Podíl bohatství vytvořeného v Česku, které v zemi skutečně zůstává, je nejvyšší v historii samostatné republiky. Hrubý národní důchod dosáhl podle předběžných dat za rok 2025 už 97,5 % hrubého domácího produktu, zatímco v roce 2010 to bylo jen 92 %. Od roku 2010 si tak Česko polepšilo o pět procentních bodů, což je zdaleka nejvýraznější zlepšení ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z analýzy poradenské skupiny Moore Czech Republic založené na datech Eurostatu a ČNB. Hlavním motorem obratu je nástup českého kapitálu. Příjmy tuzemských firem a investorů z dividend, reinvestovaných zisků a úroků ze zahraničí vzrostly mezi lety 2010 a 2024 z 3 na 16 miliard eur ročně, tedy více než pětinásobně.
Doma zůstává rekordní podíl vytvořeného bohatství
Hrubý domácí produkt (HDP) měří, kolik bohatství se na území Česka vytvoří. Hrubý národní důchod (HND) ukazuje, kolik z něj v zemi skutečně zůstane domácnostem, firmám a státu poté, co se započítají zisky, dividendy, úroky a mzdy plynoucí přes hranice oběma směry. Rozdíl mezi oběma ukazateli byl v Česku dlouhodobě jedním z největších v Evropě. Ještě mezi lety 2010 a 2016 dosahoval HND jen zhruba 92 procent HDP, protože zisky zahraničních vlastníků tuzemských podniků odtékaly do jejich domovských zemí. Od roku 2017 se však mezera setrvale zavírá. V roce 2024 dosáhl HND 97,3 procenta HDP a předběžná data za rok 2025 ukazují další zlepšení na 97,5 procenta.[1]
„Data potvrzují zásadní proměnu ekonomiky. Éra, kdy Česká republika fungovala jako významný zdroj zisků pro zahraniční vlastníky tuzemských firem, postupně končí. Z každé koruny, kterou tu vytvoříme, dnes doma zůstává podstatně větší díl než před deseti lety a současně se zvyšují i příjmy ze zahraničí. Žádná jiná země Evropské unie se v tomto ohledu nezlepšila tak výrazně jako Česká republika,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Premiant Evropské unie
Srovnání všech členských zemí, pro které jsou data dostupná, ukazuje, že zlepšení o 5 procentních bodů mezi lety 2010 a 2024 je v Evropské unii bezkonkurenční.[2] Druhé Estonsko si polepšilo o 3,4 bodu, třetí Chorvatsko o 3,0 bodu a čtvrté Maďarsko o 2,6 bodu. Země, se kterými se Česko nejčastěji srovnává, přitom zamířily opačným směrem. Slovensko si od roku 2010 pohoršilo o 1,1 bodu, Polsko o 0,4 bodu a Rumunsko o 2,2 bodu. Jejich ekonomiky tedy odevzdávají do zahraničí rostoucí díl vytvořeného bohatství. Německo se drží nad hranicí 100 procent, protože jako čistý věřitel v zahraničí více vydělává, než kolik z něj odtéká.
„Na opačném pólu žebříčku stojí Irsko, Kypr, Malta a Lucembursko, tedy ekonomiky, jejichž HDP zkreslují účetní struktury nadnárodních korporací. Například irský národní důchod dosahuje jen 75 procent tamního HDP,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Český kapitál vydělává v zahraničí stále více
Rozklad dat z národních účtů ukazuje, že zhruba dvě třetiny zlepšení zajistil růst příjmů českých subjektů ze zahraničí a zbylou třetinu skutečnost, že odliv zisků zahraničních vlastníků roste pomaleji než naše ekonomika.[3] Dividendy, které české firmy inkasují od svých podnikových dcer mimo ČR, vzrostly mezi lety 2010 a 2024 z 0,4 na 3 miliardy eur ročně. Reinvestované zisky českých společností v zahraničí se zvýšily z 0,5 na 5 miliard eur. Úrokové příjmy ze zahraničí, na kterých se vedle firem a bank významně podílejí i výnosy ČNB z devizových rezerv, stouply ze 2 na 7,4 miliardy eur. Odliv dividend cizích vlastníků českých podniků naproti tomu klesl z 5,8 na 4,5 % HDP. Trend potvrzuje i centrální banka. Podle její zprávy o vývoji platební bilance se stav českých přímých investic v zahraničí jen v roce 2024 zvýšil o 260 miliard korun a překročil už dvě pětiny hodnoty zahraničních investic v Česku.[4]
„Největším motorem obratu je nástup tuzemského kapitálu. Příjmy českých firem a investorů ze zahraničí se od roku 2010 zvýšily více než pětinásobně a české skupiny dnes na svých zahraničních akvizicích vydělávají miliardy eur ročně, které dále reinvestují. Zároveň platí, že odliv dividend cizích vlastníků už nestačí tempu růstu české ekonomiky. Nůžky se tedy zavírají z obou stran,“ vysvětluje Petr Kymlička.
Do roku 2030 se procentuální poměr HND a HDP vyrovná
Z odvětvového pohledu stojí za příjmy z českých investic v zahraničí především finanční sektor. Podle České národní banky připadají na finanční a pojišťovací činnosti zhruba tři čtvrtiny výnosů z českých přímých investic v zahraničí, další významnou část tvoří velkoobchod a maloobchod.[5] Do finančních činností se přitom statisticky řadí i holdingové společnosti, přes které velké české průmyslové, energetické a investiční skupiny své zahraniční akvizice vlastní. Tomu odpovídá i teritoriální struktura, protože největší část tuzemského kapitálu v zahraničí dlouhodobě míří do Nizozemska a Lucemburska, kde tyto holdingy sídlí.[6]
„Odvětvová statistika podtrhuje, že expanzi táhnou velké investiční a finanční skupiny, které v zahraničí nakupují podniky od energetiky přes infrastrukturu až po média a obchod. Česko se z cílové země investic postupně mění v zemi investorů. Pokud současné tempo vydrží, může se rozdíl mezi tím, co se v Česku vytvoří, a tím, co v zemi zůstane, do konce dekády téměř uzavřít,“ uzavírá Petr Kymlička.
O skupině Moore Czech Republic
Poradensko-auditní a technologická skupina Moore Czech Republic poskytuje svým klientům široké portfolio aktivit v 7 divizích, kterými jsou Moore Advisory CZ, Moore Accounting CZ, Moore Audit CZ, Moore Appraisal CZ, Moore Academy CZ, Moore Technology CZ a Moore Legal CZ. Moore Czech Republic působí na trhu od roku 2011 a od roku 2020 je součástí nadnárodní sítě Moore Global. Moore Czech Republic zaměstnává přes 330 specialistů a působí v 9 místech České republiky a na Slovensku. Předností skupiny Moore Czech Republic je schopnost propojovat oblast odborného poradenství s přímou realizací činností a projektů v praxi, čímž přilákala do svého portfolia nejen korporátní klienty, ale také kombinaci středně velkých společností a aktuálně se rychle rozvíjejících start-upů. Více informací o skupině Moore Czech Republic naleznete na www.moore-czech.cz.
O Moore Global
Moore Global je jedna z největších mezinárodních sítí auditorských a poradenských společností s více než 37.000 pracovníky v 234 nezávislých firmách a 119 zemích. Renomovaná síť odborně zaměřených firem se jménem Moore ve svém názvu vznikla již v roce 1907 a v roce 2025 dosáhla obratu 5,3 mld. USD. Více podrobných informací je možné nalézt na internetové adrese www.moore-global.com.
[1] Výpočet Moore Czech Republic z dat Eurostatu. HDP pochází z datasetu nama_10_gdp a hrubý národní důchod ze sektorových účtů, datasetu nasa_10_nf_tr, data stažena 4. srpna 2026, https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nama_10_gdp/ a https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/nasa_10_nf_tr/. Údaje za rok 2025 jsou předběžné.
[2] Srovnání zahrnuje 26 zemí EU. Rok 2024 je poslední, za který Eurostat publikuje HND všech zemí s výjimkou Bulharska, jehož řada končí rokem 2022, proto v žebříčku není zahrnuto. Zdrojem jsou datasety Eurostatu uvedené výše.
[3] Výpočet Moore Czech Republic z účtu nerezidentů v ročních sektorových účtech Eurostatu, dataset nasa_10_nf_tr, sektor S2, položky D1 až D45, data stažena 4. srpna 2026.
[4] Česká národní banka, Zpráva o vývoji platební bilance 2024, červen 2025, kapitoly 3.1 a 4.1, https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menova-politika/.galleries/zpravy-o-vyvoji-platebni-bilance/zprava_o_vyvoji_platebni_bilance_2024.pdf.
[5] Česká národní banka, Zpráva o vývoji platební bilance 2024, kapitola 3.1, odkaz viz poznámka výše.
[6] Česká národní banka, publikace Přímé zahraniční investice, https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/.
Zdroj: Moore Czech Republic
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
PROTEXT
