Stabilní růst a silný ekonomický přínos
IT a podnikové služby dnes představují jeden z nejvýznamnějších segmentů české ekonomiky. Dvě stě tisíc pracovních míst generuje roční mzdové náklady ve výši přibližně 210 miliard korun. Zaměstnanci sektoru zároveň každoročně utratí v české ekonomice zhruba 90 miliard korun a na dani z příjmu fyzických osob odvedou přibližně 24 miliard. Aktivita center navíc nepřímo podporuje dalších přibližně 140.000 pracovních míst v navazujících odvětvích.
„Tato čísla naznačují, že se sektor IT a podnikových služeb stal skutečně důležitým pilířem české ekonomiky. Vedle toho, že vytváří vysoce kvalifikovaná pracovní místa, přináší i výrazný multiplikační efekt do dalších oborů a veřejných rozpočtů,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy podnikající v tomto oboru.
Od růstu počtu zaměstnanců k růstu hodnoty
Uvnitř samotného sektoru pak aktuálně probíhají výrazné změny. Po období rychlé expanze a růstu počtu zaměstnanců přichází fáze stabilnějšího, ale kvalitativně náročnějšího růstu. Plných 80 % center uvádí, že se zaměřuje na zvyšování produktivity při zachování stávajícího počtu zaměstnanců. Stejný podíl center přitom sází na technologie, zejména pak umělou inteligenci, která se stala nejrozšířenější technologií napříč oborem.
„Posouváme se od jednoduchého navyšování počtu zaměstnanců k otázce, kolik hodnoty dokážou lidé a technologie vytvořit společně. Umělá inteligence není náhradou lidí, ale nástrojem, který jim umožňuje soustředit se na komplexnější, kreativnější a strategičtější činnosti,“ doplňuje Jonathan Appleton.
Centra dnes stále častěji implementují pokročilé nástroje s integrovanou generativní AI, které dokážou pracovat s kontextem, analyzovat strukturovaná i nestrukturovaná data a samostatně řídit vybrané procesy. Typickým příkladem je řešení Bionic Agent společnosti Siemens, které za svůj mimořádný přínos získalo ocenění ABSL Diamonds. Tato platforma využívající generativní AI a velké jazykové modely funguje jako virtuální rozšíření týmu zákaznické podpory. Využívá ji 32 týmů a zpracovala již více než 1,4 milionu zákaznických požadavků, čímž ušetřila přes 70.000 hodin lidské práce. Místo jednoduché robotické automatizace tak do praxe vstupují inteligentní digitální asistenti, kteří dokážou samostatně vyhodnotit požadavek, zahájit proces a připravit odpověď.
Globální sektor, lokální pravidla. Změna zajistí udržitelnou konkurenceschopnost ČR
Podnikové služby jsou ze své podstaty globální odvětví. Více než 40 % zaměstnanců tvoří cizinci, centra obsluhují mezinárodní klienty a fungují v angličtině i dalších jazycích. Procesy jsou sdíleny napříč kontinenty a týmy běžně spolupracují virtuálně.
Česká republika zároveň zůstává v hledáčků dalších investorů z tohoto segmentu, každoročně se o založení nového či rozšíření stávajícího centra podnikových služeb v ČR uvažuje několika desítek významných mezinárodních společností. Trend potvrzují i data CzechInvest, podle nichž se v posledních patnácti až dvaceti letech struktura přímých zahraničních investic do Česka posunula od převážně výrobních projektů směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou pokročilé technologie, výzkum a vývoj či podnikové služby.
Mezinárodní aspekt oboru však naráží na limity lokální legislativy. Omezení dlouhodobější práce ze zahraničí z důvodu daňových pravidel, složité a zdlouhavé procesy získávání víz a pracovních povolení pro občany třetích zemí či rostoucí administrativní zátěž představují faktory, které mohou v budoucnu snižovat atraktivitu České republiky jak pro investory, tak i pro uchazeče ze zahraničí.
„Pokud je talent globální, ale pravidla zůstávají čistě lokální, vzniká napětí, které může vést k odlivu lidí i investic. Česká republika má výbornou reputaci i kvalitní pracovní sílu, ale aby si tuto pozici udržela, musí regulatorní prostředí držet krok s realitou digitální ekonomiky,“ upozorňuje Jonathan Appleton.
Zdroj: ABSL
