Z Jungmannovy ulice vede k metru Národní třída a obchodnímu centru Quadrio zbrusu nová pasáž. Od včerejšího večera si tu mohou Pražané zkracovat cestu pod nově zrekonstruovanýn domem v Jungmannově ulici 21, jež nově nese název Palác Rosetta.
Průchody ve spodních patrech domů jsou v hlavním městě fenoménem, který nemá v jiné tuzemské metropoli obdoby. Pražané sice pasáže nevymysleli, podle Kateřiny Rackové z průvodcovského portálu Praha neznámá jich ale rozhodně mají nejhustší síť.
Fenomén pasáží
|
„Bezprostřední inspirace přišla zejména z Paříže a Bruselu. Pasáže již od počátku vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou obchodů, ale také přepychovými materiály a průhledy. Přidanou hodnotou bylo i to, že zprůchodňovaly celé bloky domů, takže si tudy občané mohli krátit cestu,“ říká Racková.
Václavské náměstí suchou nohou
Dříve byste mohli přejít suchou nohou téměř celé Václavské náměstí, dnes to ale jde pouze částečně. Mnoho pasáží bylo zneprůchodněno, přeměněno na obchodní plochy či úplně zrušeno. Ještě na přelomu století bychom v průchodech kolem náměstí napočítali pěknou řádku kulturních prostor jako divadla, tančírny, kavárny a v neposlední řadě také kina.
Novinka pod Palácem Rosetta doplní na Národní třídě pasáž v bývalém hotelu Olympic od architekta Jaromíra Krejcara. Několik historických průchodů se nachází také kolem Jungmannova náměstí, kde lze namátkou jmenovat třeba ten pod reprezentativním nárožním palácem Adria. Byl vybudován spolu s domem mezi léty 1922 až 1925. Hned naproti paláci pak lze nalézt takzvanou Zrcadlovou pasáž, která ústí do přilehlé Perlové ulice. „Když projdeme Františkánskou zahradou, ocitneme se hned na rozhraní dvou dalších průchozích prostorů. Jedná se o pasážemi spojené domy U Stýblů z roku 1928 a také palác Ligna s pasáží Světozor postavenou v letech 1914 až 1918. Ta je dodnes velmi živé mraveniště,“ uvádí Racková na webu Praha neznámá.
Nejstarší je Lucerna
I ve Vodičkově ulici, kam lze pasáží Světozor kolem stejnojmenného kina projít, je průchodů mnoho. Protější Palác U Nováků se sousedícím palácem Lucerna jsou jedny z nejstarších budov s pasážemi vůbec. Ačkoliv je Palác U Nováků starší, vznikal již v letech 1901 až 1904, pasáž vedoucí budovou byla dokončena až v roce 1930. Je jakýmsi labyrintem s mnoha zastávkami, která se nakonec vlévá až do sousední Lucerny.
Zdejší pasáž ozdobená sochou svatého Václava na obráceném koni od Davida Černého je nejstarší v metropoli. „Lucerna byla nejen první, ale také unikátní a velmi progresivní stavba. Zasloužil se o ni stavitel Vácslav Havel, dědeček našeho exprezidenta,“ vzpomíná Racková.
Pasáž vedoucí do zdi
U dnešního paláce Neoluxor, dříve Avion, nalezneme pasáž, jež má poněkud zvláštní vyústění. Vede totiž tak trochu do zdi a k zadnímu vchodu místního knihkupectví. Takzvanou Lindtovu pasáž, která procházela obchodním domem Baťa, již také nenalezneme.
Po průchodu pasáží přes palác Koruna se lze dostat do ulice Na Příkopě. Zde se v domě z poloviny devatenáctého století skrývá funkcionalistická pasáž Černá růže, kousek dál pak novodobá, ale trochu stísněná nákupní galerie Myslbek. Na rohu ulice na Příkopech, směrem k náměstí Republiky, se pak nachází honosný nárožní palác České národní banky. Tudy vede pasáž autora Františka Roitha, jež byla do budovy vestavěna v letech 1935 až 1942.
Strážce streamu
