metro.cz

Počasí v Praze

4 °C / 6 °C

Pondělí 5. prosince 2022. Svátek má Jitka
Jan Kasl | foto: jankasl.cz

Rozhovor: Jsem pro mýtné v centru, ale i Rejnoka na ostrově, říká Kasl

  7:00
Ještě v lednu byl hlavním kandidátem na primátora Babišovy strany, pak se vše rychle změnilo. Architekt Jan Kasl, bývalý pražský primátor za ODS z let 1998 až 2002, se však myšlenky na znovuzískání primátorského řetězu nevzdal. Nakonec vstupuje do voleb s uskupením 65 Demokratů Jana Kasla.

Rychle jste na svou současnou kandidátku sehnal i bývalé ministry...
Tento tým jsem původně stavěl pro ANO. Už loni na podzim jsem byl osloven současnou eurokomisařkou Věrou Jourovou a tehdy jsem začal přemýšlet o programu a kandidátce, aby se v Praze něco změnilo. S panem Babišem jsme se domluvili 6. ledna, že se za dva měsíce sejdeme, jenže krátce poté se objevilo moje jméno v médiích. Tehdy jsem si ještě trošku naivně představoval, že panu Babišovi, který je úspěšný v parlamentu, vytvořím úspěšnou také komunální kandidátku.

Kde se to zlomilo?
Musím přiznat, že mě Andrej  Babiš okouzlil svým šarmem, a ani nemohu říct, že by vládní ekonomické záležitosti dělal špatně. Mám ale jiný názor na další fungování uvnitř ANO, kde se objevila paní Radmila Kleslová, nynější šéfka pražské organizace. Od počátku proti mně stavěla členy hnutí. Byl jsem obviňován, že jsem nekomunikativní a že nejsem týmový hráč.

Tohle je tedy důvod vašeho rozchodu s ANO?
Ano, odešel jsem kvůli doktorce Kleslové, člence korupční koalice v Praze 10. Podle mě je skutečným lídrem ANO pro Prahu ona, vždyť jezdí na foto se svým drdolem a oblečením ve stylu rozvědčice 70. let vedle pana Babiše na tramvajích. Neuměl bych dělat loutku, tak jsem včas odešel. To už jsem zažil v ODS, kde mi chvíli trvalo, než jsem na to přišel. Pak je nutné udělat šmik.

Proč jdete i nadále do boje o post primátora?
Mám ambici řídit město s týmem odborníků. V únoru už to byl zhruba rok, kdy jsem pracoval na aktualizaci Strategického plánu Prahy jako expert Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. To byl pro mě velký impulz, kdy jsem se po osmi letech zase zabýval Prahou systematicky, ve skupině odborníků, jako je třeba Ivan Gabal. V tu dobu už jsem měl celkem jasno, co se má změnit, aby Praha fungovala. Do toho mě oslovilo ANO. Proto jsem začal dávat dohromady tým  expertů, shodou náhod i bývalých ministrů. Třeba na Pavla Dobeše, který býval v Evropských demokratech, se pan Babiš zatvářil negativně. Sice Pavlovi také trochu vyčítám, že byl ve Věcech veřejných, ale jako ministr neudělal nic špatného. Padala i další jména, jako třeba Adriana Krnáčová nebo Eliška Kaplicky, které na kandidátce ANO zůstaly.

Neuvažoval jste o návratu do ODS?
Ta strana dokázala sama, že není reformovatelná. Já v to dokonce dlouho věřil a ještě po roce 2000 myslel, že ji dokáže změnit Pavel Bém. Pak jsem zjistil, že to je génius, který ale dokáže úplně jiné věci.

V názvu máte pětašedesátku, kolik vás vlastně je?
65 je přesný počet kandidátů do zastupitelstva, proto toto číslo. Kolem nás je ovšem mnoho dalších odborníků. Překvapilo mě ale, kolik lidí nakonec odmítlo kandidovat, protože se třeba báli o svoji práci ve vztahu k městu nebo kvůli střetu zájmů.

Řeknete nějaké jméno?
Snad se nebude zlobit. Třeba režisérka Irena Pavlásková měla dlouhou dobu zájem o sociální otázky a bytovou politiku, ale pak ji její profese nepustila.

Kdo vás financuje? V Praze je už tradicí mluvit o nových uskupeních jako o béčkách nebo céčkách větších stran.
Největším sponzorem s 300 tisíci je Tomáš Homola (dříve Věci veřejné), pro jeho advokátní kancelář to není problém. Moje firma dala 150 tisíc a já dalších 100 tisíc z vysouzeného odškodného od státu za osm let soudu s Pavlem Hurdou (ODS).

Váš program se zaměřuje na tři oblasti. Co byste vypíchl z dopravy?
Na letiště ekologicky a levně je jeden z našich bodů z konceptu Smart City. Za 25 let se tady nepovedlo postavit rychlodráhu a poslední projekt Metroprojektu navrhuje, že jen rekonstrukce trati mezi Dejvicemi a letištěm by stála 20,5 miliardy. Praha 6 k tomu chce tunel za další tři miliardy. Kolega architekt Preininger přitom přinesl americko-jihokorejskou technologii monorailu. Zjednodušeně řečeno: jezdí díky elektromotorům po betonové traverze na gumových pneumatikách nad dráhou. Problém s hlučným a drahým vlakem by odpadl. Tato varianta stojí asi 7 miliard a za dalších 7 miliard by monorail dojel na Kladno. Další z priorit programu je Zelená, čistá a bezpečná Praha. Skoro v každé ulici může být stromořadí, inženýrské sítě se dají přeložit...

V Praze zasadit i jeden strom není zrovna levné.
To jste mi nahrál, protože třetím bodem je Důvěryhodná správa města. Obnovení důvěry je důležité, neboť dnes Pražané nevěří ani bohulibému záměru radnice vysadit strom. Co v tom je, ptají se. Ale ty stromy jsou stejné v celé Evropě. Pocházejí z holandských školek a dvacetiletý strom stojí pět šest tisíc.

Navrhujete i změnu systému parkovacích zón. Ale co třeba zpoplatněný vjezd do centra?
Ano, jsem zastáncem mýtného. Když jsem nápad přinesl v roce 2000 po návštěvě Londýna, tak mě za to ODS málem křižovala. Tehdy to bylo exotické, dnes mi ta myšlenka přijde jako standard. Samotné zóny ani mýto ale dopravu nevyřeší, je potřeba hledat koncept města s udržitelnou mobilitou.

Vy jste byl zastáncem blobu na Letné, může tento projekt ještě ožít?
Považuji projekt za mrtvý. Architekt je mrtvý, ani knihovna na tom místě nebude. Nejde postavit poloviční blob na jiném místě s jiným architektem. Bylo by ale hezké přenést třeba na Rohanský ostrov Rejnoka, projekt Kaplického koncertní síně z Českých Budějovic, kde na to nemají peníze ani diváky. Šikovná architektka jako Eva Jiřičná by to dokázala.

Co považujete za úspěchy z doby primátorství?
Otevřel jsem radnici lidem, pro mě není prázdný pojem otevřená radnice. Za mě zmizely fyzické bariéry, otevřely se informační kanály médiím. Přestavěli jsme v šibeničním termínu Kongresové centrum pro výroční zasedání v roce 2000, dotáhli jsme prodloužení metra B na Černý Most, rozhodli jsme o pokračování metra C i o tramvajové trati na Barrandov.

Jak hodnotíte jako architekt barrandovské zastávky Patrika Kotase?
Myslím, že jeho věci už dnes působí lacině, ačkoli jsou investičně drahé, a vyjdou z módy. Ale fungují a splňují svůj účel.

A Opencard? Jaká je budoucnost projektu vašima očima?
Opencard je se všemi svými právy a vazbami ztracený model. Na světě jsou asi tři velké firmy, které se těmto systémům věnují. Po volbách jsem pro vypsání nového výběrového řízení, které navrhne nejlepší variantu. Hlasoval jsem proti Opencard z opozice v roce 2006, a to jsem netušil, že z toho bude pro někoho miliardový kšeft.

Komentáře

Hlavní zprávy

Geometrie a její symetrie uklidňují můj vnitřní zmatek, říká o svých špercích Hana Melčová

vydáno 4. prosince 2022  17:33

Jako malá si Hana Melčová přála prodávat v květinářství, líbilo se jí množství barev, tvarů květin a tvůrčí prostředí. Před lety začala pod značkou...  celý článek

Když architekti kouzlí, vznikají skládačky, sluje, převisy. Chtěli byste v tom bydlet?

PRAHA? AHA!
vydáno 4. prosince 2022  11:58

Zvedněte pohled od displeje mobilního telefonu a zkuste vnímat, kudy chodíte, kolem čeho chodíte a po čem chodíte. Možná vás překvapí, co vám celé roky...  celý článek

Spadla vám do díry v poklopu klíče či jiná cennost? Některé kanály za úplatu odklápějí

vydáno 4. prosince 2022  6:00

Přemýšleli jste někdy o tom, co dělat, když vám spadnou klíče do kanálu? Podobná svízelná situace se přitom může lehce stát každému. V takovém případě je...  celý článek

Kdo nejlépe uvaří sníh? Staroměstské náměstí bude plné čertů, andělů a soutěží

vydáno 3. prosince 2022  18:33

Největší vánoční trhy v metropoli ožijí v pondělí velkou podívanou. Na Staroměstském náměstí si totiž dávají sraz Mikuláši, čerti a andělé z celé Prahy....  celý článek