Album mělo být pokřtěno na zmíněném koncertu. Co byste mu tedy popřál alespoň touto cestou?
V případě alba Muzikál expres 30, kde mám řadu nahrávek zbrusu nových i těch starších, je důležité, že vůbec vyšlo. Zda se jeho křest uskuteční na odloženém slavnostním koncertě v Hudebním divadle Karlín, anebo při jiné příležitosti, není podstatné. Důležité je, že se už od listopadu dostává k posluchačům přes různé digitální platformy a v internetových obchodech i ve fyzické podobě. Po uvolnění koronavirových opatření bude samozřejmě k mání také v kamenných prodejnách. Tohle CD stojí totiž za to. Je mimořádně exkluzivně vybavené a pro muzikálové fandy určitě bude skvělým artefaktem do sbírky. Takže mu přeji, ať se co nejvíce dostane k muzikálovým i mým fanouškům. A hlavně ať se všem líbí.
Muzikál expres je jediný magazín v českém rozhlasovém éteru věnující se tomuto žánru. Jste jeho posluchačem?
Když mám čas, rád si ho pustím nebo zavítám na jeho web. Pro mě jakožto člověka, který se v muzikálové branži aktivně pohybuje, je hodně cenný, neboť díky němu mám přehled o dění na naší i světové scéně, jaký bych jinak ani neměl šanci získat. Nicméně snad ještě více si ho cením za to, jak erudovaně a zároveň zábavně dokáže muzikál přiblížit široké posluchačské veřejnosti. Jeho duchovní otec, autor a moderátor Michael Prostějovský, je velký profík. Mě baví, když můžu čas od času pozorovat zrod nového dílu, protože Michael je zároveň mým manažerem a producentem, takže během našich jednání někdy souběžně řeší i témata do dalšího pokračování pořadu.
Jakub Hübner/Autor: Tereza Skácelová
Narozeninový galakoncert jistě není jediná položka v diáři, pro kterou budete hledat náhradní termín. Jak zvládáte opětovné uzavření kulturního života?
Pro nás zpěváky, a zvláště herce angažované v muzikálech je to neuvěřitelný zásah do života podobný sopce. Nic neplatí, odkládáme, co jsme už dvakrát odložili. Takže divadlo jsem i já letos škrtnul prakticky úplně. Naštěstí mám ještě jiné plány.
Povídejte.
Vlastně jsem rád, že jsme za současné situace měli o to více času připravit na Vánoce moje nové CD, na rozdíl od toho prvního je tohle tematické. A sice v produkci Muzikál expresu jsme po celý rok chystali nahrávky z těch nejhezčích pohádkových muzikálů a filmů, tedy od Sněhurky po Tři oříšky pro Popelku, Mrazíka a další. Jmenuje se Z pohádky do pohádky. Kromě sólových skladeb jsme nahráli několik duetů s Dashou, Michaelou Gemrotovou, Natálií Grossovou a Soňou Jungovou. I zde nám ale korona některé plány zkomplikovala. Dvě z mých partnerek a také lidé z realizačního týmu koronavirem onemocněli, takže od začátku prosince bude album vydáno v digitální podobě, fyzicky bude k mání až v únoru. Nicméně je stačíme pokřtít už o Vánocích v rozhlasovém Toboganu. Vzhledem k tomu, že jde o produkt delší hodnoty než na jednu sezonu, nezoufáme. Pochopitelně připravujeme i další nahrávky na příští rok, protože život jde dál a připraveným štěstí přeje.
Vy jste přípravu na letošní svátky nepodcenil a vysíláte do světa ještě vánoční singl V bílej den. Jak byste píseň představil?
Možná vás to u skladby o Vánocích překvapí, ale V bílej den je rychlá, nadupaná současná písnička. Chtěl jsem ji takovou mít. Spolupracovali jsme na ní se zahraničními producenty, mixovali ji v Aténách, což je pro mě skvělá zkušenost. Hudbu složil Achilleas Michailidis. Starší generace jej zná jako zpěváka řeckého tria Achill, Zachar a Bolek. Píseň jsem nazpíval ve dvou verzích, s českým i anglickým textem. Teď budeme dělat, co bude v našich silách, aby si ji poslechlo co nejvíce lidí.
Výroční ceny OSA za rok 2019/Autor: Petr Klapper
Jak musí písnička vypadat, aby vás zaujala?
Já jsem melodik, takže musí mít pěknou melodii, silný nápad. A důležitý je pro mě i text, podle mého názoru je špatně na něj klást menší nároky než na hudební stránku. Obě složky by do sebe měly lehce zapadnout. V neposlední řadě dám na intuici. Jakmile nemám při prvním poslechu po těle husí kůži, vím, že je na té písni něco špatně.
Svůj profesní život dělíte mezi sólovou pěveckou dráhu a účinkování v muzikálech. Čemu byste chtěl dát v budoucnu přednost?
Na konzervatoři jsem vedle zpěvu studoval i herectví a tanec, takže muzikál bude asi vždycky do nějaké míry patřit do mého života, a jsem za to rád. Miluju, když můžu emoci, kterou se snažím předat zpěvem, ještě podpořit hereckým výkonem. Ale abych byl upřímný, už dlouho cítím, že bych měl jít hlavně sólovým směrem. Zpívat s orchestrem nebo kapelou, koncertovat, vydávat desky… to je moje cesta. Nicméně zároveň bych nechtěl z muzikálové branže odejít nadobro. Takže se budu i nadále snažit tyhle dva světy u sebe vyvažovat.
Strážce streamu
