Jak bude úsek VRT Vysočina I vypadat a jak pokračuje jeho příprava vám na Prezentačním dni podrobně představí Vojtěch Zelený a Lukáš Hanzlík ze SS VRT, ve středu 5. listopadu v 16:00 v Informačním centru Správy železnic na pražském hlavním nádraží, nebo online.
Proč stavíme vysokorychlostní tratě
Vysokorychlostní tratě (VRT) jsou projektem, který cestování v České republice posune na novou úroveň. Cestování rychlostí 320 km/h usnadní dojíždění za prací i vzděláním a urychlí cestování po Česku i Evropě. Vzdálenost přestane být překážkou v cestě za lepšími příležitostmi. Díky rychlé přepravě se ušetří čas na cestách a sníží nutnost stěhovat se za prací, což přispěje k rovnoměrnějšímu rozvoji malých měst a obcí. Lepší dostupnost regionů povede k většímu přílivu investic a posílení regionální ekonomiky. Elektrifikovaná železnice je navíc největším symbolem elektromobility v Česku a udržitelné dopravy obecně. Okolní prostředí zatěžuje nesrovnatelně méně než dálnice, v krajině zabírá až dvakrát méně místa a dokáže přitom přepravit daleko více lidí. Rychlejší a pohodlnější cestování pomůže zatraktivnit železnici, přilákat nové cestující a odlehčit tak třeba přetížené dálnici D1. A tak každý člověk, který po modernizaci železnice přesedne z auta do příměstského vlaku, pomůže snížit dopravní zátěž na silnicích.
Velká Bíteš – Brno
Pro část mezi sjezdem u Velké Bíteše a městem Brna se užívá název VRT Vysočina I. Na Vysočině I je navržen 33 kilometrů dlouhý vysokorychlostní úsek včetně osmi kilometrů návazných tratí. Tato trať vede střídavě po obou stranách dálnice D1. Za terminálem Brno Vídeňská VRT se napojuje na brněnský železniční uzel. Přímější vedení kolejí a použité stavební technologie umožní dosahovat na VRT Vysočina I rychlosti až 320 km/h.
Přínosy i pro stávající tratě
Přestože VRT jsou navrhovány jako zbrusu nové železniční tratě, jejich přínosy pocítí i cestující, kteří je nevyužijí. Současné nádraží v Osové Bítýšce dostane nové parkoviště pohodlně dostupné po nové silnici. Vznikne zde ostrovní nástupiště, které využije nedávno otevřenou lávku. V rámci návrhu řešíme vždy i hluk, proto například zde vznikne nová protihluková stěna u silnice, která odcloní hluk od vlaků i aut. Díky novému terminálu Brno Vídeňská, umožní snadný přestup také na regionální spoje na trati Zastávka u Brna – Brno hl. n. To bude umožněno vybudováním dodatečných nástupišť také na této trati. Návrh předpokládá rovněž zajištění přestupu na městské autobusové i tramvajové linky.
Terminál Brno Vídeňská VRT
Součástí projektu vysokorychlostní železnice v Česku jsou i architektonické soutěže. Jednou z nich, která je v souvislosti s přípravou VRT vyhlášena, je soutěž na terminál „Brno Vídeňská VRT“. Podoba tohoto dopravního uzlu, který vznikne v rámci úseku VRT Vysočina I v blízkosti Bohunic, bude vybrána na začátku roku 2026 odbornou porotou. Poloha terminálu u dálnice D1, na kterou bude terminál napojen parkovacím domem, který zajistí výbornou dopravní dostupnost pro obyvatele západní části města. Z terminálu nabídnou vysokorychlostní vlaky spojení do regionů napříč Českem i za jeho hranice. Do Prahy bude cesta trvat hodinu, do Ostravy třicet šest minut. To umožní cestujícím nechat auto doma nebo právě v parkovacím domě u terminálu a vyhnout se tak stání v kolonách při cestě do Prahy, Ostravy a dalších měst.
Důraz na krajinná řešení
Aby vysokorychlostní trať kompenzovala negativní vlivy na své okolí a přinášela i další benefity, než je rychlé a komfortní cestování po železnici, jsou její součástí i různé krajinné úpravy. V rámci přípravy projektu probíhá průběžné projednávání jeho dopadů se samosprávami i veřejností. To přináší cenné postřehy místních, které se pak Správa železnic snaží v rámci projektu zohlednit tak, aby negativní dopady stavby byly co nejmenší. Je tomu tak například i v oblasti mezi Popůvkami a Starým Lískovcem, kde vzniká krajinná studie, na které spolupracujeme s dotčenými samosprávami. Pro zachování prostupnosti krajinou počítá projekt VRT po celé trase s návrhem podchodů a lávek, které nahradí dnes používané stezky a nabídnou nová propojení mezi obcemi pro pěší i cyklisty. Zvěř naopak využije tzv. ekodukty, tedy ozeleněné mosty přes trať nebo propustky pod ní. Pokud to místní podmínky umožní, v blízkosti zástavby jsou pak místo protihlukových stěn navrženy ozeleněné zemní valy, které kromě ochrany před hlukem odcloní vysokorychlostní trať i vizuálně.
Technické unikáty
Vysokorychlostní trať není obyčejnou novostavbou. Pro projektování i budoucí realizaci přináší do české železnice nové výzvy. Protože VRT Vysočina I bude součástí páteře dálkové dopravy. Všechna křížení jsou pro bezkoliznost vedena mimoúrovňově, což pro projekt znamená velké množství mostů i podjezdů. Pro překonání terénu, kterým je trať vedena, budou postaveny i unikátní tunely, jako například tunel Kývalka o délce 2935 metrů, který bude mít paralelní únikový tunel. U Velké Bíteše, odpočívky Devět křížů, u Říčan a přes Troubský potok převede trať několik estakád.
Budoucnost VRT Vysočina I
Projekt VRT Vysočina I spolu s dalšími úseky vysokorychlostních tratí bude zásadním přínosem české železnici. Technickou i finanční náročností se jedná o projekt, který v historii české železniční dopravy nemá obdoby. Proto se při přípravě využívá zkušeností francouzského správce železniční infrastruktury SNCF. Pro financování zase lze využít evropských zdrojů na podporu významných dopravních projektů, které přispívají k propojení evropské infrastruktury, jako je např. Nástroj pro propojení Evropy (CEF). V úvahu přichází i další formy financování s využitím veřejných i soukromých zdrojů. V nejbližších letech bude projekt VRT Vysočina I doprojektován a proběhnou všechny nutné povolovací procesy včetně posouzení vlivu na životní prostředí. Po zhruba pětileté realizaci se budou moci první cestující po úseku VRT Vysočina svézt a pocítit tak novou éru železnice v Česku. Vysokorychlostní tratě pak propojí města a regiony napříč Českem i Evropou, čímž podpoří hospodářský růst, ekologickou udržitelnost a vyšší kvalitu života obyvatel.
