metro.cz

Počasí v Praze

15 °C / 18 °C

Středa, 8. července 2020. Svátek má Nora.
Takto chtěl architekt Jan Hird Pokorný ve 30. letech vyřešit dopravu na náměstí...
Další 2 fotografie v galerii
Takto chtěl architekt Jan Hird Pokorný ve 30. letech vyřešit dopravu na náměstí Míru. | foto: METROVIZE

Prvorepublikové metro. Mohli jsme mít stanice jako Berlín

20. února 2020  11:11 Libor Hruška Metro.cz
Publicista Jan Charvát zkoumal nerealizované plány pražského metra. Jak by se nyní pod zemí cestovalo, kdyby byla stavba zahájena o několik desítek let dřív?

O metru se mluvilo od 19. století, nejstarší projekty pocházejí z první republiky. Bylo by takové metro dostačující i nyní, na začátku 21. století?
S nepřekonatelnými obtížemi by se určitě potýkala podpovrchová tramvaj projektovaná v 60. letech minulého století. Ta měla mít kapacitu 12 500 cestujících za hodinu a již tehdy bylo jasné, že je to číslo zhola nedostačující. Předválečné metro by určitě v tomto ohledu plnilo svoji roli lépe. Ostatně mnoho světových měst dosud využívá stanice i z 19. století – namátkou Londýn, Budapešť či Chicago.

Možná je pro Prahu dobře, že si počkala, ne?
Odpovím trošku lišácky a opačně. Mohli jsme mít historické stanice velmi podobné těm, jaké jsou třeba v Berlíně.

Jak bylo v nejstarších projektech řešeno křížení s řekou?
Například v projektu Dráhy „D“ ze třicátých let, což byla podpovrchová tramvaj, plány počítaly s využitím existujících mostů. Konkrétně měla trasa překonat Čechův most architekta Kouly a za ním se vnořit do tunelu pod Letnou. Ve směru z Klárova na Staré Město měl ale vést tunel, a dokonce se na dně Vltavy v těch místech dělal geologický průzkum. Obecně se plánované vedení tras vcelku shodovalo s těmi, jak je známe nyní.

Sny českých architektů o metru zmapoval Jan Charvát v knize nazvané Metrovize.

  • Jedná se už o druhou publikaci, v níž se věnoval této tematice. V knize Nádech výdech, která vyšla v roce 2017, se zaměřil na výdechové komíny, které  propojují podzemní stanice s povrchem.
  • Nová kniha na metro nahlíží téměř výlučně očima architektonických perspektiv a vizualizací. Někdy zůstalo jen u těchto představ, jindy byly výrazně změněny, někdy se pozoruhodně shodují s výslednou realizací.
  • Kniha je dvojjazyčná  – česko-anglická. l Metrovize vyšly v nakladatelství BiggBoss.

Byla práce na stanicích pro architekty či designéry otázkou prestiže?
Určitě ano, účast na stavbě brali vážně i jinak velmi vlažní a neflexibilní dodavatelé, státní podniky. Dostupnost, či spíše nedostupnost, materiálů byla tehdy velmi určujícím faktorem, něčím, co si dnes málokdo dokáže představit. Jako příklad mě napadá jméno Václava Aulického – autora žižkovského vysílače či zbouraného Transgasu. Ten byl společně s Pavlem Poličanským na vojně ve Vojenském projektovém ústavu a zde připravovali nerealizované návrhy na stanici Národní třída. Jinak se ale třeba na výzdobě stanic podepsala řada významných umělců z nejrůznějších oborů – od sklářů až po sochaře.

Jak moc do podoby metra mluvili sovětští architekti?
Metro sice neslo oficiální označení Stavba československo-sovětského přátelství, šlo ale spíš o celkové technologické řešení výstavby než o podobu jednotlivých stanic. Po stavbě prvního céčka šlo áčko architektonicky již dost samostatnou „českou“ cestou, což se ještě prohloubilo u trasy B. Byť právě zde je stanice Anděl, dříve Moskevská, na které výrazně spolupracovali právě sovětští architekti, jmenovitě Lev Nikolajevič Popov.

A vaše oblíbená stanice?
Překvapivě se to v čase mění, i podle toho, co třeba nového o nějaké stanici zjistím. Nyní je jednou z nich Kačerov architekta Zdeňka Lešetického. Je totiž v mnoha ohledech unikátní – vestibul má dřevěný strop a několik nádherných výtvarných děl. Třeba veliký pískovcový reliéf Ladislava Gajdy a skleněnou vitráž Benjamína Hejleka.

Nyní se řeší podoba nové trasy D. Musí být dopravní stavba „krásná“? Primární je přece funkce...
Měla by být. I ryze utilitární stavba může mít odpovídající estetický účinek, být v souladu se svým okolím nebo i třeba promyšleně provokovat. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Pražany na Staromáku děsili hadi, ještěrky nebo mloci

Kostel Matky Boží před Týnem se nachází na Starém Městě pražském v blízkosti... Temná zákoutí
vydáno 7. července 2020  15:39

Znáte příběh o zlatém kalichu z Týnského chrámu u Staroměstského náměstí?  celý článek

Problémy měly vyřešit modré zóny. Odmítli je však místní obyvatelé a také sousední radnice

Modré zóny mohly zkrotit parkování v Klánovicích.
vydáno 7. července 2020  10:51

Obyvatelé východních městských částí Újezd nad Lesy a Koloděje či obcí Šestajovice, Horoušany nebo Jirny mají léty prověřenou trasu do centra Prahy. Pokud...  celý článek

RESTART: Je potřeba udělat technické obory víc sexy, říká investor Marek Moravec

Marek Moravec Restart
vydáno 6. července 2020  14:44

Patří mezi čtyři partnery investičního fondu Nation 1, který podporuje technologické firmy v jejich úplných začátcích. Marek Moravec studoval na Oxfordu a...  celý článek

Nejsilnějším pivem na světě je Snake Venom, nejprodávanější je Sněhová vločka

Petr David v akci
vydáno 6. července 2020  7:24

Pivo, to je nejen česká perla. Vydejte se s námi za pivními zajímavostmi a perličkami.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám