Děj se opět točí kolem modrých obyvatel planety Pandora, tentokrát se zaměřuje na dospívající generaci. Zápletka tříhodinového filmu by se dala shrnout jako trable šestičlenné rodiny. Hlavní postavy Jack Sully (hraje Sam Worthington) a Neytiri (Zoe Saldanová), které už známe, založili rodinu a musí se vypořádat se vzdorujícími puberťáky. Ti zákazy rodičů porušují, ač jsou otázkou života a smrti.
Záběr z filmu Avatar: The Way of Water
Zároveň musí potomky ochránit před lidskými narušiteli, kteří chtějí Pandoru kolonizovat a Sullyho, původně člověka, jenž se postavil za domorodé Na’vi, se zbavit. Z rodného lesa se proto modrá rodinka vydá hledat azyl k vodním lidem z klanu Metkayina. Jejich náčelník Tonowari (Cliff Curtis) je i přes protesty družky Ronal (Kate Winsletová) přijme mezi sebe a lesní lidé se tak začnou adaptovat na mořské prostředí. Výkony lze hodnotit těžko, propojit si počítačově upravené postavy se skutečnými herci je složité.
Záběr z filmu Avatar: The Way of Water
Výpravy pod vodní hladinu za rozličnými mořskými tvory ukousnou velkou část filmu a jsou skvělým vytržením z reality. Potápění je známou Cameronovou vášní a oko znalce je patrné. Díky efektům, na kterých je snímek postavený, je podmořské rozjímání stejně nosné jako akční části. Bystrému divákovi neujde ani ekologický podtext. Nejpatrnější je z brutálního vypalování lesů lidskou rasou nebo v kontrastu krásné divoké přírody a lidského industriálního města.
Záběr z filmu Avatar: The Way of Water
Pokud si také, jako já, první film po těch letech už nepamatujete, možná budete na začátku dvojky lehce zmatení, nebudete vědět, kdo je kdo, proč chtějí „zlí lidé“ Pandoru obsadit a jak se stalo, že Sully zmodral. Zopakovat si jedničku bych doporučila, ale není to nutnost. Flashbacků do minulosti je dost na to, aby si i neznalec dal skládačku jakžtakž dohromady.
Verze ve 3D také není špatná, ale celkovému zážitku toho moc nepřidá, v některých momentech je problikávání, patrné na větších světlých plochách, až rušivé. Otevřený konec i Cameron slibují další pokračování. Snad na ně nebudeme muset čekat dalších třináct let.
PRAHA? AHA!
