Téma dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, označované také jako animal welfare, se postupně dostává mezi faktory, které ovlivňují spotřebitelské rozhodování. Zájem veřejnosti se přitom neomezuje pouze na samotné podmínky chovu, ale promítá se i do ochoty spotřebitelů za šetrnější přístup zaplatit. Při srovnatelné ceně bio a konvenčního produktu živočišného původu by 82 % Čechů zvolilo bio variantu. U hovězího masa je podíl ještě vyšší – 87 % respondentů by při obdobné ceně dalo přednost bio hovězímu z České republiky před konvenčním dovozovým hovězím, například z Argentiny.
Průzkum zároveň ukázal, jaké konkrétní aspekty ekologického chovu si lidé spojují s lepšími životními podmínkami zvířat. Nejdůležitějším prvkem je podle 73 % respondentů volný přístup zvířat na pastvu. Více než polovina lidí (57 %) za významný faktor považuje také etický způsob porážky. Mezi dalšími důležitými charakteristikami respondenti uváděli přirozený růst kuřat delší než 80 dní (50 %) a krmení ekologickým krmivem (48 %).
Kulatý stůl na Ekofarmě Javorník
Právě oslava 30 let farmy, generační obměna, podmínky ekologického chovu a animal welfare byly jedny z témat dne otevřených vrat na Ekofarmě Javorník v sobotu 5. září. Návštěvníci zde mohli poznat fungování ekologického hospodářství přímo v praxi a zjistit, co vyšší standardy ekologického chovu znamenají pro každodenní péči o zvířata.
Součástí akce byl také neformální kulatý stůl se zástupci nemocnic, krajů, zřizovatelů a odběratelů, který se za účasti ministra zemědělství věnoval dvěma provázaným tématům: podílu lokálních biopotravin v institucionálním stravování a standardům welfare hospodářských zvířat, které bio produkce zaručuje. Akce na ekologických farmách pořádané v rámci kampaně Září – měsíce biopotravin, která byla slavnostně zahájena 3. září 2026 v Praze, pomáhají přiblížit spotřebitelům i odborné veřejnosti, co ekologické zemědělství i welfare hospodářských zvířat na ekofarmách konkrétně znamenají a jaká mají specifika.
Souvislost mezi welfare zvířat a hospodařením s půdou přitom není náhodná. Téměř 60 % masného skotu je v Česku chováno právě na ekologických farmách a chov skotu je úzce svázán s pastvou – travní porosty dnes tvoří 78 % veškeré půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. Právě proto má podle zástupců Svazu PRO-BIO bio hovězí maso v institucionálním stravování obrovský, dosud nevyužitý potenciál: spojuje domácí původ, pastevní chov i vyšší standard welfare, které podle průzkumu veřejnost dlouhodobě poptává.
„Ekologické zemědělství má svá jasná specifika, a to nejen v tom, jak nakládáme s půdou, ale i v přístupu k welfare hospodářských zvířat. Ekologičtí chovatelé musí dodržovat přísnější standardy, ať jde o prostor pro zvířata, přístup na pastvu, nebo vazbu chovu na travní porosty a půdu, odkud pochází i krmivo pro zvířata. V Česku dnes hospodaříme v ekologickém režimu na 17,7 % zemědělské půdy, což nabízí značný produkční potenciál. Okolní státy mají svou lokální bioprodukci a biopotraviny jako přirozenou volbu pro institucionální stravování, a touto cestou jde nyní i Česká republika. Proto jsme letos v usnesení vlády potvrdili cíl, aby biopotraviny tvořily alespoň 5 % potravin v rámci institucionálního stravování. Pomůže to odbytu biopotravin a zároveň to může motivovat zpracovatele, aby se více zapojovali do vertikály v bio režimu. Právě to byl jeden z bodů, kterým jsme se na dnešním kulatém stole věnovali, a vidím v tom velký potenciál u produkce biomléka i u hovězího masa. Řada chovů, zejména masného skotu, u nás už dnes hospodaří v bio režimu, a je škoda, že se toho v jídelnách nemocnic ani škol zatím nevyužívá více. Zároveň je ale potřeba, aby tato specifika znali i samotní spotřebitelé, a proto vnímám jako důležité věnovat se i marketingu a komunikaci ekologického zemědělství, aby lidé chápali, v čem je bioprodukce v otázce animal welfare jiná a proč má smysl ji podporovat. Ostatně proto ministerstvo zemědělství organizuje Září – měsíc biopotravin,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Potřeba informovanosti
Právě nedostatek informací přitom průzkum ukazuje jako jednu z hlavních výzev. Téměř sedm z deseti respondentů přiznává, že nemá dostatek informací o pravidlech a podmínkách ekologických chovů, přestože si je zjevně spojují s vyšším standardem péče o zvířata. Ekofarmy, jako je Javorník, mohou tento rozdíl pomoci překlenout tím, že pravidla ekologického zemědělství ukazují přímo v každodenní praxi.
„Průzkum potvrzuje, že osud hospodářských zvířat Čechům není lhostejný a jsou ochotni si za lepší podmínky chovu připlatit. Problém je, že veřejnost často přesně neví, co si má pod pojmem ekologický chov představit. Lidé to poznávají spíš intuitivně přes pastvu nebo delší dobu výkrmu než z konkrétních pravidel. Přesně proto otevíráme farmy, jako je Javorník, veřejnosti – aby si tuhle spojitost mohli ověřit sami a viděli, co vyšší standard v praxi znamená,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka Svazu PRO-BIO.
Hlavní zjištění průzkumu
- 60 % lidí zaznamenalo v posledním roce zprávy o nevhodném zacházení se zvířaty v zemědělských chovech.
- 66 % je ochotno zaplatit více za produkty z chovů s lepšími podmínkami pro zvířata.
- 73 % považuje volný přístup zvířat na pastvu za nejdůležitější prvek ekologického zemědělství.
- 82 % by při stejné ceně zvolilo bio produkt živočišného původu před konvenčním.
- 87 % by při srovnatelné ceně dalo přednost bio hovězímu z České republiky před konvenčním dovozovým hovězím masem (např. z Argentiny).
- 69 % respondentů přiznává, že nemá dostatek informací o pravidlech ekologického zemědělství.
* Průzkum pro Svaz ekologických zemědělců PRO BIO a platformu Myjsmebio byl realizován na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z celé České republiky během června 2026. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Co je BIO?
BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace. Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jednou za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou.
Jaká loga se používají k označení biopotravin?
Národní značení
Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.
Evropské značení
Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.
Zdroj: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
