo cyklisty, kteří si stěžují na řidiče? Já osobně jezdím do práce každý den autem. Včera jsem se ale rozhodl oprášit kolo a strávit den v metropoli jako cyklista. Na cestě mě doprovázel Vít Masare z iniciativy Auto*Mat, která podporuje cyklistiku v Praze.
V kolonách bicykl nepředjedete
Přibude cyklostezekNovinky pro cyklisty
|
Na Mariánském náměstí nasedáme na kola. Jízda po kočičích hlavách není vůbec nic příjemného. "Tady je to ještě dobrý, nejhůř se po kostkách jede v ulicích Vodičkova a Lazarská," popisuje mi za jízdy Vítek Masare.
V Křižovnické čekají řidiči aut, až padne zelená. Necháme projet tramvaj a frčíme za ní. Stojící auta necháváme za sebou. "Průměrně za den ujedu 25 kilometrů," říká mi zatím Vítek. Trochu se zastydím, protože jsem ráno naložil svůj bicykl do auta a popojel si blíže k místu setkání. A to jsem věřil, že ujedu celou cestu pouze na kole.
Na cyklopřejezdu přednost nemáte
Jako řidiče mě vždy vytáčí, že cyklisté jezdí "uprostřed" silnice a nemůžu je předjet. Na Janáčkově nábřeží se ptám Vítka, proč nejede více u kraje. "Vidíš ty zaparkovaný auta, kdyby někdo otevřel dveře, tak si nameleš," vysvětluje mi. "Čím blíž jezdíš u kraje, tím víc tě k němu pak řidič při předjíždění tlačí," dodává.
Vracíme se na pravý břeh Vltavy. Za Výtoní odbočujeme a míříme do ulice na Slupi. Nachází se zde totiž jeden z mála cyklopřejezdů. "Na rozdíl od přechodu nemáš na cyklopřejezdu přednost před auty," varuje Vítek.
V Ječné jsem dostal strach
Míříme na Karlovo náměstí. Doprava houstne a já nevěřícně koukám na Vítka, jak odbočuje do ucpané Ječné ulice. Auta zde stojí ve dvou pruzích v koloně. Výpary z výfuků mě dusí. Kličkujeme mezi stojícími vozy. Během dvou minut dojedeme až k semaforům na křižovatce s Legerovou. "Viděl si, kolik jsme za sebou nechali aut?" ptá se mě hrdě Vítek. Odhaduji to na padesát vozů.
Když padne zelená, vyděšeně se rozjedu. Auta se začnou valit dopředu a my mezi nimi. Lituji, že jsem si nevzal helmu, nebo rovnou auto. Zázrakem se zařadíme do vedlejšího pruhu a pokračujeme dál ve zběsilé jízdě. Na náměstí Míru mám chuť sesednout z kola a stoupnout si na přechod. Abychom se totiž dostali do Korunní, musíme přejet přes tři jízdní pruhy. Místo kolony se ale tentokrát potýkáme s rychle projíždějícími auty. Když mám dojem, že se ze zatáčky již další auto nevyřítí, zkusím štěstí a přejíždím přes tři pruhy. Oddechnu si a těším se na chvíli, kdy svůj bicykl složím do kufru auta.
Praha potřebuje změnu, na řadě míst není možná
Cyklisté si při jízdě v Praze stěžují na řadu nedostatků. "Je potřeba se zaměřit na cyklistickou, pěší a veřejnou dopravu, ne pouze automobilovou," říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek.
Za nejnebezpečnější místa pro cyklisty odborníci považují Smetanovo nábřeží v úseku mezi Rudolfinem a Národním divadlem, Vinohradskou ulici při sjezdu k Václavskému náměstí, ulici U Bulhara a v neposlední řadě Vyšehradský tunel. Právě u Vyšehradského tunelu se již delší dobu snaží město napravit kritickou situaci. "Tunelem vede pro chodce pouze úzká cesta. Musí se zde sesednout z kola, ale většina to neudělá. Snažili jsme se problém vyřešit tím, že by se okolo skály vybudovala speciální lávka, památkáři ale náš návrh zamítli," popisuje místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek.
