metro.cz

Počasí v Praze

3 °C / 16 °C

Neděle, 5. dubna 2020. Svátek má Miroslava.
Takto chtěl architekt Jan Hird Pokorný ve 30. letech vyřešit dopravu na náměstí...
Další 2 fotografie v galerii
Takto chtěl architekt Jan Hird Pokorný ve 30. letech vyřešit dopravu na náměstí Míru. | foto: METROVIZE

Prvorepublikové metro. Mohli jsme mít stanice jako Berlín

20. února 2020  11:11 Libor Hruška Metro.cz
Publicista Jan Charvát zkoumal nerealizované plány pražského metra. Jak by se nyní pod zemí cestovalo, kdyby byla stavba zahájena o několik desítek let dřív?

O metru se mluvilo od 19. století, nejstarší projekty pocházejí z první republiky. Bylo by takové metro dostačující i nyní, na začátku 21. století?
S nepřekonatelnými obtížemi by se určitě potýkala podpovrchová tramvaj projektovaná v 60. letech minulého století. Ta měla mít kapacitu 12 500 cestujících za hodinu a již tehdy bylo jasné, že je to číslo zhola nedostačující. Předválečné metro by určitě v tomto ohledu plnilo svoji roli lépe. Ostatně mnoho světových měst dosud využívá stanice i z 19. století – namátkou Londýn, Budapešť či Chicago.

Možná je pro Prahu dobře, že si počkala, ne?
Odpovím trošku lišácky a opačně. Mohli jsme mít historické stanice velmi podobné těm, jaké jsou třeba v Berlíně.

Jak bylo v nejstarších projektech řešeno křížení s řekou?
Například v projektu Dráhy „D“ ze třicátých let, což byla podpovrchová tramvaj, plány počítaly s využitím existujících mostů. Konkrétně měla trasa překonat Čechův most architekta Kouly a za ním se vnořit do tunelu pod Letnou. Ve směru z Klárova na Staré Město měl ale vést tunel, a dokonce se na dně Vltavy v těch místech dělal geologický průzkum. Obecně se plánované vedení tras vcelku shodovalo s těmi, jak je známe nyní.

Sny českých architektů o metru zmapoval Jan Charvát v knize nazvané Metrovize.

  • Jedná se už o druhou publikaci, v níž se věnoval této tematice. V knize Nádech výdech, která vyšla v roce 2017, se zaměřil na výdechové komíny, které  propojují podzemní stanice s povrchem.
  • Nová kniha na metro nahlíží téměř výlučně očima architektonických perspektiv a vizualizací. Někdy zůstalo jen u těchto představ, jindy byly výrazně změněny, někdy se pozoruhodně shodují s výslednou realizací.
  • Kniha je dvojjazyčná  – česko-anglická. l Metrovize vyšly v nakladatelství BiggBoss.

Byla práce na stanicích pro architekty či designéry otázkou prestiže?
Určitě ano, účast na stavbě brali vážně i jinak velmi vlažní a neflexibilní dodavatelé, státní podniky. Dostupnost, či spíše nedostupnost, materiálů byla tehdy velmi určujícím faktorem, něčím, co si dnes málokdo dokáže představit. Jako příklad mě napadá jméno Václava Aulického – autora žižkovského vysílače či zbouraného Transgasu. Ten byl společně s Pavlem Poličanským na vojně ve Vojenském projektovém ústavu a zde připravovali nerealizované návrhy na stanici Národní třída. Jinak se ale třeba na výzdobě stanic podepsala řada významných umělců z nejrůznějších oborů – od sklářů až po sochaře.

Jak moc do podoby metra mluvili sovětští architekti?
Metro sice neslo oficiální označení Stavba československo-sovětského přátelství, šlo ale spíš o celkové technologické řešení výstavby než o podobu jednotlivých stanic. Po stavbě prvního céčka šlo áčko architektonicky již dost samostatnou „českou“ cestou, což se ještě prohloubilo u trasy B. Byť právě zde je stanice Anděl, dříve Moskevská, na které výrazně spolupracovali právě sovětští architekti, jmenovitě Lev Nikolajevič Popov.

A vaše oblíbená stanice?
Překvapivě se to v čase mění, i podle toho, co třeba nového o nějaké stanici zjistím. Nyní je jednou z nich Kačerov architekta Zdeňka Lešetického. Je totiž v mnoha ohledech unikátní – vestibul má dřevěný strop a několik nádherných výtvarných děl. Třeba veliký pískovcový reliéf Ladislava Gajdy a skleněnou vitráž Benjamína Hejleka.

Nyní se řeší podoba nové trasy D. Musí být dopravní stavba „krásná“? Primární je přece funkce...
Měla by být. I ryze utilitární stavba může mít odpovídající estetický účinek, být v souladu se svým okolím nebo i třeba promyšleně provokovat. 

Komentáře

Hlavní zprávy

Kapličky? Ne! Tohle jsou „domečky na počasí“

Výtvarník a urbanista Jan Trejbal a letecký meteorolog René Tydlitát.
vydáno 4. dubna 2020  12:03

Přes pět desítek meteorologických sloupů stojí v ulicích českých a moravských měst. Hitem byly hlavně na přelomu 19. a 20. století. Ty nejchytřejší...  celý článek

Naše štěstí je, že jsme firmu rozjížděli rovnou jako e-shop, říká prodejce kol

Do půlky března jsme měli frmol, říká Martin Říha.
vydáno 3. dubna 2020  16:30

Prodej kol je silně kontaktní disciplína. Zákazník si potřebuje svůj budoucí stroj osahat, mnoho věcí ladí až v prodejně. Jenže i prodejci a servisy kol...  celý článek

Během nouzového stavu se z revizorů stali rozlévači dezinfekce. Průvodčí jen mávají

Poloprázdná stanice metra Smíchovské nádraží
vydáno 3. dubna 2020  9:19

Více než osmdesátiprocentní propad počtu cestujících v pražské hromadné dopravě a doporučení hygieniků přiměly dopravní podnik i další dopravce „uklidit“...  celý článek

Naši lidé jsou skvělí, moc děkuji, že mi rozumí, říká ředitel pražské záchranky Petr Kolouch

Ředitel pražské záchranky Petr Kolouch
vydáno 3. dubna 2020  5:38

Ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch byl loni jako lékař urgentní medicíny – člen aktivních záloh Armády ČR – půl roku součástí mise v...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám