Zadokolesové remorkéry sloužily zejména k tahání vlečných člunů po Labi mezi Hamburkem a Čechami. Dokázaly vzít za sebe do vleku až tři devítisettunové čluny. S pozvolným přechodem na modernější plavbu v tlačných sestavách ale byly tažné remorkéry postupně zrušeny nebo přestavěny. Lipno koupila v 90. letech soukromá firma, která s lodí začala podnikat plavby mezi Děčínem a Hřenskem nebo zájezdy do Německa.
Loď zaujme zájemce o historii i fanoušky techniky. Důmyslnost jeho konstrukce tkví například v osm metrů širokém a 57,5 metru dlouhém trupu s plochým dnem, jenž dosahuje ponor přibližně jen 80 centimetrů. Zadokolesový remorkér je poháněn šestiválcovým motorem Škoda 6L 350 o výkonu 550 koní. „Celá konstrukce je ještě poctivá kovářská práce,“ chválí loď její kapitán Martin Štorkán. Malou exkurzi útrobami Tyrše absolvuje v montérkách. Posádku jsme totiž vyrušili během zimní údržby. Štorkán strojovnu dobře zná. Když chybí posádka, občas během plavby zaskakuje klidně i jako strojník.
Kormidelna lodi Tyrš
Další velkou zajímavostí je i vnitřní uspořádání lodi. Trup je podélně rozdělen na dvě poloviny, jejichž středem vede od strojovny až k zádi hřídelová chodba. V podélných částech bývaly kajuty pro posádku, včetně politického zástupce – lodního diplomata, bez jehož asistence se občas plavby do západního Německa neobešly. Nyní jsou ve střední části restaurační salony pro cestující.
Loď provozuje už roky společnost Bohemia. „Konají se u nás koncerty, vysokoškolské mejdany i travesti show. Nalodit se ale může každý, Tyrš totiž během sezony slouží jako bar,“ zve na Rašínovo nábřeží Martin Štorkán, který je „u vody“ už od devíti let. Jeho pionýrský oddíl se totiž staral o vlastní loď. Z koníčku se pak postupně stala práce. Romantická, ale náročná.
Čtvrtý díl seriálu o Vltavě vznikl ve spolupráci s instagramovým profilem Příběhy z vltavských lodí.
