Pražané mohou zahradní odpad odevzdávat i ve sběrných dvorech nebo do velkoobjemových kontejnerů, které se po městě přesunují podle harmonogramu. Podle mluvčího PSAS Radima Many mohou lidé do popelnic na bioodpad vyhazovat například listí a trávu, zbytky rostlin, dřevní štěpku, piliny, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky či kávovou sedlinu. Naopak tam nepatří kosti, oleje, maso či uhynulá zvířata. Cena za pronájem nádob se odvíjí od jejich velikosti - například za 120litrové popelnice zaplatí domácnost ročně 900 korun. PSAS je vyvážejí jednou za 14 dní.
V Praze je 17 sběrných dvorů
V rámci takzvaného stabilního sběru provozuje hlavní město 17 sběrných dvorů. Do sběrných dvorů ale lidé nevozí pouze bioodpad, ale rovněž například vysloužilou elektrotechniku nebo počítače. Jejich provoz prostřednictvím najatých firem stojí magistrát ročně okolo 60 milionů korun. Ze sběrných dvorů jeho provozovatel posílá zahradní odpad či staré dřevo do kompostárny v Malešicích.
Další možností, jak se zbavit bioodpadu, je odvézt jej na sběrné místo v Malešicích. To ale mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm v Praze a měsíčně sem mohou dopravit maximálně 250 kilogramů bioodpadu měsíčně. Pro obyvatele je služba zdarma, právnické osoby musí zaplatit. Pražané, kteří odevzdávají v Malešicích bioodpad pravidelně, dostanou zdarma část kompostu.
Z popelnice do kompostárny
V rámci třídění odpadu v Praze funguje ještě takzvaný mobilní svoz prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů. Ten má každý rok pevně daný harmonogram. U každého kontejneru je vždy obsluha, která dohlíží na čistotu sběru. Od roku 2010 do roku 2013 tímto způsobem bylo v Praze sebráno 2941 tun bioodpadu.
Tříděný bioodpad putuje do kompostárny, kde je zpracován. Následně jej mohou využívat zemědělci, zahrádkáři nebo je používán při údržbě městské zeleně.
Strážce streamu
