Zájem Čechů o půjčky nijak neochabuje. Způsob, jakým si je lidé sjednávají, se ale mění rychleji než kdykoli předtím. Za tím stojí hned několik faktorů: digitalizace a masové nasazení umělé inteligence do schvalovacích procesů, zpřísňující se legislativa na úrovni Evropské unie i tuzemských regulátorů a v neposlední řadě rostoucí náročnost samotných klientů. Ti dnes nejen srovnávají nabídky napříč trhem, ale vracejí se také za poskytovateli, s nimiž mají dobrou předchozí zkušenost, a čekají přesně takovou výši úvěru, jakou skutečně potřebují.
Umělá inteligence urychluje schvalování, zákon ji ale zkrotí
Banky i nebankovní poskytovatelé investují do algoritmů, které zvládnou posoudit žádost o půjčku za pár minut, někdy dokonce i jen desítek vteřin. Systém si sám ověří příjmy žadatele, projde jeho výdajové vzorce a vyhodnotí, zda si může splácení dovolit. To vše bez nutnosti osobní návštěvy pobočky nebo zdlouhavého doručování papírových podkladů poštou.
Rychlost schválení se tak stává jedním z hlavních konkurenčních argumentů, zejména pro nebankovní sektor. Jenže éra zcela autonomního rozhodování počítačů se chýlí ke konci. Evropská unie zařadila systémy pro hodnocení úvěruschopnosti mezi rizikové technologie a jejich provozovatelé budou muset od příštího roku zajistit průběžný lidský dohled.
Klientům to přinese nové právo: dozvědět se, na základě jakých informací jim půjčka byla nebo nebyla poskytnuta, a v případě pochybností požádat o přehodnocení rozhodnutí živým pracovníkem.
Spolu s povinností lidského dohledu přichází i výslovný zákaz zohledňovat při rozhodování citlivé osobní údaje. Algoritmy nesmějí pracovat s informacemi o rasovém či etnickém původu, sexuální orientaci, politických názorech, ani zdravotním stavu žadatele. Jde o pojistku, která nabývá na důležitosti právě v době, kdy data zpracovávají strojové modely – schopné nacházet i nepřímé korelace tam, kde by je lidský hodnotitel nehledal.
„Automatizace schvalování je pro trh přínosem, pokud funguje transparentně. Klient musí mít jistotu, že se ho algoritmus neptá na věci, které s jeho schopností splácet nemají nic společného – jako je třeba zdravotní stav nebo náboženské vyznání. Nová pravidla tuto jistotu legislativně zakotvují," říká Lenka Rutteová, autorka vzdělávacích textů pro blog Hyperfinance.cz.
Zprostředkovatelé dostanou stejné povinnosti jako poskytovatelé
Jednou z nejvýraznějších změn, které se dotknou celého distribučního řetězce, je sjednocení informačních povinností. Dosud platilo, že přísné požadavky na úplnost a srozumitelnost informací se vztahovaly především na samotné poskytovatele úvěrů. Zprostředkovatelé – ať už makléři, srovnávací portály nebo poradci – se pohybovali v mírnějším regulatorním prostoru. Výsledkem bylo, že tentýž produkt mohl být klientovi prezentován různými způsoby a s různou mírou zdůraznění rizik, a to v závislosti na tom, skrze koho si žádost vyřizoval.
To se má nejpozději v roce 2027 zásadně změnit. Zákon nově zavazuje zprostředkovatele k tomu, aby předávali klientům standardizované informace o úvěru – včetně veškerých nákladů a rizik – a zakáže jim produkt přikrášlovat nebo záměrně opomíjet skutečnosti, které by zájemce mohly od sjednání odradit. Cílem je, aby klient dostal srovnatelně úplné informace bez ohledu na to, zda jedná přímo s bankou, nebankovní společností nebo s externím poradcem.
Povinná shovívavost: dluh nemusí hned znamenat exekuci
Změny se dotknou také situace, kdy klient přestane splácet. Poskytovatelé budou povinně muset nabídnout tzv. opatření shovívavosti dříve, než sáhnou k tvrdému vymáhání. Jde o celou škálu možností: odložení splátky, prodloužení doby splácení, snížení úrokové sazby nebo refinancování závazku za výhodnějších podmínek. Smyslem je umožnit lidem v dočasné finanční tísni hledat s poskytovatelem řešení.
Tato povinnost se přitom nebude týkat jen bank, stejně zatíží i nebankovní poskytovatele. Kritici ovšem upozorňují na vedlejší efekt: čím větší je zákonná povinnost poskytovatele v případě potíží pomáhat, tím opatrnější bude při samotném schvalování žádostí od méně bonitních klientů. Ochrana dlužníků tak paradoxně může vést k tomu, že se spíše zhorší přístup k legálnímu úvěru pro ty nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Cenové stropy: pomoc, nebo past?
„Připravované cenové limity pro spotřebitelské úvěry jsou zřejmě nejkontroverznějším bodem chystané regulace. Jejich záměr je přímočarý: stanovit maximální povolenou cenu půjčky tak, aby klient nebyl nucen splácet predátorské úroky. Pokud by poskytovatel limit překročil, klient by nemusel hradit částku přesahující zákonný strop – a to bez nutnosti se domáhat nápravy přes finančního arbitra nebo soud,“ uvádí Rutteová.
Na velké riziko tohoto opatření opakovaně upozorňuje Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. "Nebankovky" zdůrazňují, že jsou ze své podstaty dražší ze dvou důvodů: náklady na získání zdrojů k půjčování jsou vyšší než u bank a jejich klientela je rizikovější, což se logicky odráží v ceně. Příliš přísný strop by podle asociace mohl část poskytovatelů donutit k odchodu z trhu nebo k omezení nabídky – a klienti, kteří dnes tyto produkty využívají, by zůstali bez legální alternativy.
Reklama na půjčky přijde o část lesku
Do budoucna se změní i to, jak mohou poskytovatelé úvěry inzerovat. Reklamní sdělení budou povinně obsahovat varování, že půjčování stojí peníze. Marketingové kampaně nebudou smět stavět na zdůrazňování jednoduchosti nebo rychlosti získání peněz. Zapovězeny budou také obchodní praktiky, při nichž je klientovi nabídnuto zboží za nižší cenu pod podmínkou, že si na něj vezme úvěr.
Cílem je snížit riziko impulzivního zadlužování, ke kterému agresivní marketing některých hráčů v minulosti prokazatelně přispíval. Střízlivější reklama by měla zákazníky vést k informovanějším rozhodnutím a omezit případy, kdy si lidé půjčku sjednají, aniž by ji skutečně potřebovali nebo aniž by si promysleli, zda si ji mohou dovolit.
Nové produkty pod dohledem: BNPL a bezúročné půjčky bez výjimky
Regulace se, podle nové směrnice, dotkne i produktů, které dosud stály mimo zákonný rámec. Služby typu „kup teď, zaplať později" (BNPL) nebo krátkodobé bezúročné půjčky (první půjčka zdarma) fungovaly v jakémsi "mezisvětě": spotřebitelé je využívali jako plnohodnotnou alternativu ke klasickým úvěrům, ale jejich poskytovatelé nenesli srovnatelné povinnosti.
Nejpozději od roku 2027 má na českém trhu platit, že i tyto produkty budou muset splňovat podmínky pro udělení licence od České národní banky a jejich poskytovatelé budou zavázáni ke stejným standardům jako zbytek trhu.
O projektu z Hyperfinance.cz
Hyperfinance.cz je vzdělávací blog zaměřený na finanční gramotnost v oblasti spotřebitelských úvěrů, hypoték a osobních financí. Cílem projektu je přinášet čtenářům srozumitelné, nezávislé a aktuální informace, které jim pomáhají orientovat se ve složitém prostředí finančních produktů a přijímat informovaná rozhodnutí.
Zdroj: Bezvafinance
