Jak se vašemu centru zatím daří?
Jsme po otevření opravdu jen krátce. Lidé se u nás zastavují a chtějí vědět, co děláme, jaké v našem středisku poskytujeme služby, zda například bereme oblečení a co je diakonie jako taková. Doufáme, že se jejich zájem postupem času zvýší a budou nás navštěvovat pravidelně a v hojném počtu. Zatím slyšíme jen slova chvály.
Co bylo největší překážkou při otevření?
Především jsme museli najít nějaký vhodný objekt. Nakonec jsme získali se souhlasem nájemníků panelového domu prostor bývalé kočárkárny, kde se dřív nacházela večerka. Nájemníci nebyli spokojeni s tím, co se v těchto prostorách dělo vadil také neustálý hluk, a to i v pozdějších večerních hodinách. Byli proto rádi, že večerku nahradí klidnější centrum. Největším oříškem pro nás bylo především upravit, a hlavně opravit prostory, které byly letitým používáním velmi poničené.
S čím se na vás klienti nejčastěji obracejí?
Zaměstnanci centra pomáhají nejčastěji s orientací na poli sociálních služeb. Mohou ale také pomoci najít vhodné zařízení pro určitou životní situaci a problémy sní spojené. Docházejí k nám klienti z takzvaného chráněného bydlení, vypomáhají také klienti z domova pro osoby se zdravotním postižením. Je to pro ně další způsob, jak se pracovně i sociálně integrovat mezi zdravou populaci. Náš cíl je překonat bariéry mezi klienty střediska a veřejností, zejména seniory a matkami s dětmi. Zdravá populace má z lidí s postižením stále ještě obavy.
Strážce streamu
