

Výstava Znovuzrození zvonu se na Staroměstské radnici otevírá v pondělí 5. května.
Autor: Matěj Adámek, ČTK
Tragédie během podepsání kapitulace. Staroměstská radnice byla v květnových dnech ostřelována z Letné, Staroměstského a zřejmě i z Malého náměstí, kam bylo přistavěno samohybné dělo. Krátce před 16. hodinou 8. května byla zasažena zápalným granátem střecha radniční věže. Ironií osudu byla prakticky v téže chvíli podepsána kapitulace Němců v nedaleké Bartolomějské ulici. Stačilo málo a nucený odjezd jednotek SS a wehrmachtu mohl proběhnout ještě před útokem na radnici. Střecha radniční věze po zásahu okamžitě vzplanula.
Autor: ČTK
Historie. Z Břevnova až na Staroměstskou radnici Zvon nechal odlít břevnovský opat Bavor z Nečtin v roce 1313 jako kyvný zvon, byl zasvěcen patronům břevnovského kostela, svatým Vojtěchu, Benediktu a Vintíři. Po vyplenění kláštera husity roku 1420 se dostal na Staroměstskou radnici, přesnější časové určení přesunu bohužel není známo, bezpečně je zde doložen až roku 1589. Nezvonil, již pouze odbíjel čas a sloužil jako signální. Tento nestor pražských zvonů nebyl rekvírován ani v jedné ze světových válek 20. století. Osudné se mu staly až boje o radnici na Staroměstském náměstí při Pražském povstání v květnu 1945. Byl zasažen střelbou z prostoru náměstí a dílo zkázy dokonal požár radnice 8. května.
Autor: ČTK
Osudný průstřel. Díky sestavení modelu zvonu byla také objevena stopa po prostřelení a rozpadu zvonu. Historiky často zmiňované výstřely děla z Letné byly sice osudné budově radnice, pravděpodobně však ne samotnému zvonu. V prostoru Staroměstského náměstí se totiž pohybovalo hned několik obrněnců okupantů, jejichž palba zvon zasáhla a poškodila. Zvuk nejstaršího pražského zvonu se díky moderním technologiím rozezní přesně 80 let po tom, co byl násilně umlčen. Zvuk doplní model zvonu v měřítku 1 : 1, vyrobený díky zrekonstruovanému žebru, odlitku kompletního nápisu zvonu, který byl sejmut v roce 1917. Nedochovaná koruna modelu zvonu byla zkonstruována díky porovnání se zvonem Vilém z roku 1300, který se nachází v kostele v Havlíčkově Brodě a má podobné parametry.
Autor: Matěj Adámek, Metro.cz
Úkolem restaurátorů nebylo pořízení kopie zvonu, ale co nejpřesnější rekonstrukce jeho tónu. Ke spolupráci byl osloven zvonař Petr Rudolf Manoušek, pokračovatel zvonařského rodu, jemuž byl zvon a jeho osudy již jednou svěřeny. Bylo naskenováno všech 46 dochovaných kusů, které byly vytištěny na 3D tiskárně v měřítku 1 : 4. Tyto zmenšené fragmenty je možné sestavit, čehož se ujala konzervátorka keramiky Muzea Prahy Eva Kuldová (na snímku). Po sestavení je možné určit, které části zvonu chybí, a zejména získat přesný profil neboli žebro samotného zvonu. Žebro je základem ladění každého zvonu. Z něj lze vypočítat tón a údaje převést do podoby zvukového souboru. Rekonstrukci zvonového profilu a tónu zvonu provedl mistr Manoušek ve spolupráci se zvonárnou Royal eijsbouts v nizozemském Astenu.
Autor: Jan Vrabec, Metro.cz