V rámci třídění odpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů je vždy u každého z nich obsluha, která dohlíží na čistotu sběru. Například v letech 2010 až 2013 bylo tímto způsobem v Praze sebráno 2941 tun bioodpadu. Kdy budou mít lidé kontejner ve svém okolí, zjistí například na stránkách své městské části.
V rámci takzvaného stabilního sběru provozuje hlavní město 17 sběrných dvorů. Do nich lidé nevozí pouze bioodpad, ale také vysloužilou elektrotechniku nebo počítače. Jejich provoz prostřednictvím najatých firem stojí magistrát ročně okolo 60 milionů korun. Ze sběrných dvorů jeho provozovatel posílá zahradní odpad či staré dřevo do kompostárny v Malešicích.
Bioodpad v poslední době začal třídit tisíc lidí
Další možností, jak se zbavit bioodpadu, je odvézt jej na sběrné místo v Malešicích. To ale mohou pouze lidé s trvalým bydlištěm v Praze a měsíčně sem mohou dopravit maximálně 250 kilogramů bioodpadu. Pro obyvatele je služba zdarma, právnické osoby musí zaplatit.
Množství odevzdaného bioodpadu v Praze stále roste. Zatímco v roce 2007 Pražané odevzdali na sběrné místo v Malešicích 254,3 tuny bioodpadu, v roce 2013 to bylo již 778,5 tuny. Stejně tak roste zájem o popelnice na bioodpad. Za poslední zhruba rok a půl se přidala podle PSAS téměř tisícovka lidí a evidují přes 8000 domácností a firem využívajících tyto popelnice.
Popelnice se vyvážejí jednou za čtrnáct dní
Do popelnic na bioodpad mohou lidé vyhazovat například listí a trávu, zbytky rostlin, dřevní štěpku, piliny, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky či kávovou sedlinu. Naopak tam nepatří kosti, oleje, maso či uhynulá zvířata. Cena za pronájem nádob se odvíjí od jejich velikosti - například za 120litrové popelnice zaplatí domácnosti ročně 900 korun a PSAS je vyvážejí jednou za 14 dní.
Tříděný bioodpad putuje do kompostárny, kde je zpracován. Následně jej mohou využívat zemědělci, zahrádkáři nebo je používán při údržbě městské zeleně. Pražané každý rok rovněž vyprodukují zhruba 400 tisíc tun komunálního odpadu. Například v roce 2013 to bylo 400 908 tun, což bylo o zhruba 8000 tun méně než v roce 2012. Město pak každoročně vydá na zpracování odpadu přibližně 1,2 miliardy korun.
Bioodpad se dá třídit i na sídlištích
Obce už za posledních sedm let vyčerpaly z evropských fondů na zkvalitnění třídění a sběru odpadu 14 miliard korun. V novém operačním programu je pro ně připraveno přes šest miliard. „Na starostech je, aby občany motivovali k třídění bioodpadu. Je to surovina, se kterou můžou dál ekonomicky nakládat,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Záleží podle ní na osvětě a motivaci. Není prý důvod, proč by se i na velkých sídlištích nemohlo podařit bioodpad třídit.
MŽP stále jedná s ministerstvem zemědělství, aby se kompost mohl co nejvíce dávat do půdy. Díky tomu by se předcházelo erozi. Podle MŽP jde o nejideálnější způsob, jak by se bioodpad měl využívat. Záleží tak podle Roubíčkové na obcích, aby se s zemědělci domluvily. Ti se ale prý zatím k využívání tohoto druhu kompostu staví zdrženlivě.
