Zastávky na znamení nejen u autobusů. Nový režim udivuje na konečných i u nemocnic

Méně pohodlí, zmatky v hlášeních, obecný strach ze změn i nelogičnost celého nápadu, který přináší více škody než užitku. Tak čtenáři Metra popisují více než měsíc starou proměnu autobusových zastávek na území hlavního města. Ty se před více než měsícem proměnily na zastávky na znamení, takže bus již povinně nezastavuje všude. Podle organizátora dopravy změna v dlouhodobém horizontu přinese zkrácení intervalů, nižší náklady na pohonné hmoty, ale také větší komfort pro projíždějící cestující.

„Na celkové vyhodnocení je prozatím ještě brzy. Zavedení nového režimu ale každopádně považujeme dosud za bezproblémové,“ říká pro deník Metro mluvčí organizátora dopravy ROPID Filip Drápal s tím, že jsou negativní ohlasy, které zaměstnanci úřadu zaznamenávají, spíše v řádu jednotek stížností. „S ohledem na to, že se systém zavedl na tak velkém území, to bereme jako úspěch,“ podotýká pro Metro Drápal.

Průšvih pro dobíhače
Zastávky na znamení vyvolaly a vyvolávají u cestujících plno otázek a pochyb. Z reakcí čtenářů, které deník Metro o zaslání názorů na palčivé téma oslovil před pár dny, vyplývá, že jsou příznivci změny v drtivé menšině.

„V MHD jsem zažil jízdu jednou nohou na stupátku, vystupování za jízdy i nasazování vypadlých kladek průvodčím na trolej. Z toho se dá dovodit, že jsem starší, spíš už stará věková kategorie. Vítám všechny změny k lepšímu. Za zlepšení považuji i zavedení zastávek na znamení,“ píše nám čtenář deníku Metro Alexander Müller. Zároveň ale upozorňuje na problémy, které přibyly takzvaným dobíhačům. Tedy těm, kteří v zastávkách viditelně nestojí, ale nástup by při zastavení vozu teoreticky stihli.

„Pokud nestojí přímo na stanici, kde nikdo jiný není, řidič nezastaví, nemusí. Diskuze, zda viděl, nebo neviděl, jsou zbytečné. Rozhodující je, pokud viděl, zda chtěl, nebo nechtěl. Když zrovna není interval půl hodiny, nebo i déle, tak se to dá snést,“ dodává čtenář s tím, že se pravděpodobně podaří problém časem nějak vyřešit.

Nutno podotknout, že je podle statistik nejčastější příčinou nehod s chodci v okolí zastávek či pádů na chodnících právě dobíhání prostředku hromadné dopravy. Základní poučkou proto bývá, že autobus se nedobíhá, na autobus se čeká.

„Určitě je nepříjemné, když nám autobus ujede, takže bychom se měli určitě vždy snažit být na zastávce včas. Pak vám autobus určitě neujede,“ radí ROPID na svém webu.

I na konečných a u nemocnic
Cestující, který chce, aby mu řidič autobusu na zastávce na znamení zastavil, musí stát viditelně na zastávce. Nemusí na autobus mávat. Pokud v autobuse jede, musí stisknout tlačítko. Tento fakt, jak se z reakcí čtenářů Metra zdá, cestující dobře chápou. Zmatení jsou ovšem z toho, proč musí být zastávky na znamení skutečně úplně všude.

„Zastávky na znamení jsou velmi bouřlivé téma. Podle mého názoru je celý systém špatně nastavený, respektive nedomyšlený. Například nerozumím vůbec tomu, proč jsou na znamení také zastávky, které jsou přímo u nemocnic. Shromažďuje se zde většinou velké množství lidí. Z velké části starší lidé, kteří jdou ze zdravotní prohlídky a třeba se i hůře pohybují,“ stěžuje si čtenář Metra Jakub Stránský.

Proti zdravému rozumu je podle něj i převedení konečných zastávek do režimu na znamení. „Autobus zde musí stejně zastavit!“ kroutí hlavou Stránský. Stejného názoru je i čtenář Martin Tocháček, kterého mačkání tlačítek uvnitř vozu otravuje. Čtenář vystupující pod přezdívkou chlapecx dokonce nevěří, že by řidič konečnou mohl bez zastavení přejet. „To jako, když nedám znamení, tak mi tam nezastaví? Tak pravda je, že i před změnou se některým řidičům na konečné nechtělo otevírat dveře. Už se asi viděli na WC nebo s nohama nahoře,“ komentuje čtenář.

Řidič vás odveze do garáže
Když autobus zastávku na znamení projede, přestože v ní chce někdo nastupovat nebo vystupovat, jedná se podle ROPID samozřejmě o chybu řidiče. Na základě informací o konkrétním případu je pak podle Drápala daný řidič na takovou situaci upozorněn, v případě opakování je případně postižen finanční sankcí. Pokud jsou ale všechny zastávky v režimu na znamení a ve všech platí stejný režim, měly by se tyto případy eliminovat.

„Součástí informační kampaně bylo kromě komunikace s cestujícími i intenzivní školení řidičů, kde byli na možnosti postihů za nezastavování znovu speciálně upozorňováni,“ vysvětluje ROPID.

V režimu na znamení pak skutečně fungují všechny zastávky, a to včetně těch u nemocnic, i ty závěrečné. Řidiči by nicméně vždy měli na konečné vůz kontrolovat, takže pokud si někdo nestiskne před výstupem tlačítko, pravděpodobně dojede nejdále na plochu pro odstavování autobusů, kde si bude moci vystoupit.

Neprůhledný přístřešek je nepřítel řidičů Naprostá většina pražských přístřešků na autobusových zastávkách má průhlednou bočnici. I tak se ovšem může stát, že řidič cestujícího přehlédne. „Neprůhledné jsou pouze nejstarší pražské přístřešky, které jsou již na hraně své životnosti a budou postupně nahrazovány novými s průhlednými bočnicemi. Řidiči budou speciálně upozorňováni, aby v případě, že nedokážou bezpečně určit, jestli se v zastávce někdo nachází, nebo ne, snížili kolem zastávky rychlost jízdy a věnovali jí speciální pozornost,“ sliboval ROPID v květnu. Podle oficiálních pravidel na zastávkách v režimu na znamení již řadu let nemusíte mávat, stačí tam prostě stát a být co možná nejlépe vidět.