Kdy jste před třiceti lety zakládal vlastní firmu, která se zabývala aplikací benátských tuků a dalími povrchovými úpravami, jaké jste měl ambice?
Ambice jsem tehdy vlastně ani ádné neměl. Čekali jsme první dítě a zpětně to byl docela odváný krok. Pamatuji si, jak jsme s těhotnou manelkou obcházeli paneláky a lepili na vchodové dveře nabídky malování, stěrkování nebo lepení tapet. Hrozně moc jsem chtěl podnikat a práce mě vdy bavila.
Jak moc bylo pro budoucnost firmy určující brzké navázání spolupráce s architekty Jan Aulíkem a Jakubem Fierem?
Byla to vlastně náhoda. el jsem nakoupit benátský tuk do firmy Domus Aurea, kde jsem dříve pracoval. Kdy jsem u nich popíjel kafe, zazvonil telefon, e nějaký architekt hledá firmu, která umí benátský tuk. Dali mi ho k telefonu, a tak to začalo. Na budově C v BB Centru jsme pak realizovali asi 1400 metrů čtverečních benátského tuku. Od té doby se s Honzou Aulíkem potkáváme i na dalích projektech. Kuba Fier tehdy jetě nebyl spolumajitelem firmy. Jeho schopnost řídit tak velkou stavbu mě tehdy opravdu zaujala.
O pět let později jste spolupráci s Aulík Fier korunovali vývojem nového stěrkového materiálu Imitace betonu. Kdo s nápadem přiel?
Jednou za mnou přili s tím, e potřebují materiál, který bude vypadat jako beton. V té době nic takového neexistovalo. Začal jsem míchat vápenný tuk s různými pigmenty. Na vzorku vypadal dobře, ale v ploe začal praskat. Nakonec jsem nael řeení v podobě stavebního lepidla. Zakázka sice skončila velkou ztrátou, ale právě tehdy vznikl materiál, který se nám v dalích letech velmi osvědčil. Krátce poté jsme si nechali vyrábět vlastní cementovou stěrku, kterou pouíváme dodnes.
Materiál Imitace betonu předznamenala, e se z Němec s. r. o., stane inovativní firma zaměřená na vývoj nových řeení. Jak k inovacím ve firmě přistupujete?
Celý můj ivot je tak trochu o náhodě a těstí. Rád vymýlím nové věci, a jetě radi je realizuji. Často jsem se v noci probudil s nápadem a poslal si e-mail, abych na něj nezapomněl. Dodnes mám v počítači sloku Nápady. Je tam toho opravdu hodně. Ne vechno se povedlo, ale to k tomu patří.
Inspirují vás k inovacím poadavky klientů investorů, architektů, designérů, kteří po vás chtějí, abyste vyřeili nějaký konkrétní problém?
Takto vznikla hlavně Imitace betonuŽ. Epoxidová stěrka BetonepoxŽ byla zase reakcí na rostoucí poptávku po stěrkách do koupelen, kde cementová ImitaceŽ betonu naráela na své limity.
V čem je Betonepox jiný ne ostatní epoxidové stěrky, které jsou na trhu k dispozici?
Lií se předevím svým vzhledem. Dnes u jsou na trhu i podobné stěrky. Pokud je o něco velký zájem, je logické, e se to konkurence snaí kopírovat. S tím se ale nedá bojovat jinak ne tím, e se musíme stále zlepovat a nabízet maximální servis.
V jakých nejzajímavějích realizacích jste tuto stěrku aplikovali?
Pro mě osobně byly nejzajímavějí realizace na ostrově Velaa Private Island na Maledivách a restaurace na ostrůvku Saba Rock v Karibiku. Architektem obou projektů byl Petr Kolář ze studia ADR. Na Maledivách jsme realizovali více ne 4500 metrů čtverečních stěrek, co byla velká technologická i logistická výzva. Realizací máme za sebou tisíce, ale tyto dvě patří k mým nejoblíbenějím.
Proměnily se za posledních dvacet let poadavky vaich klientů a kdo dnes tvoří vai hlavní klientelu?
Design interiérů se za posledních dvacet let výrazně změnil a jsme rádi, e jsme díky naim stěrkám součástí tohoto vývoje. Klienti jsou dnes mnohem náročnějí a často přicházejí s velmi specifickými poadavky. Díky vlastním technologiím a dlouholetým zkuenostem jim ale dokáeme nabídnout řeení i pro velmi náročné projekty. Spolupracujeme jak s architekty a designéry, tak s koncovými zákazníky. Je to zhruba půl na půl. Obdivuji architekty a designéry, kteří umí správně pracovat s materiály a barvami. Sám bych se do návrhu celého interiéru nepoutěl. Kadý má dělat to, co umí nejlépe.
Systém vertikálních zahrad Cascade GardenŽ jste si patentovali před třinácti lety. Co vás vedlo přejít od neivých povrchů k rostlinám?
Jednou mě oslovila italská firma s nabídkou zastoupení pro realizaci vertikálních zahrad v České republice. Bohuel jsme se ale nedohodli na podmínkách. Mylenka mě ale velmi zaujala, a tak jsem začal hledat inspiraci. S manelkou jsme se vypravili do Paříe podívat se na vertikální zahrady Patricka Blanca. Na fotografiích vypadaly dokonale, ale skutečnost byla často jiná. Nakonec jsme se pustili do vlastních realizací. Po několika letech jsme zjistili, e hydroponický systém má řadu nedostatků. Přemýlel jsem, jak to vyřeit, a tak vznikla technologie Cascade GardenŽ. Tak jako u stěrek jsme byli zpočátku jediní na trhu. Dnes je nabízí řada firem. Díky naí patentované technologii si ale stále udrujeme silnou pozici na trhu.
Kde jste získali zahradnické a botanické know-how, které je pro vertikální zahrady klíčové?
Mám původně zemědělskou kolu a vyrostl jsem na vesnici. Největí výzvou ale nebyly rostliny, spí technologie závlahy a nosná konstrukce. Zkuenosti jsme získávali postupně s kadou dalí realizací.
Na výzkum a vývoj zelených fasád čerpáte podporu z programu OP TAK, spolufinancovaného Evropskou unií. Pustili byste se do tohoto výzkumu i bez této finanční podpory?
Určitě ne. Například projekt v Kozomíně, kde testujeme vliv vertikální zahrady na ochlazování okolí skladových hal, představuje náklady několik desítek milionů korun.
Máte změřeno, jak zelená fasáda ovlivňuje klima kolem budovy a vnitřní vertikální zahrada klima v interiéru?
Na fasádě v Kozomíně jsme naměřili, e vertikální zahrada sníila v horkých letních měsících teplotu fasády a o 15 °C. Rostliny se proti horku brání odpařováním vody a tím ochlazují své okolí. V interiéru vertikální zahrada zvyuje vlhkost ovzduí a zlepuje akustiku. Zásadní vliv má zeleň také na psychiku lidí, i kdy ten se obtíně vyčísluje.
Jaké máte plány do budoucna, s čím dalím přijdete po Betonepoxu nebo Cascade GardenŽ?
Snaím se u radi nic nevymýlet. Kdykoli mě něco napadne, hned si říkám, kolik peněz mě ta sranda zase bude stát. Ale váně. Byly doby, kdy jsem přemýlel snad i ve spánku, to se ale změnilo. Dnes mám jiné priority. Mám krásnou rodinu, dva lovecké psy a obrovského koníčka chalupu a myslivost. U jsem toho vymyslel dost a některé věci musím jetě také dokončit.
Pustili jste se také do IT byznysu, kdy jste otevřeli ostatním podobným firmám své softwarové řeení pro řízení firem Smart Work System. Byl to plán od začátku systém vyvinout, odladit na vlastní firmě a jít s ním na trh?
Původně jsem jen hledal software, kterým bychom řídili nai firmu. ádné dostupné řeení nám ale nevyhovovalo, tak jsem sepsal poadavky a zadal jeho vývoj softwarové firmě. Několik let jsme systém roziřovali, a mě napadlo upravit ho i pro dalí firmy s obratem přiblině do 100 a 150 milionů korun. Původně to v plánu nebylo.
To ale není jediný software, který jste vymyslel.
Vyvinul jsem také software pro správu chovu psů, který dnes pouívá ná Klub chovatelů barvářů. Obsahuje údaje o desetitisících psů z celé Evropy a umoňuje vyhledávat vhodného jedince ke krytí podle koeficientu příbuzenské plemenitby. Nejvíc času mi dnes zabírá software pro digitalizaci mysliveckého hospodaření. Ano, i myslivost čeká digitalizace. Myslivci budou vést povinnou evidenci elektronicky a komunikace se státní správou se výrazně zjednoduí. I tomu se teď věnuji.
Mezi rodinnými firmami se hodně řeí jejich předávání nastávající generaci. Zabýváte se u tímto transferem, aby firma včas získala pokračovatele?
Kadý rodič a majitel firmy by ji asi jednou rád předal svým dětem. Letos firma slaví 30 let, take je téma nástupnictví přirozené. Zastávám ale názor, e kadý by měl dělat hlavně to, co ho baví. Nechci na děti přenáet pocit, e musí pokračovat v mé práci. Firmu by měl vést člověk, který své práci rozumí, baví ho a umí vést lidi. Nejmladí syn Pepík studuje IT. Mladí dcera Zuzka má úplně jiné koníčky. Nejstarí dcera Kačka je vystudovaná fotografka a u několik let pracuje u nás ve firmě. Má na starosti focení zakázek, jejich kontrolu, marketing a sociální sítě. Má zkuenosti i s řízením zakázek, kde úspěně vedla jak poslední projekt na Maledivách, tak i v Karibiku. Teď ji ale čeká důleitějí ivotní etapa, take na tyto mylenky je jetě čas. A taky mi je teprve 51 a nemám v plánu z firmy zatím odcházet.
JOSEF NĚMEC
Je podnikatel, vizionář a zakladatel společnosti Němec, s. r. o., která se ji 30 let specializuje na dekorativní stěrky a vertikální zahrady. Je autorem technologií betonových stěrek Imitace betonuŽ a BetonepoxŽ a dritelem patentu na systém vertikálních zahrad Cascade GardenŽ. Vedle stavebních technologií se věnuje také vývoji softwarových řeení pro řízení firem a digitalizaci mysliveckého hospodaření.
Rozhovor původně vyel v časopisu ESTATE v září 2026.
Text: Jan Stuchlík / Foto: Ondřej Pýcha
Zdroj: Lenka Helena Koenigsmark
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59619.


















