Petr Humpolecký je dlouholetý kunratický usedlík, jenž neodolal, oslovil redakci Metra a přispěl novými poznatky k únorovém článku o zdevastovaném lesním schodišti. To najdete v Kunraťáku zhruba půl kilometru od Restaurace U krále Václava IV. směrem k pramenu Václavka. Vystavěny byly v 30. letech minulého století.
GALERIE: Schody v Krči vedou do prázdna. Betonová záhada z dob krize |
„Musím potvrdit, že schody skutečně působí velmi záhadně a pro někoho až strašidelně. Není to ale tak, že by vedly odnikud nikam, že by neměly jasný cíl, jak váš článek naznačuje,“ předesílá Humpolecký, jenž také spravuje web prazskepovidky.cz
Čtyři lesní tepny zrychlily honce
Za odhalením účelu schodů uprostřed Kunratického lesa se musíme podívat do místních letopisů a také do map z 18. a 19. století.
„V Kunratickém lese tehdy nebyly stávající klikaté stezky a silnice. Procházely jím pouze čtyři široké a vzájemně kolmé cesty,“ ozřejmuje Humpolecký s tím, že vznikly na počátku 18. století a sloužily zdejší šlechtě jednak jako neobvyklý krajinářský prvek, ale především pro oblíbené parforsní hony, zrychlené přesuny honců, usnadnění jejich orientace v rozlehlém lese a také jako střelecké osy.
Historická mapa s jasně zřetelnými „dálnicemi“ v Kunratickém lese. Byly čtyři, s víceméně kolmým křížením.
Od Horních Roztyl k Dolnomlýnskému rybníku
Ty čtyři cesty nicméně vůbec nerespektovaly složitý terén Kunratického lesa. „Nevedly po serpentinách, po skalních hřebenech, po vrstevnicích nebo podél potoků, jak to tam máme provedeno dnes. Pro co nejlepší splnění výše uvedených loveckých účelů vedly nekompromisně stovky metrů stále rovně od jednoho konce lesa až ke konci protilehlému, a to bez ohledu na tamní kopce, rokle, potoky a jiné překážky,“ říká kunratický patriot. Doplňuje, že jedna z těch vzájemně kolmých cest směřovala přes hluboké údolí, kterým protéká potok Václavka. „Začínala na severu u dnešního fotbalového hřiště v Horních Roztylech a končila na jihu u srázu nad Dolnomlýnským rybníkem v Kunraticích,“ upřesňuje. „Ta cesta se tam ostatně v celé své délce nachází dodnes, akorát má již většinou podobu pouze úzké pěšinky, vede někdejším značně zarostlým průsekem, a musíme se proto dobře dívat, abychom ji našli.“
Fotografie z roku 1937. Schody krátce po zpřístupnění
Desetina celkové trasy
Faktem je, že severní svah nad Václavkou je hodně strmý, a tak v době, kdy se tam již neproháněli lovci a les už sloužil spíše k veřejným procházkám, byly na tomto nejhůře schůdném místě severojižní cesty postaveny schody. Staly se její integrální součástí a byly přibližně desetinou její celkové trasy.
Schody tedy měly jasný účel a cíl. Jak se říká, jejich cílem byla cesta samotná. V tomto konkrétním případě kilometr dlouhá cesta napříč celým malebným Kunratickým lesem.
