Rakušané plošně slučují kontejnery na plasty, kartony a kovy. V Praze by to šlo také

„V rakouském hlavním městě právě probíhá největší změna sběru tříděného odpadu za posledních patnáct let. V metropoli se nachází přibližně devatenáct tisíc nádob na sběr plastů, nápojových kartonů a kovů. Poslední popelnice budou vyměněny do konce března,“ uvádí pro Metro Martin Landa ze Zahraniční kanceláře města Vídně.

Nový systém si pochvaluje také vídeňská radní pro životní prostředí Ulli Sima. Podle ní se značně zjednoduší i svoz. „Fúzí uspoříme kolem 80 tisíc vozokilometrů, neboť popelnice nebude muset vyvážet tolik různých nákladních vozů,“ dodává radní.

Jak správně třídit? Zrcadla do skla nepatří Pražské svozové společnosti v loňském roce přepravily více než 266 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Recyklovat je nicméně pro Pražany prakticky denní nutností. Barevné kontejnery ale všechen použitý materiál nepojmou.  Do sběrného dvora se musíte vydat v případě, že se chcete zbavit takzvaného nebezpečného odpadu. Do toho se řadí například lepidla, ředidla či barvy.  S kovy, jako je měď, železo, či vyřazenými elektrospotřebiči lze naložit stejně, případně je možné je odevzdat ve výkupně, kde oplátkou dostanete peníze. Někdy městská část objedná také velký kontejner navíc, kam je možné podobné věci odnést, o čemž obvykle informuje na webu.  Staré oblečení patří do sběrného kontejneru charity. Ty najdete buďto u klasických kontejnerů na tříděný odpad, nebo poblíž nákupních center. Staré kusy oděvů je nejlépe čisté složit do tašky. Jinak bývají často nepoužitelné. l Stará zrcadla je nejlépe netřídit vůbec. Nejde totiž o sklo, a proto patří do směsného odpadu. Ve třídicích linkách nedělají dobrotu ani kovové nádoby pod tlakem, jako jsou například spreje. Ty patří rovněž do sběrného dvora.

Třídit odpad do jedné nádoby zkoušejí obyvatelé Štěrbohol v rámci pilotního projektu od června loňského roku. Podle magistrátního specialisty na odpadové hospodářství Lukáše Jandy se zde systém zatím velmi osvědčil. „Tento projekt, jenž uskutečňujeme ve spolupráci se svozovou společností Pražské služby, se zatím soustředí na takzvaný door to door systém sběru. Sběrné nádoby jsou poskytnuty účastníkům projektu do domu a nádobu na vícekomoditní sběr a na papír účastník projektu v den svozu přistaví na ulici. Výsledky tohoto sběru budou uveřejněny v následujících týdnech, nicméně již nyní víme, že jsou velice pozitivní,“ sdělil Metru Janda s tím, že projekt poběží nejméně do května.

Pokud by se však Praha podobný způsob sběru tříděného odpadu rozhodla v budoucnu plošně zavést, byla by podle Jandy zapotřebí výstavba nové optické třídicí linky. „Zde by docházelo k třídění jednotlivých vysbíraných složek,“ vysvětluje a dodává, že i ve Vídni jednotlivé suroviny následně třídí automatická technologie.

Jen za loňský rok Pražané do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes šedesát tisíc tun skla, plastových obalů, papíru a dalších recyklovatelných komodit. Ve srovnání s Vídní, kde místní ročně vytřídí 350 tisíc tun, je to téměř šestkrát méně. Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many toto číslo setrvale roste od roku 2005. Svozová společnost plánuje během následujících týdnů spustit informační kampaň zaměřenou na předcházení vzniku odpadu. Dá se proto podle Many předpokládat, že se čísla o něco zlepší.

„V letošním roce se možnost separace v hlavním městě rozšiřuje o plošný svoz bioodpadu. Ten tvoří zhruba čtyřicet procent obsahu popelnic na komunální odpad,“ doplňuje Mana, podle nějž test svozu gastroodpadu probíhá na území Prahy 5, 6 a 7. Pro účely tohoto provozu byly na sběr vybrány hnědé nádoby s oranžovým víkem a gumovým lemem.