V pondělí 5. května začíná výstava o zvonu Staroměstské radnice, který byl zničen při Pražském povstání na konci druhé světové války. Představí původní části zvonu z roku 1313, jeho kopii a také audioukázku toho, jak pravděpodobně zněl. Zájemci mohou výstavu Znovuzrození zvonu navštívit zdarma v přízemí Staroměstské radnice.
Na zpřístupnění tohoto pozoruhodného exponátu se ve spolupráci s Muzeem Prahy spolupodílela i organizace Prague City Tourism, která za tímto účelem vyhradila již zmíněné prostory.

Úkolem restaurátorů nebylo pořízení kopie zvonu, ale co nejpřesnější rekonstrukce jeho tónu. Ke spolupráci byl osloven zvonař Petr Rudolf Manoušek, pokračovatel zvonařského rodu, jemuž byl zvon a jeho osudy již jednou svěřeny. Bylo naskenováno všech 46 dochovaných kusů, které byly vytištěny na 3D tiskárně v měřítku 1 : 4. Tyto zmenšené fragmenty je možné sestavit, čehož se ujala konzervátorka keramiky Muzea Prahy Eva Kuldová (na snímku). Po sestavení je možné určit, které části zvonu chybí, a zejména získat přesný profil neboli žebro samotného zvonu. Žebro je základem ladění každého zvonu. Z něj lze vypočítat tón a údaje převést do podoby zvukového souboru. Rekonstrukci zvonového profilu a tónu zvonu provedl mistr Manoušek ve spolupráci se zvonárnou Royal eijsbouts v nizozemském Astenu.
Muzeum nechalo pomocí pokročilé 3D technologie naskenovat 46 dochovaných částí zničeného zvonu, které byly uloženy v depozitářích. Pracovníci muzea pak úlomky vytiskli v měřítku 1 : 4 a sestavili z nich model zvonu. Na něm jsou vidět jak stopy běžného užívání, tak různá poškození.
„Díky pečlivé práci našich odborníků vyšlo najevo, že zvon nemusel být zničen pouze požárem staroměstské radniční věže a následným zřícením, což se původně předpokládalo. Model jasně ukázal, že zvon byl také zasažen střelou větší ráže, která způsobila vážné poškození,“ uvádí ředitel Muzea Prahy Ivo Macek. To podle něho mění zažitý historický závěr o zničení zvonu.

Historie. Z Břevnova až na Staroměstskou radnici Zvon nechal odlít břevnovský opat Bavor z Nečtin v roce 1313 jako kyvný zvon, byl zasvěcen patronům břevnovského kostela, svatým Vojtěchu, Benediktu a Vintíři. Po vyplenění kláštera husity roku 1420 se dostal na Staroměstskou radnici, přesnější časové určení přesunu bohužel není známo, bezpečně je zde doložen až roku 1589. Nezvonil, již pouze odbíjel čas a sloužil jako signální. Tento nestor pražských zvonů nebyl rekvírován ani v jedné ze světových válek 20. století. Osudné se mu staly až boje o radnici na Staroměstském náměstí při Pražském povstání v květnu 1945. Byl zasažen střelbou z prostoru náměstí a dílo zkázy dokonal požár radnice 8. května.
Rozezní se v pondělí i ve čtvrtek
Ve spolupráci se zvonařskou firmou se podařilo zjistit, jak staroměstský zvon před zničením zněl. „Podařilo se rekonstruovat profil i původní zvuk zvonu. Ten zazní při vzpomínkové události k výročí Pražského povstání a rovněž ve čtvrtek 8. května v 17.30, v přesný čas, kdy zvon před 80 lety podlehl zkáze,“ doplnila mluvčí muzea Veronika Nová.
V pondělí, u příležitosti výročí zahájení Pražského povstání, organizuje Muzeum Prahy ve spolupráci s Národním divadlem pietní průvod, který projde večer mezi sedmou a půl devátou Národní třídou přímo ke Stavovskému divadlu a poté přes Železnou ulici zamíří na Staroměstské náměstí.

Osudný průstřel. Díky sestavení modelu zvonu byla také objevena stopa po prostřelení a rozpadu zvonu. Historiky často zmiňované výstřely děla z Letné byly sice osudné budově radnice, pravděpodobně však ne samotnému zvonu. V prostoru Staroměstského náměstí se totiž pohybovalo hned několik obrněnců okupantů, jejichž palba zvon zasáhla a poškodila. Zvuk nejstaršího pražského zvonu se díky moderním technologiím rozezní přesně 80 let po tom, co byl násilně umlčen. Zvuk doplní model zvonu v měřítku 1 : 1, vyrobený díky zrekonstruovanému žebru, odlitku kompletního nápisu zvonu, který byl sejmut v roce 1917. Nedochovaná koruna modelu zvonu byla zkonstruována díky porovnání se zvonem Vilém z roku 1300, který se nachází v kostele v Havlíčkově Brodě a má podobné parametry.
Tři tisíce obětí
Účastníci cestou minou tři barikády, na Národní třídě, u Stavovského divadla a v Železné ulici. Odpoledne a večer se uskuteční na Staroměstském náměstí veřejná četba tří tisíc jmen obětí Pražského povstání.
Souhrn všech akcí, které muzeum k výročí pořádá, je uveden na webu prazske-povstani.cz. Model bude k vidění na Staroměstské radnici až do září.

Tragédie během podepsání kapitulace. Staroměstská radnice byla v květnových dnech ostřelována z Letné, Staroměstského a zřejmě i z Malého náměstí, kam bylo přistavěno samohybné dělo. Krátce před 16. hodinou 8. května byla zasažena zápalným granátem střecha radniční věže. Ironií osudu byla prakticky v téže chvíli podepsána kapitulace Němců v nedaleké Bartolomějské ulici. Stačilo málo a nucený odjezd jednotek SS a wehrmachtu mohl proběhnout ještě před útokem na radnici. Střecha radniční věze po zásahu okamžitě vzplanula.
Poválečný osud
|