Motýla abyste pohledali. Moucha v bytě? Zázrak! Přední sklo auta neprůhledné od přilepených mušek je také z oblasti starých pověstí českých. Tato přirozená potrava pro ptactvo mizí. S ní i ptáci. Česko patří mezi evropské regiony, které se v posledních letech potýkají s vysokým úbytkem ptactva.
Chemizovaná příroda vyhání hmyz i ptáky
Industrializovaný prostor střední Evropy je pro výskyt ptáků stále problematičtějším prostředím. Především v zemědělské krajině. Dokladují to především měření, která jsou nepřímo směřována na ptáky, ale i na výskyt hmyzu v přírodě. V Česku, nebo i v sousedním Německu, naměřili v posledních letech v letních měsících až alarmující pokles hmyzích společenství.
Chemizovaná zemědělská příroda snížila objem hmyzu co do hmotnosti až o osmdesát procent. A to v létě, kdy by naopak jeho výskyt měl být největší. Kde není hmyz, tam není ani ptactvo, protože nemá přirozenou potravu. Není to ale jediné nebezpečí, které dělá z ptactva „nedostatkové zboží“.
Bariér přibývá, putujících opeřenců ubývá
Důležitou součást české přírody tvoří stěhovavé ptactvo. A to od nás, bohužel, mizí. „Příčiny jsou jak v místech, odkud stěhovaví ptáci přilétají, tak v jejich trasách,“ říká Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické (ČSO). Podle poslední studie Východoanglické univerzity v Portu a Lisabonu a ČSO dochází k největšímu poklesu populace u druhů, které směřují do oblastí se stále se zhušťující infrastrukturou. Na úbytku ptactva se podílí i změna klimatu, týká se to třeba snižování biotopů. Mezi postižené regiony patří například severní Afrika nebo západní Asie.
Čím víc rozrůstajících se měst, výškových budov, elektrického vedení a větrných elektráren, tím víc překážek pro samostatně letící ptáky i celá hejna. Také množství lovců, kteří na migrující ptáky čekají na jejich cestách přes moře a mezi kontinenty, patří k hrozbám.
Jsou-li ptáci těmto hrozbám vystaveni v zimovištích, odráží se to pak i v poklesu hnízdících populací daných druhů. „V Česku tvoří stěhovaví ptáci přibližně polovinu veškeré ptačí populace u nás,“ připomíná Alena Klvaňová z ČSO. K ohrožení ptačího migrování může do budoucna přispět i současná energetická situace a snaha Evropy získat co největší energetickou nezávislost na Rusku.
Týká se to energie získané z větrných elektráren. Právě velkých rotorů by mohlo v Česku v následujícím období přibýt. „Větrné elektrárny mohou vyrábět dost elektřiny pro tolik domácností, kolik jich žije ve středně velkém kraji,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Pták se špatnou pověstí
Útěk ptactva z otevřené krajiny zase na druhou stranu tento druh fauny přivádí do měst. Mizejí sice například vrabci a kosi, ale přibývají ti ptáci, kteří by se před pár desítkami let v malých i velkých městech vyskytovali jen výjimečně. Mezi „invazivní“ druhy, které si našly v hustě osídlených aglomeracích nové působiště, patří především straky. Pokud platí rčení „krade jako straka“, má tohle úsloví kořeny v tom, že straky se živí i tím, že vybírají vajíčka nebo dokonce malá ptáčata z cizích hnízd. Traduje se, že za úbytkem jiných druhů ptáků ve městech jsou straky, ale zatím to žádná studie nepotvrdila.
Úplným škůdcem straka, která se ráda živí i tím, co najde kolem kontejnerů, není. Patří mezi pilné stavitele hnízd, každý rok tvoří nové a staré pak slouží jiným druhům. Například některým dravcům. Pokud jim tedy straka pak nakladená vajíčka zase nevybere.
Komplikovaný život
|
