Fungují už více než pět let. Jak název napovídá, rukama jim prochází hlavně nábytek. Projekt Z pokoje do pokoje je prvním pražským re-use centrem. Nechtěné židle, stoly nebo skříně se tu mění v poklady, které si kupují zájemci o retro kousky. Nápad zachraňovat vyhozený nábytek si zakladatelka projektu přivezla ze studií ve Skandinávii. „Ideu jsem odkoukala ve Švédsku, kde jsem si díky podobným centrům vybavila celý byt,“ vzpomíná Zuzana Kuberová.
Sama ráda o projektu mluví jako o dobru na třetí. „Někdo centru daruje věci, které už nechce. Daná organizace je prodá a podpoří své vlastní podnikání. Někdy v takových centrech pracují například také dlouhodobě nezaměstnaní lidé a zároveň se díky takovému systému předchází vzniku odpadu,“ popisuje fungování re-use center Kuberová.
Kouzelné dřevo
Konkrétně Z pokoje do pokoje je specifickým druhem re-use organizace. Zaměřuje se hlavně na starý kvalitní nábytek, který opravuje a renovuje. „Když má dřevěný stůl rozviklané nohy nebo je deska stolu politá, tak to ještě neznamená, že je k vyhození, dá se zbrousit a opravit. Starší věci jsou často velmi dobře řemeslně vyrobené. Dřevo je kouzlo,“ ví Kuberová.
Z pokoje do pokoje zároveň zájemce učí, jak si nábytek opravit svépomocí. Kurzy vypisuje každý měsíc. Však je o ně zájem. Jednou účastníky workshopu učí truhlář, jak renovovat nábytek, jindy se zájemci dozvědí, jak třeba přečalounit křeslo.
Hlavní náplní organizace je ale zajišťovat nechtěným věcem druhý život. „Často se k nám dostane nábytek z pozůstalosti. Nebo když se někdo stěhuje a potřebuje se něčeho zbavit. Navíc k nám lidé věci nemusí vozit. My si pro ně přijedeme. Svozy děláme i několikrát za měsíc,“ popisuje fungování centra Kuberová.
Hodně práce
Zavítáte-li na web organizace, v sekci obchod najdete vše, co vás napadne. Od lamp přes komody až po židle. Někoho možná zarazí cena letitého nábytku. Najdou se tu kousky za pár stovek, ale i za několik tisíc. „Vypadáme, že jsme komerční subjekt, ale není to tak. Cena nábytku odpovídá práci na něm. Přes 50 procent věcí, které k nám dorazí, potřebují větší opravu. Stojí nás to hodně času i materiálu a stále se nedostáváme do zisku,“ vysvětluje zakladatelka projektu. „Věci, které k nám přijdou v dobrém stavu, pro změnu prodáváme levněji,“ dodává.
Další možnosti
Z pokoje do pokoje spolupracuje i s Nábytkovou bankou. Ta funguje v Praze něco málo přes rok. Její filozofie je odlišná. Banka se skladem v pražské Libuši shromažďuje od dárců nepotřebný nábytek a další předměty denní potřeby. Ty pak zdarma poskytuje například lidem v hmotné nouzi, klientům sociálních služeb nebo třeba mladistvým, kteří právě opustili dětský domov. „Když ale měla banka přehršel věcí, o které nikdo nejevil zájem, tak jsme si rozbitý nábytek s potenciálem vzali a něco sním udělali,“ vzpomíná na spolupráci Kuberová. Ta je mimochodem i místopředsedkyní Federace nábytkových bank a re-use center. Jejím cílem je podpořit vznik podobných organizací napříč Českem.
Jedním ze zakládajících členů federace je například i odpadová společnost OZO Ostrava. Společně s moravskoslezskou metropolí vytvořila velké fungují městské res-use centrum. Sem z ostravských sběrných dvorů putují nejen nábytek, ale i nádobí, hračky, nářadí, kočárky nebo třeba lyže. Centrum pak předměty za symbolickou cenu prodává. Zájem je obrovský. Předloni se vybralo 831 tisíc korun. Peníze se následně použily na péči o městskou zeleň.
Podle Kuberové je OZO Ostrava skvělým příkladem, jak by re-use centra mohla fungovat. V Praze podle ní podobně velké centrum chybí. „V metropoli jsme v poměrně v neutěšeném stavu, magistrát si přitom důraz na cirkulární ekonomiku stanovil jako jednu z priorit,“ připomíná.
Jak to funguje
|