Pražská ústřední čistírna odpadních vod každý den vyčistí asi 300 tisíc metrů kubických odpadních vod. Každou vteřinou přiteče v průměru 3,5 metru kubických vody. Denně zpracuje 200 tun kalů a v lapačích zachytí zhruba dvacet tun štěrku, kamínků a písku. Díky kalovému hospodářství čistírna ve vyhnívacích nádržích vyrábí bioplyn i elektrickou energii. "Ve výrobě tepla jsme absolutně soběstační. Navíc vyrobíme asi 75 procent elektřiny," uvedl Pospěch.
Průzračná voda za osm hodin
Odpadní voda v první fázi prochází lapačem štěrku a takzvanou česlovnou, kde se oddělí odpadky. Další lapače zadrží jemný písek a poté je voda vháněna do čtyř kruhových nádrží, v nichž se ukládá surový kal. "Mechanicky vyčištěná voda se následně míchá s biologickým kalem. Ten obsahuje bakterie a mikroorganismy, pro které je špína ve vodě potravou," vysvětlil ředitel. Z páchnoucí hnědé vody plné odpadků je na konci procesu, který trvá kolem osmi hodin, na první pohled průzračná voda.
Přísným evropským parametrům, k jejichž dodržování se Česká republika při vstupu do Evropské unie zavázala, ale ani tak neodpovídá. Problémem jsou zvýšené hodnoty dusíku. Praha proto už řadu let plánuje výstavbu moderní čistící linky. Zkušební provoz by měl začít na konci roku 2017. Jinak hrozí ze strany EU sankce. Příprava stavby začala v roce 2004 a provází ji mnoho problémů a sporů. Praha původně chtěla získat peníze na přestavbu a dostavbu z evropských fondů, ta jí ale peníze odmítla dát. Kromě ústřední čistírny odpadních vod, která zajišťuje čištění 92 procent splašků, je v Praze ještě dalších dvacet lokálních čistíren.
Strážce streamu
