Zkraje 20. století to v okrajové části Vršovic vypadalo úplně jinak než dnes. Kolem železniční tratě a silnice do Strašnic (dnes Vršovické) se rozkládaly pole, louky a pod Bohdalcem dokonce rybníček. A obyvatelstvo? Zhusta mladé a svobodné. Aby ne, vždyť blízké továrny Waldeska (Koh-i-noor Waldes) a Feiglovka (Feiglova továrna na jemné prádlo) zaměstnávaly nespočet mladých žen a kasárna 28. pěšího pluku a vozatajská kasárna ve Vršovicích poskytovala domov spoustě vojáků.
„Ve 20. letech se pražští radní rozhodli vybudovat veliký lunapark Eden, jehož jméno mělo připomínat opravdový ráj,“ píše v knize Praha 10 křížem krážem Dagmar Broncová. Stavba probíhala rychle, a tak se už v roce 1922 otevřely brány zábavního parku, který mohl směle konkurovat známějšímu a dávnějšímu vídeňskému Prátru. V mnoha ohledech ho dokonce předčil.
Největší budovou Edenu byla tančírna Koloseum. V našem porovnávači si můžete prohlédnout dobovou fotografii z archivu Prahy 10 i její kolorovanou verzi, vytvořenou s pomocí umělé inteligence.
Gigantická horská dráha
Centrem parku bylo Koloseum, kde se tančilo a pořádaly se tomboly. Největší technickou atrakcí byla horská dráha, která podle několika současných zdrojů měřila neuvěřitelných pět kilometrů.
Mimochodem, obří dráha je zachycena například ve filmu Muži v offsidu z roku 1931:
Na rybníku, nazývaném spíš laguna, pluly lodičky a v budově umístěné přímo v něm se hrálo divadlo. A to ještě zdaleka nebylo všechno. Promenádu obklopenou stromy obklopovaly další atrakce: začarovaný zámek, tobogan, střelnice, houpačky, kolotoče, kavárny a stánky s občerstvením a velký cyklodrom Čertovo kolo.
„Vyhlášený byl i Zepellinův kolotoč, kde návštěvníci létali v kajutách ve tvaru vzducholodě. Tenkrát byly vzducholodě velmi populární a až do katastrofy Hinderburgu byly využívány pro transatlantickou přepravu,“ popsal další slavnou atrakci historik Petr Ryska, autor projektu Praha Neznámá. Doplňme, že vídeňský zábavní park se stal v roce 1791 místem, odkud vzlétl Montgolfierův balon. Mladší pražský Eden šel tedy s dobou a atrakci postavil na tehdy aktuálnější technické vymoženosti.
Praha 10 prodá bývalou radnici a KD Eden. Za areál získá přes 1,1 miliardy korun |
Vzpomínky pamětníků
V Edenu se konalo i varieté se cvičenými zvířaty, večer se tu střílely ohňostroje. Pro představu, jaké další zajímavosti se tu nacházely, uvádíme vzpomínku pamětnice Jarmily Černíkové-Drobné, jak ji uvádí ve své knize Dagmar Broncová:
„V prosklené, asi dva metry vysoké budce seděla vosková figurína cikánky Esmeraldy ve strakaté sukni, s květovaným šátkem přes prsa, bohatými černými vlasy, velkými náušnicemi a náhrdelníkem z penízků. Na prstech levé ruky držela vycpaného papouška a na klíně pod ním měla krabici s obálkami, od níž vedla plechová klouzačka výřezem ve skle ven z budky. Když se hodila do přístroje koruna, zakývala Esmeralda hlavou, zamrkala dlouhými řasami na papouška, ten se sklonil, vytáhl v zobáku z krabice obálku a pustil ji po klouzačce z budky. V té obálce byla planeta s předpovědí budoucnosti.“
Horská dráha byla zprovozněna rok po otevření Edenu v roce 1923. V pozadí je Zeppelinův kolotoč. Po přetažení středové čáry si dobovou fotografii můžete prohlédnout v kolorované verzi. Pro její vytvoření jsme použili umělou inteligenci, které jsme předložili jiné kolorované snímky z té doby, aby byl výsledek co nejvíc odpovídal tomu, jak by asi snímek kolorovali tehdejší fotografové.
Vstupenka stála to, co vajíčko
Vstupné do zábavního parku Eden činilo 1 korunu a 20 haléřů a jak uvádí historik Ryska, pro chlapce bylo nepsanou povinností sem vzít své děvče: „Říkávalo se, že chlapec, který nevezme své děvče do Edenu, s tím se děvče do týdne rozejde.“
Praha Neznámá
|
Mimochodem, samotný vstup nebyl nijak drahý, za korunu dvacet se ve stejné době dalo pořídit jedno vejce, jak vyplývá z ročenek ČSÚ. Další náklady ale zamilovaným chlapcům vznikaly na atrakcích. Například zmiňovaná předpověď budoucnosti vyšla na další korunu.
Webové stránky projektu Praha Neznámá odhalují i další zajímavosti, například návštěvu černochů z Habeše, kteří postavili v parku napodobeninu domorodé vesnice a za drobnou úplatu předváděli užaslému obecenstvu domorodý život.
Kolotoč stál v hale a v zimě se u něj topilo
Václav Štros upozornil i na další atrakce a rarity, na jejichž uvedení v život měla podíl i jeho rodina. Patřilo mezi ně loutkové divadlo pana Pospíšila, kde se hrálo s 50 cm velkými marionetami a které mělo kapacitu 200 lidí.
„Kromě loutkového divadla v budově byl ještě velký podlahový kolotoč pana Jirkovského s kočím v nadživotní velikosti uprostřed a různými postavami klečícími na podlaze. (Vyráběl je můj otec.) Na nich se za jízdy sedělo. Kolotoč byl v uzavřené hale, kde se v zimě topilo! U kolotoče byl i obrovský orchestrion. Dílo Jindřicha Ecka, význačného výtvarníka,“ napsal v komentáři určenému Praze Neznámé pan Štros.
Největší atrakcí byla ohromná horská dráha. Oblíbená byla i věž s toboganem či laguna, jíž bylo možné brázdit v lodičkách a na její hladině se pořádala i divadelní představení.
Proč Eden začal upadat?
Zábavní park Eden byl zpočátku velmi oblíbený. Jenže jeho sláva brzy zašla. Mohlo za to hospodářské ochlazení a zvýšení nezaměstnanosti a nakonec i nastupující světová hospodářská krize počátkem let třicátých. Dosavadní chudinská periferie, ozdobená Edenem, se ocitla v čím dál tíživějším sevření hned několika nouzových kolonií.
„Zábavní park byl otevřen v roce 1922, ve stejné době hned za ním vyrostla jedna z prvních nouzových kolonií v Praze zvaná Zahrádky, v roce 1925 následovala za tratí kolonka Pod Bohdalcem zvaná Rafanda a v letech 1924- 36 potom největší pražská nouzová kolonie Na Slatinách,“ popisuje Ryska.
Hospodářská krize zánik Edenu urychlila. Od roku 1935 byla většina atrakcí uzavřena. Horská dráha už nejezdila, v provozu zůstalo jen pár menších kolotočů a také tančírna Koloseum. Podle Rysky dostala „ránu z milosti“ v době německé okupace, kdy K. H. Frank v roce 1941 zakázal tancování na veřejnosti. „Proto pro hygienika hlavního města Prahy nebyl v roce 1946 problém celý park uzavřít,“ uzavírá historik.
Fotbal, koncerty i nákupy. Kde najít vršovický Eden a jaká je jeho slavná historie? |
Poslední léta Edenu a Slavia ve Vršovicích
Tu a tam snad ještě něco fungovalo. Podle pamětníka Štrose ještě v 50. letech žila v areálu rodina Pospíšilových, které kromě divadla patřil i První dámský orchestr, kde kdysi zpívala jeho maminka. Jana Bukovská přidala na webu Praha Neznámá ještě další vzpomínku ze svého dětství: „Začátkem 50. let jsem chodila s tátou do Edenu na kolotoč. Obsluhoval tam nějaký pán, měl poraněnou nohu a taťka chtěl, abych mu poděkovala slovensky. Netuším, kdo to byl. A taky si pamatuju na arénu, ve které jezdily motorky po stěně ve tvaru válce. Dělalo to pekelný rámus a já se moc bála, že ten jezdec spadne.“
Jak uvádí Broncová, ve 40. letech, kdy lunapark Eden ještě fungoval, se v této lokalitě usídlilo Sportovní sdružení Vršovice, nyní Slavia. V 50. a 60. letech se místo změnilo k nepoznání: v části areálu bývalého zábavního parku vznikla bytová zástavba. A později zmizel i parčík. Nahradilo ho nákupní centrum Eden. Jeho název upomíná nejen na biblický ráj, ale hlavně na dávný lunapark, o jehož existenci už dnes nevědí ani lidé, kteří sem chodí pravidelně nakupovat.
