Americké filmy mám rád často ani ne kvůli obsahu, ale kvůli opravdovosti. Alespoň té vizuální. Když točí gangsterku ze třicátých let v Chicagu, tak vás v exteriérech nic nerve za oči, například plastová okna nebo auta v ulicích, které se začaly vyrábět třicet let poté, co se odehrává děj filmu.
Gramofon ve filmu předběhl čas
I proto jsem pozorně nedávno sledoval Mádlův film Vlny o událostech v Československém rozhlase na sklonku 60. let a hlavně v srpnové okupaci 1968. Dějově je film, bohužel, trochu pohádka, i když se snaží tvářit, jako otisk tehdejší historie (používá reálná jména rozhlasáků). Scénář vsadil na dramatičnost, s historickou pravdou si místy hlavu nelámal.
Snad proto jsem o to víc sledoval, jak si filmaři poradili s reáliemi. Kupodivu jsem narazil jen na dvě nepřesnosti, po dalším pátrání jsem ale jednu z nich musel smazat.
Tou první byl krátký záběr na gramofon. Podle přenosky i ramínka se jednalo o kdysi supergramofon i na evropské poměry, Tesla NC 440. Jenže ten začali v Tesle Litovel vyrábět až v roce 1973. Na veletrhu spotřebního zboží v Brně dokonce obdržel zlatou medaili a stal se vývozním hitem továrny. Sehnat ho na domácím trhu se rovnalo výhře v loterii.
Velké kontejnery odstartovaly třeba na Petřinách, na Jarově a dalších místech Prahy
Druhá pochybnost ohledně reálií byla v záběru, kdy na hlavního hrdinu čekají v průjezdu domu estébáci. Za Jakubem Prachařem se na pár okamžiků objeví v záběru kdysi hojně rozšířený železný kontejner. Ty se přece ale používali až od sedmdesátých let, byla moje první myšlenka.
Jenže – musel jsem po dalším pátrání dát produkci filmu Vlny v tomto případě za pravdu. První dotaz jsem poslal Pražským službám, jejich mluvčí Alexandr Komarnický mi odpověděl, že firma vznikla až v roce 1994, takže nic.
Naštěstí bohaté archiv Muzea hlavního města Prahy potřebné informace dodaly. Magdalena Šulcová zjistila, že… „Kontejnery byly zjevně zavedeny v 60. letech – podle článku z 30. 11. 1965 měly být hlavně na sídlištích zavedeny kontejnery (Rudé právo, 30. 11. 1965, s. 6).
V roce 1966 jich bylo na pražských sídlištích 450 (Petřiny, Jarov, V rybníčkách, Invalidovna, Průběžná, Chmelnice, Antala Staška) a do r. 1970 jich měly být 3000 (Rudé právo, 24. 8. 1966, č. 233, s. 2). V témže roce byl pořízen nový kuka vůz na odvoz kontejnerů (RP, 14. 12. 1966, č. 344, s. 2)…“




















