Bez uzardění přiznávám, že pokud mám čas, rád se na film rád podívám. Má všechny vlastnosti romantické komedie, jednou bude v rámci filmů pro pamětníky stejně koukatelný jako díla s Oldřichem Novým nebo Adinou Mandlovou, případně s oběma najednou.
I v Ženách v běhu se všechno zkomplikuje a nakonec všechno dobře dopadne, neschází tam nic, s čím pracují všichni profíci od dob němého filmu. Navíc s ženským hvězdným obsazením Zlata Adamovská, Veronika Khek Kubařová, Tereza Kostková a Jenovéfa Boková.
Tereza Kostková
Koukej, táto, ty panoramata
Nescházejí pochopitelně nádherné záběry na Prahu, na její typická panoramata. Tu na Pražský hrad, tu na Dívčí hrady, Vyšehrad. To se nikdy neomrzí. Tak, jak se mi film líbí, tak při něm současně do jisté míry trpím. Nejde o uměleckou stránku, ale pokud byste si Ženy v běhu vzali jako návod pro trénink na (nejen) maraton, podobně jako hrdinky filmu, to moc nedoporučuji.
Výhled z Dívčích hradů. Až sem Ženy v běhu vyběhly v rámci maratonského trénování.
V závěrečných titulcích sice figuruje, zřejmě jako odborný poradce, název nějakého běžeckého centra, ale z odborných rad se pravděpodobně do scénáře toho moc nedostalo. Zřejmě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že o běhání toho moc netušil ani režisér a scenárista v jedné osobě, ani jeho producent.
Tři měsíce jako příprava na maraton?
Už jen tvrzení Zlaty Adamovské, že do startu maratonu zbývají tři měsíce a že je tedy dost času na trénování, je poměrně mimo mísu. Alespoň ne pro ty, kteří si s pohybem moc netykají a zvláště pokud člověk předtím neběhá vůbec, nepočítá-li se dobíhání tramvaje na zastávce MHD. I když mají zde běhající ženy v plánu absolvovat maraton jako štafetu cca čtyřikrát 10,5 kilometru, moc šancí na důstojný klus bych jim nedával.
Vyšehradské bastiony, kde se film také natáčel.
Poradci zřejmě prosadili alespoň ukázku přípravy před prvním tréninkem, říká se jí „běžecká abeceda“, ale ve velice okleštěné podobě. Také sraz na Vyšehradě, který je oblíbeným místem pro rekreační běžce, ale jako příprava na maraton? „To mě taky zaujalo, je tady docela hodně lidí, jako výběr místa pro trénování mi to nepřipadlo dobré,“ pověděla mi běžkyně, kterou jsem při jednom běhání na Vyšehradě oslovil. V tom jsme se tedy shodli.
Polívka mimo mísu vylitý
Některé rady a přípravné běžecké metody trenéra, kterého si zahrál Vladimír Polívka, však byly hodně ulítlé. Už jenom zařazení výběhů do prudkých schodů z Rašínova nábřeží nahoru k chrámu do tréninku patří, ale ne do maratonského. Nevzpomínám si, že bych se, i pod odborným dohledem, na maraton připravoval sprintem do pražských kopců. Stromovka a stezky podél Vltavy, to ano.
Když pak Polívka slibuje svěřenkyním při pohledu z hradeb přes Vltavu směrem na Dívčí hrady, že časem tam také poběží, a je to mnohem prudší stoupání než na Vyšehrad, je to také ptákovina. Což se v rámci filmového trénování ženám splní.
Pohled z Vyšehradu směrem na Děvín a Dívčí hrady
Oba výběhy jsem absolvoval mnohokrát, a i když se nepovažuji za běžecké nemehlo, rád bych měl při doběhu na uvedené vrcholy tolik sil a rychlosti (a stejně tak dechu a jiskřivého pohledu) jako všechny čtyři hrdinky. Možná, kdybych se běháním živil…
Ve Hvězdě byste potřebovali psychologa
Lze pochopit, že organizovat záběry filmových maratonkyň třeba do slavného pražského maratonu by bylo organizačně složité, navíc se tam podobná štafeta neběhá. Ten filmový závod se odehrává v pražské oboře Hvězda. Příjemné prostředí, v létě se tu ukryjete pod stromy, ale maraton tu, alespoň po rovině, nenaměříte. Alespoň ne tak, abyste nemuseli běhat neustále po stejné trase.
Jenovéfa Boková
Tady by museli závodníci absolvovat takových deset až čtrnáct koleček. A to už je pěkně na hlavu. Pokud byste si na závod nevzali psychologa. Mám za sebou jeden takový maraton, kde těch koleček bylo šestnáct, a to jsem ještě měl štěstí, že jsem na tenhle závod nepřijel o rok dřív. Protože se kroužilo po něco málo přes kilometrové trase snad čtyřicetkrát.
Ještě bych mohl v detailech pokračovat. Jako totálně pohybu neschopný Ondřej Vetchý po jednom tréninkovém výklusu. Případně plány Zlaty Adamovské běžet maraton s neforemnou urnou na zádech.
Zlata Adamovská
Stejně se na film příště zase rád podívám. Možná zase něco pozoruhodného objevím. A když ne, tak si aspoň zaslzím.
