Ti, kteří mě znají, vědí, že jsem pivní degustátor amatér. Dokonce si i vedu on-line pivní deník. Dalo by se říct, že ochutnávání zlatavého moku je můj velký koníček. Proto když ke mně doputovala nabídka na domácí degustaci pivních lahůdek, neváhal jsem. Okoštuji pár kousků, které zatím v deníčku nemám, a navíc vznikne netradiční text. Přece jen reportáž z vlastního obýváku jsem ještě nedělal.
Na první pohled se leckomu může zdát, že jsem si jen otevřel pár piv a trochu se přiopil. Bylo to ale trochu jinak. Věřte mi to, nebo ne, na chvíli mě tenhle chutný úkol i trošku vystresoval. Ve finále to ale byla příjemná akcička. Snad vám zachutná také tento text.
Cink! Reportáž začíná už ve chvíli, kdy mi od Zážitky.cz dorazila zásilka. Třicet centimetrů vysoká cinkající krabice plná pokladů od nepomuckého pivovaru Zlatá Kráva naznačuje, že mě po reportáži bude nejspíš bolet hlava. No řekněte sami. Čtyři lahve o velikosti 0,75 litru. Desítka, dvanáctka, ale i polotmavý speciál. Místo piv jsem se právě orosil já. (Klid, Máro, už jsi něco vypil. Tyhle tři litry budou brnkačka.)
Příprava na reportáž
Materiál k článku ukládám do chladničky. A jdu ženě oznámit, že dnes budu pracovat dlouho do noci. (Máro, neboj, zítra si to vyžehlíš. Doslova.) Než sáhnu po poznámkovém bloku a otvíráku, jdu zjistit, kolik mi dnešní reportáž zabere času. V mailu zjistím heslo. Celé ho neprozradím, ale jeho součásti je slovo Bejk. To se mi líbí! Má to fór. Heslo zadám a pouštím video, které je součástí balíčku a má mě pivní degustací provést. (Aj! Trošku mi právě vyschlo v krku. Za tu půlhodinku mám stihnout všechny čtyři piva? Jo, Máro, tak to opravdu nebude sranda!) Začínám taktizovat. Mám nejdřív otevřít desítku? Nebo rovnou dvanáctku? Mám si dělat poznámky rovnou? Nebo to sepíšu až po degustaci? Asi spíš až ráno... (A pak mi to došlo. Bejku, klid. Tohle má být zážitek. Nač ten stres. Otevři si pivko. Udělej si pohodu.)
Pokud se rozhodnete pro domácí pivní degustaci, klidně si pozvěte kámoše. O zrzky se podělte. Pěně těžko poručíte, aby neopadla. Video jde ale kdykoli stopnout.
Pořád váháte, zda si domácí degustaci dopřát? Tak pro vás máme pár tipů. Z videa se totiž dozvíte několik vychytávek, díky kterým budete u kámošů za frajera. Možná už jste narazili například na to, zda se pivo točí, nebo čepuje. „Točí se sprosté filmy nebo kolo u vozu, pivo se čepuje,“ říká šibalsky Tomáš ze Zlaté Krávy. Tenhle sympaťák se v rodinném pivovaru stará o obchod a marketing a je jedním z dvojice, která mě degustací provází. Druhá u stolu je sládková Žaneta. Punkerka s fialovými vlasy se původně učila na cukrářku, ale víc ji to táhlo k pivu. (A já se jí nedivím!)
Tomáš a Žaneta z pivovaru Zlatá Kráva
A víte třeba, které pivo patří do jaké sklenice? „Ušák je na ležák. Silné sklo vám udrží teplotu. Vysoká sklenice, která se nahoře rozšiřuje, je super na pšenici. Mám v ní krásně vysokou pěnu. A sklenice na stopce je ideální na svrchně kvašená piva, stouty, portery nebo kyseláče. Krásně vám vynikne barva,“ vypráví Tomáš. Kdyby jen tušil, že jsem právě dopil desítku z ušaté třídecky. Je to ale jeho chyba. Výběrem skla mělo video začít. Čert to vem, pijem dál! Alespoň jsem trefil pivo, kterým degustace začíná.
Tomáš se Žanetou si už také otevřeli desítku a pokec u piva pokračuje. „V malých pivovarech se moc nedělá, je totiž těžké ji uvařit. Hodně lidí proto říká, že podle desítky se pozná kvalitní minipivovar,“ vysvětluje Tomáš. Žanetu jeho vyprávění namlsalo a právě si dala tři pořádné loky. Jen to mlasklo. Tom se teď věnuje barvě. „Desítka ji má světlejší než ležák,“ říká a prohlíží si nalitý vzorek. Je na něm vidět, že už se na něj těší. Právě dvanáctka je druhá v pořadí, kterou si moji průvodci otevřeli. „Je chutnější, plnější a musím říct, že má krásnej říz. K její výrobě používáme ryze české suroviny, takže žatecké chmele Premiant a Poloraný červeňák,“ vypráví sládková a netrpělivě hladí sklenici...
Víc už ale neprozradím. Však si degustaci dokoukejte sami. Balíček šesti litrů dobrého piva stojí 599 korun. Chcete-li ho dovézt mimo Prahu, něco si připlatíte.
