Dnešní generace umí spíš anglicky než slovensky či polsky
Bylo zjištěno, že mladší generace už tolik slovenštině nerozumí jako v dobách Československa. Starší generace se docela obstojně dorozumí s Poláky i Slováky. Dnešní mladá generace cílí spíš na angličtinu.
Přesto, že se mnohá slova v českém i slovenském jazyce shodují, při oficiálních překladech je lepší volbou spoléhat se na překladatele. Slovenština má mnoho výrazů, kterým běžný Čech nemusí rozumět. I když není problém si dané slovíčko dohledat, může být poté text vytržený z kontextu, slovo může mít totiž odlišný význam. Z toho důvodu není odborný překlad slovenštiny rozhodně zbytečnost.
Mimo to nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na některá slovíčka v českém jazyce. Co kraj, (jiný mrav) to jiný význam pro dané slovíčko. Brambory – erteple – zemáky nebo skříň – almara a mnoho dalších slovíček.
Tak, jak lze využít služeb překladatelské agentury ze slovenského jazyka, lze využít i překlady češtiny. Znát význam slovíčka je jedna věc, druhá je pochopit jeho význam v souvislostech a napsat text gramaticky správně.
Kdy to zvládnu sám a kdy oslovit odborníka?
Pokud potřebujete přeložit návod na nový elektrospotřebič, pak se s tím jistě každý popere po svém a není nutné kontaktovat překladatelskou agenturu. Jestliže si překládáte recept z webových stránek, pak rovněž nepotřebujete žádnou odbornou pomoc. Ovšem v okamžiku překladu literatury, překladu právních smluv a dokumentů, finančních výkazů, ekonomických textů, medicínských specifikací, technických manuálů a různých specifikací či reklamních/marketingových textů nebo tlumočení na konferencích je určitě vhodné oslovit odborníka. Problém může nastat také v okamžiku, kdy se v jednom textu prolne více oborů či specializací. Odborný text je nutné zaměřit jak na odbornou terminologii, tak na stylistickou stránku, aby takový text zapůsobil na cílového čtenáře/klienta přesně tak, jak bylo původně zamýšleno.
