Nechuť k novým stavbám, která je z mnoha uveřejněných názorů místních více než patrná, by však tentokrát mohla narazit. Na poli vedle „staré zástavby“ mají totiž ve velkém vznikat obří bytové domy. Tento fakt sám o sobě nejde tak snadno zvrátit. Problém je ale v dopravním zatížení této městské části.
Co si myslí místní
Negativních názorů a obav ze změn, které mohou auta budoucích sousedů a vše s nimi spojené v budoucnu přinést, jsou v současnosti plné sociální sítě. Místní nyní ve velkém podepisují petici, která volá po řešení celého území Klánovic, jejich budoucnosti a charakteru.
„V rozporu s potřebami a přáním občanů se prosazuje bytová výstavba na a při katastrálním území Praha-Klánovice, a to formou magistrátní územní studie. Ta ve svých prvotních výstupech obsahuje například bytové domy, což je v rozporu s veřejnými vyhlášeními některých zastupitelů, připojuje uliční síť Klánovic přímo na rozvojové plochy. To je zase v rozporu s referendem z roku 2014, kde byl vyjádřen nesouhlas s napojením klánovických komunikací na nově vzniklé urbanistické celky sousedící s Klánovicemi,“ říká pro deník Metro jeden z hlavních petentů Matěj Valtr.
Zadání Územní studie Klánovice vypracované odborem územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy podle něj z nepochopitelných důvodů neobsahuje například informaci o zmiňovaném a platném místním referendu, demografickou analýzu a projekci počtu obyvatel, informaci o aktuálním stavu naplnění kapacity základní školy a školky nebo informaci o technických řešeních a stavu kanalizace. „Z těchto a dalších důvodů se občané Klánovic spojili a sepsali petici podle petičního zákona adresovanou na orgány státní správy a samosprávy. Zároveň občané podali žádosti o projednání na zastupitelstvo městské části,“ dodává pro deník Metro Valtr.
Situace má ještě jednu rovinu, která se dobře popisuje i těm, kteří do Klánovic v životě nezavítali. Místní se obávají, že zdejší lipovou alejí obklopená ulice K Rukavičkárně se promění kvůli bytům v rušnou dálnici, přestože k tomu není dispozičně stavěna. „Na této ulici je v délce jednoho kilomentru asi sedmdesát vjezdů a výjezdů na pozemky. Nemluvě o deseti křižovatkách a třicetikilometrovému omezení rychlosti. Zároveň se rovněž žádá zachování stávající oboustranné aleje, a to z důvodu její ekologické, estetické a historicko-kulturní hodnoty,“ zdůrazňuje pro Metro Valtr.
Co na to magistrát?
Podle Tadeáše Provazníka z tiskového odboru pražského magistrátu je již nyní ulice K Rukavičkárně jednou z klíčových komunikací. Ve směru od Slavětínské do západní části Klánovic v současnosti neexistuje vhodnější nebo přímější propojení. Význam této ulice dokládá i vedení trasy autobusové linky MHD. „V tomto smyslu bude pravděpodobně charakter a funkce této ulice v územní studii zachován. V rámci zpracování studie provádíme nadstandardní aktivity nad rámec zákonných požadavků. Jejich cílem je zvýšit transparentnost procesu, zapojit klíčové aktéry, přispět k nalezení ideální podoby rozvoje území a zapojit v široké míře veřejnost. Jedná se mimo jiné o koordinovaná jednání nejen s městskou částí Praha-Klánovice, ale rovněž se zástupci sousedních územně samosprávných celků,“ vysvětluje pro deník Metro Provazník.
Veřejnost, místní spolky a další zájmové skupiny byly podle něj doposud do procesu zapojeny prostřednictvím různých participativních aktivit, v jejichž rámci bylo možné diskutovat podobu vznikající studie. „Další možnost zapojení veřejnosti nastane v rámci takzvaného veřejného jednání, které je plánováno předběžně ve třetím čtvrtletí roku 2025. Zároveň bude návrh studie zpřístupněn k nahlédnutí s možností podání formálních připomínek,“ slibuje Provazník a dodává, že co se týká intenzity provozu, je si magistrát dobře vědom toho, že nejsou Klánovice nafukovací.
„Existuje více variant a alternativních tras. Například napojení zastavitelných ploch na západě a severu území. Významné dopravní odlehčení této lokality by mohla přinést také takzvaná Klánovická spojka vedoucí zhruba z ulice Holekova ke křižovatce Beranka. Ta by významem odpovídala Slavětínské ulici a dokázala by pohodlně obsloužit severozápadní část Klánovic. Nutno samozřejmě dodat, že pohledy na přínos Klánovické spojky se mezi odbornou i laickou veřejností různí,“ konstatuje pro Metro Provazník.
Podle magistrátu jsou jednou z možností různá dopravní opatření, například v podobě jednosměrných komunikací nebo omezení rychlosti. „Výhodou je, že územní studie je zpracovávána pro celé území Klánovic. Zpracovatel územní studie tak vyhodnotí předpokládaný nárůst dopravy plynoucí z nové výstavby a navrhne komplexní řešení dopravy celých Klánovic. Důraz bude kladen nejen na plynulost dopravy, ale také na respektování prostorových omezení jednotlivých ulic a na udržení únosné kapacity místní dopravní infrastruktury,“ doplňuje Provazník.
Co si myslí radnice
Deník Metro se obrátil také na starostu Klánovic Karla Louckého. Ten tvrdí, že by scénáře, kterých se místní obávají a proti nimž bojují, v současnosti například již zmiňovanou peticí, šly jen těžko uvést do praxe.
„První důvod se týká již delší dobu zamýšlené zástavby na území bezprostředně sousedícím s Klánovicemi, tedy na území Horních Počernic. O její případné realizaci by rozhodoval stavební úřad Prahy 20 a ten by se s dopravní obslužností záměru musel vypořádat. Městská část Praha-Klánovice bude účastníkem řízení, protože předmětné území bezprostředně navazuje na její hranice; ve svých stanoviscích ohledně připojení na klánovické komunikace je její politická reprezentace vázána referendem z roku 2014, které připojení této výstavby na klánovické komunikace bezpodmínečně odmítlo. Referendum je platné trvale a zavazuje každou politickou reprezentaci samosprávy na území, kde se konalo. Změnit jeho výsledek by mohlo jen další referendum o téže otázce,“ popisuje pro Metro starosta Loucký.
Druhá část se týká samotné ulice K Rukavičkárně, která se podle Louckého technicky ani rozšiřovat nemůže. „Považuji ulici K Rukavičkárně, a čas od času to opakuji veřejně, za jeden z největších problémů Klánovic. A mám v úmyslu při tvorbě strategických dokumentů prosadit studii dopravních vztahů, abychom znali možnosti z pohledu nestranných odborníků. A podle toho se co nejlíp rozhodli,“ uzavírá Loucký.




















