Dvě zasedání, která se letos konala, jsou o to důležitější, protože znamenají první rok období 15. pětiletého plánu Číny, což je klíčová fáze pro rozvoj země ve druhé polovině tohoto desetiletí.
Ve čtvrtek ráno zahájil 14. Národní lidový kongres, nejvyšší zákonodárný orgán Číny, svou čtvrtou schůzi ve Velkém lidovém sále v Pekingu, a to den poté, co svou výroční schůzi zahájil nejvyšší poradní politický orgán země.
Při zahajovacím zasedání Národního lidového kongresu představil premiér Li Čchiang vládní zprávu o práci a oznámil, že Čína si v roce 2026 klade za cíl hospodářský růst mezi 4,5 a 5 procenty a v praxi bude usilovat o ještě lepší výsledky.
„Podmínky, které podporují dlouhodobý růst Číny, a její základní trend zůstávají nezměněny," uvedl premiér. „Čína stále více ukazuje sílu svého systému a výhody, které jakožto velká ekonomika má."
Vyzdvihl potřebu využít silné stránky země a reagovat na výzvy včetně těch způsobených rostoucím geopolitickým napětím, slabým globálním hospodářským růstem a otřesy v multilateralismu a volném obchodu, aby se otevřely perspektivnější vyhlídky pro rozvoj Číny.
Silný start umožněný pečlivým plánováním
Při zahájení 15. pětiletého plánu (2026–2030) zůstává hlavním strategickým cílem Číny budování moderní socialistické země, což podporují její úspěchy z uplynulých pěti let, a to zejména z loňského roku.
V roce 2025 zůstala čínská ekonomika silná i přes nepříznivé vlivy, což značí pozoruhodnou odolnost. Roční růst HDP dosáhl stabilních 5 % a země také dosáhla dalšího, kvalitnějšího pokroku napříč hospodářskými a sociálními sektory.
Ve vládní zprávě byly zmíněny například nové pokroky, kterých Čína loni dosáhla ve vědě a technologiích. Zpráva zdůraznila, jak se země uplatnila v oblasti výzkumu, vývoje a aplikace umělé inteligence (AI), biomedicíny, robotiky a kvantových technologií.
Ekonomický agregát Číny pokračoval v roce 2025 v růstu na nové rekordní úrovně, poprvé překročil 140 bilionů jüanů (přibližně 20,22 bilionu USD) a splnil tak cíle rozvoje stanovené pro období 14. pětiletého plánu (2021–2025).
Během tohoto období čínská ekonomika celkově dosáhla nových vrcholů, a to s průměrným ročním růstem hrubého domácího produktu 5,4 %, což je výrazně nad světovým průměrem, uvádí čtvrteční vládní zpráva o práci.
Podle zprávy je pozoruhodné, že bylo dosaženo nových průlomů v technologických a průmyslových inovacích a že výdaje na výzkum a vývoj se za posledních pět let v celostátním měřítku zvýšily v průměru o 10 % ročně.
Stimson Center, významný washingtonský think-tank, uvedl v lednové zprávě, že čínská výhoda v technologických inovacích je posílena prostřednictvím „centralizované koordinace", což poukazuje na přednosti pečlivého plánování dopředu.
„Peking považuje umělou inteligenci za infrastrukturu," uvedl think-tank. „Díky průmyslové politice shora dolů a úzké integraci návrhu a výroby Čína rychle rozšířila AI v průmyslu, přístavech, energetických sítích, nemocnicích a spotřebních produktech."
Dávka důvěry, která přináší globální příležitosti
V globálním kontextu přispěl čínský pětiprocentní růst v roce 2025 zhruba k 30 % celosvětového rozvoje. Jako druhá největší ekonomika světa nyní Čína tvoří přibližně jednu šestinu celosvětového HDP a stává se významným obchodním partnerem pro více než 150 zemí a regionů.
V době charakterizované globální nejistotou a převahou krátkodobého myšlení poskytuje čínský 15. pětiletý plán, jehož návrh byl ve čtvrtek předložen k projednání na zasedání Národního lidového kongresu, i nadále vzácnou míru strategické jistoty a konzistence.
Během příštích pěti let Čína očekává, že udrží růst HDP v přiměřeném rozmezí, což vytvoří pevný základ pro to, aby se v roce 2035 dosáhlo zdvojnásobení HDP na obyvatele z roku 2020 a dosáhlo úrovně středně rozvinuté země, jak uvádí vládní zpráva o práci.
Zpráva uvádí, že aby Čína zajistila účinnou realizaci cílů a úkolů 15. pětiletého plánu, navrhuje celkem 109 hlavních projektů v šesti oblastech od řízení rozvoje nových kvalitních výrobních sil až po zajištění a zlepšování životní úrovně obyvatel.
Aby Čína prohloubila integraci do globální ekonomiky, bude dál pokračovat v rozšiřování otevřenosti, stabilizovat zahraniční obchod a optimalizovat jeho strukturu, rozšiřovat obousměrnou investiční spolupráci a podporovat kvalitní rozvoj iniciativy Nová Hedvábná stezka.
Podle zprávy bude vyvíjeno úsilí o rozšíření přístupu na trh a otevření dalších oblastí, a to zejména v sektoru služeb. Čína se bude i nadále plně zapojovat do reformy Světové obchodní organizace a usilovat o ochranu a rozvoj otevřené světové ekonomiky.
Dvě zasedání v roce 2026 představují „zásadní zlom" pro globální ekonomiku, uvedl geostrategický analytik Imran Khalid v komentáři pro Eurasia Review.
Čína přechází na model založený na spotřebě, což podle něj nabízí globální ekonomice nové příležitosti. „Pro globální Jih již Čína není pouze odběratelem surovin, ale stává se klíčovým partnerem v oblasti digitální infrastruktury a zelené energie."
Stabilní Čína je podle něj nezbytnou kotvou pro globální ekonomiku, která v současnosti hledá nový motor růstu.
KONTAKT: Jiang Simin, cgtn@cgtn.com
