Na výstavě s Japonismus v českém umění se potkávají například Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta nebo Otto Gutfreund. Termínem japonismus se označuje vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od druhé poloviny 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem, připomíná autorka výstavy Markéta Hánová. Japonský vliv se odrážel nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech nebo užitém umění.
Sběratelé šíleli z japonských věcí
Japonsko v polovině 19. století obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi, což vyvolalo novou vlnu dovozu japonského umění do Evropy. Sběratelská horečka kulminovala na přelomu 19. a 20. století. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě, japonismus se šířil po celé Evropě. Výstava v Salmovském paláci představuje jednak japonerie, které napodobují japonské originály - a ukazuje je vedle sebe, aby zároveň připomněly sběratelskou tradici v českých zemích. Ukazuje ale také inspirace japonským uměním v českém moderním umění spočívající ve výrazových prostředcích japonského umění, kompozici, tvarové jednoduchosti či dekorativnosti.
Výstava ilustruje japonismy v kontextu českého umění v šesti kapitolách od poloviny 80. let 19. století do počátku 30. let 20. století. Jednotlivé celky doplňují informace o důležitých výstavách a sběratelích japonského umění, literární japonerie nebo dobové fotografie. Expozici doprovodí lektorské pořady, například přednášky pro jednotlivce i skupiny a tematické tvůrčí dílny.
Strážce streamu
