Cifra 2,25 musela letos bývalého podnikatele v cestovním ruchu a exsenátora Václava Fischera hodně strašit. Tolik procent hlasů získal v letošním prvním kole v senátním obvodu Prahy 1 a šanci na senátorskou legitimaci si po jednadvaceti letech nezopakoval. Letos skončil na posledním osmém místě.
Přitom v roce 1999, kdy Fischer v témže obvodu v doplňujících volbách uspěl, vhodilo mu hlas 71,24 procent zúčastněných voličů. Takovou převahu v prvním kole senátních voleb ani předtím, ani potom, nikdo nepřekonal. Ti, kteří zdolali nástrahy voličské přízně už v prvním kole, vítězili nad svými soupeři jen těsně. Jejich vítězná procenta se pohybovala od 50,06 do 54,90.
Rekord starý deset let36,74 To je volební účast v 1. kole letošních senátních voleb. 44,59 Historicky nejvyšší volební účast v 1. kole senátních voleb, téměř 45 procent, zažilo Česko v roce 2010. Nejvíc voličů v druhém kole (32,55 procenta) dorazilo k senátním urnám v roce 2002. |
Historicky nejvíc kandidátů do Senátu si mohlo hned po prvním kole oddechnout hned v prvním senátním klání v roce 1996. V Praze uspěli tři zástupci ODS (z toho dva primátoři), v Brně politik lidovců. S výjimkou roku 2018, kdy se bez další agitace před druhým kolem obešli dva uchazeči (v Praze bývalý kandidát na prezidenta Jiří Drahoš a zlínský hejtman Jiří Čunek), mohl jásat vždy jen jeden vítěz hned z prvního kola. V roce 1998 se výhra hned napoprvé nepodařila dokonce nikomu.
Také letos uspěl hned v první části jen jeden kandidát. Zbyněk Linhart dokonce obhájil senátní mandát a jako dlouholetý starosta České Lípy bude usedat v bývalé konírně Valdštejnského paláce dalších šest let.
Během druhého kola senátních voleb, které proběhne ve 26 obvodech, budou platit stejná hygienická opatření jako v prvním kole, a to včetně voleb krajských. I zde je povinnost pohybovat se ve volebních prostorách v roušce. Minulý pátek a v sobotu odmítlo nošení roušky například pět lidí v Olomouckém kraji. Mohli odvolit, avšak jejich odmítnutí ochrany obličeje budou následně řešit obecní úřady.
Český Senát se dlouhodobě potýká s nezájmem voličů, zvláště ve druhém kole. Například před dvěma lety přišlo svého favorita podpořit rekordně nízkých 15 procent voličů. Některé politické strany mají dokonce jako část svého programu zrušení horní komory parlamentu, což jim ale nebrání v tom, aby do ní kandidovaly. Senát je stálým terčem kritiky i humoru. „Senát je nejdražší rekreační zařízení v zemi, ve kterém se každé dva roky mění třetina rekreantů,“ komentoval instituci již zesnulý populární komik Miloslav Šimek.
V dosavadní historii Česka se konalo sedm řádných senátních voleb, další byly doplňovací v případě, že senátor zemřel nebo odstoupil. Ty letošní jsou osmé.
