Zaznívají hlasy, že cirkulární ekonomika není jen soustavou nudně znějících ekologických pouček a projektů, ale i kompletním životním stylem. Co tedy mohou Pražané v nejbližších letech očekávat? Ptali jsme se ekologa a experta na cirkulární ekonomiku Vojtěcha Voseckého. Ten je zároveň spoluautorem zmíněné Strategie i související části metropolitního Klimatického plánu.
Zahájení prací na strategii oznámilo vedení metropole už loni. Co přesně to bude pro město i jeho obyvatele znamenat?
Tento dokument byl v pondělí schválen jednomyslně. Vše je součástí našeho Klimatického plánu, který vede Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí. Pro lidi to znamená příjemné změny, o které nás mnozí již léta žádali. Chceme, aby v Praze vznikalo méně odpadů a aby lidé měli třídění odpadů jednodušší, a zároveň aby to šetřilo jejich peněženky i životní prostředí.
Jak chcete tohoto cíle konkrétně dosáhnout?
To brzy uvidíme v mnoha možnostech – od vysokého třídění bioodpadu a obalů přes lepší možnost oprav a výměn nábytku a vybavení domácnosti, bezodpadové iniciativy až po využití škváry jako stavebního materiálu. Pak jsou tu cíle a opatření, kterých si na první pohled nevšimneme, ale budou mít velký dopad na produkci emisí ve městě. Jedná se o reálnou recyklaci obalů a stavebního odpadu, odpovědné nakupování služeb a produktů městem či využití druhotných surovin jako fosfát či bioplyn z čištění odpadních vod.
Metropole má ambice přinášet nové metody i v celorepublikovém srovnání. Co přesně je v plánu pro rok 2022?
Jak již informoval i váš deník, od roku 2022 má kdokoliv možnost si zdarma objednat popelnici na bioodpad rostlinného původu, ze kterého bude kompost. Až čtyřicet procent bioodpadu se totiž nachází v těch černých popelnicích, kterým říkáme směsný komunální odpad, jenž se pak energeticky využívá. Na bioplyn z odpadů bude v budoucnu jezdit i flotila svozových aut z Pražských služeb a v budoucnu nebudeme muset kupovat předražený CNG z Ruska.
Jaké další již realizované projekty se dotknou každodenní reality Pražanů?
Letos budeme nabízet lidem stále více možností pro snižování odpadů, zejména toho objemného z domácností, díky re-use službám. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy, re-use centra či komunitní akce typu „železné neděle“, kterých plánujeme hned několik v tomto roce. Pracujeme také na tvorbě on-line cirkulární mapy, kde budeme ovšem krásně informovat. Hodně se také těším na projekt multikomoditního sběru obalů.
A to je přesně co?
Jednoduše řečeno, letos snad již v září budou moct lidé házet plasty, kovové obaly a nápojové kartony do jedné popelnice. Ať už v těch třídicích hnízdech venku na ulici, nebo i před svým domem do speciální popelnice. Lidé to budou mít blíž, budou to mít jednodušší a město toho pak vysbírá a zrecykluje víc. To znamená vyšší příspěvky od státu a opět menší emise oxidu uhličitého.
Je jasné, že některé projekty nelze uskutečnit na úrovni jednotlivců. Podle vašeho názoru – jak se může řadový Pražan zapojit do cirkulární ekonomiky? Jaké příležitosti mu k tomu hlavní město poskytne?
Nejlepší je neprodukovat odpad. Dlouho nám všichni říkali, jak je důležité třídit a recyklovat, ale nejlepší je si dávat pozor na to, kolik doma spotřebuji vody, jak často jdu s odpady ven, ale i třeba jestli opravdu potřebuji ten stolek vyrobený v Číně, když si ho tady za rohem můžu zdarma vyzvednout na našem re-use pointu. Co se týče klimatické změny, další vědecky ověřené kroky jsou jíst méně masa a domluvit si dodavatele energie z obnovitelných zdrojů. A tajnou ingrediencí nakonec je se zapojit do změny, kterou chceme kolem sebe vidět. Jako občané jsme mnohem víc než konzumenti. Máme hlasovací práva. Žijeme v komunitách. Máme své práce a rodiny a přátele. To jsou všechno oblasti, kde se můžeme seberealizovat.
V současnosti se mluví o zálohování PET lahví a plechovek. Jaké šance dáváte takové legislativě v Česku, popřípadě v Praze? A je to vůbec něco, o co mají čeští občané zájem?
Dávám tomu velké šance. A pokud to ministerstvo životního prostředí myslí s ochranou životního prostředí vážně, mělo by zálohy podpořit. Často vidíme v lesích a parcích pohozené plechovky a PET lahve. Kdyby byly zálohované, spousta lidí si to rozmyslí, než obal odhodí. A někdo v nouzi už to v nejhorším sebere, vrátí a ještě za to dostane zaplaceno.
A to je ten hlavní důvod, proč vedení Prahy zálohy podporuje?
Myslím, že ano. Chceme čisté ulice a parky. Ostatně ani nemáme na výběr, Evropská unie po nás chce sbírat devadesát procent PET lahví, o čemž víme, že to bez záloh nedáme, a jinak hrozí vysoké pokuty.
Celkově ve veřejném prostoru převládá skepse ohledně Zelené dohody pro Evropu. Myslíte si, že je Česká republika z hlediska klimatické politiky připravena na evropské předsednictví EU?
Myslím, že máme co dohánět. Předchozí vláda přípravy hrubě podcenila. Ve výsledku je pro nás předsednictví takový klimatický budíček. Nechceme být skanzen EU, chceme ukázat talent, inovace a skvělá řešení, která tu reálně existují. Myslím, že přístup politiků, kteří Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu – pozn. red.) sabotují, je krátkozraký a nezodpovědný vůči naší budoucnosti. Víme, že se jako lidstvo řítíme do záhuby, pokud teď nezačneme ambiciózně řešit ztrátu biodiverzity, spotřebu zdrojů a produkci skleníkových plynů, které mění planetu k nepoznání.
Co to znamená pro velká města, jako je Praha?
Pro velká města to znamená spoustu peněz a energie pro tvorbu hezkého místa k životu. Každý máme přece rádi čerstvý vzduch, čistou vodu nebo to, když se v létě v Praze nepečeme kvůli šíleně vysokým teplotám. Green Deal nabízí rámec i pro velká města, jak tento čistý přechod zrealizovat tak, aby vznikala pracovní místa a aby na to byly peníze.
Pokud se zamyslíte v globálním měřítku, jaké iniciativy a projekty je dobré sledovat a mohly by být skutečnou revolucí na poli cirkulární ekonomiky? Je to případně něco, co byste chtěl promítnout i do klimatické politiky českého hlavního města?
Nejlepší na tom všem je, že my už vlastně víme, co se má změnit a proč. Technologie i know-how už tu jsou. Elektřina ze solárních panelů je levnější než z uhlí. Když budeme produkovat méně odpadů, ušetříme peníze i životní prostředí. Teď jde o to, dostat tyto způsoby do každodenní reality tak, aby z toho těžili obyčejní lidé a ne jen pár velkých korporátů. Nicméně skutečnou revolucí pro město jako Praha jsou potom právě legislativní změny jako Green Deal či uhlíková daň. V Praze máme jasný plán do roku 2030 a ten je tlačen mílovými kroky dopředu.
Strážce streamu
