Přesunuli jste testovací místo ze stanu do zdravotnického kontejneru. Kolik lidí stihnete otestovat denně a jak dlouho se čeká na výsledky?
Přesunutím testovacího místa mimo areál se systém vyšetření usnadní a urychlí. Dosud u nás bylo za den vyšetřeno až dvě stě pacientů, ve středu a ve čtvrtek 26. března dokonce až tři stovky. Výsledky pacienti obdrží do několika dní, v tomto jsme omezeni vyšetřovací kapacitou externích laboratoří. Ovšem velmi intenzivně pracujeme na zavedení rychlého testování na koronavirus přímo v laboratořích nemocnice.
Co se konkrétně děje se vzorkem pacienta, jak přesně vypadá test?
Jedná se o výtěr z nosohltanu. V praxi je to tak, že se zavede vatová štětička relativně hluboko do obou nosních dírek a provede se stěr ze sliznice. Vyšetření není bolestivé, ale může být mírně nepříjemné. Vatová štětička se pak vloží do zkumavky se speciálním médiem a odešle se ke zpracování do laboratoře. Tam se provede speciální metodou, tedy polymerázovou řetězovou reakcí průkaz na přítomnost genetické informace koronaviru. Pokud je tato genetická informace nalezena, je výsledek pozitivní.
Uvítal byste další navýšení kapacity testování?
Myslím, že ÚVN dělá pro testování na koronavirus maximum. Celorepublikově by jistě bylo vhodné, aby byla testovací kapacita ještě navýšena. Vyhledávání lidí infikovaných koronavirem je naprosto zásadní pro rychlé a úspěšné zvládnutí epidemie.
Máte dostatek lidí?
Na řešení současné situace se velmi výrazně podílí celá nemocnice. Budu-li mluvit za své pracoviště, tedy Kliniku infekčních nemocí, tak situaci personálně zvládáme dobře. Chtěl bych tímto poděkovat i personálu ostatních oddělení a klinik naší nemocnice, které nám v péči o pacienty infikované koronavirem pomáhají. Rád bych vyzdvihl i velmi důležitou pomoc ze strany studentů medicíny a dobrovolníků.
Teď je pro vás hodně vypjatá doba, jak vypadá váš pracovní den?
Ano, je to náročné, ale i s takto vypjatou situací se vypořádáme. Můj současný pracovní den se liší od toho běžného v tom, že nyní řeším v podstatě pouze věci spojené s koronavirem. Naše klinika se totiž stará o pacienty s potvrzenou nákazou.
Marek Štefan
|
Jak se vypořádáváte s nedostatkem ochranných pomůcek?
Ochranných pomůcek máme zatím dostatek. Neplýtváme, k jejich použití přistupujeme rozumně, tak, abychom se bezpečně ochránili. Naprosto zásadní je ochrana obličeje a rukou. Za nejdůležitější tedy považuji používání obličejového štítu, respirátoru a rukavic. Z médií se dozvídáme o nedostatku ochranných pomůcek v řadě zdravotnických zařízení, ale to bych nerad komentoval.
Myslíte si, že jsou současné kroky státu správné?
Každý stát přistupuje k řešení koronavirové pandemie trochu jinak, až čas ukáže, kdo zvolil tu nejlepší cestu. Kroky našeho státu považuji v zásadě za rozumné, v jednotlivostech by bylo možné asi postupovat jinak, ale celkově pandemii zvládáme dobře. Trochu mě mrzí bulvarizace tématu v některých médiích, což na nás všechny nemusí působit dobře. Informací je totiž příliš a jsou často protichůdné. Pro řadu lidí tak může být těžké se v tom orientovat.
Jak se bude vyvíjet epidemie?
To je těžké předpovědět, nové poznatky o koronaviru se dozvídáme každý den a je nutné zdůraznit, že pandemii způsobenou koronavirem svět ještě nezažil. Určitá podobnost s chřipkou tu je, ale jinak se v prognóze o dalším vývoji nemáme příliš čeho chytit. Osobně se domnívám, že se bavíme o řádu měsíců.
V čem je největší záludnost nového koronaviru?
Nový koronavirus je mimořádný a záludný v tom, že vyvolává celou škálu projevů, od zcela bezpříznakového průběhu přes virózu s bolestmi v krku a kašlem, chřipkovité příznaky s bolestmi celého těla a vysokými teplotami až po těžký zápal plic se selháním dýchání. Základem péče o pacienty s koronavirem je podpůrná léčba, léky proti kašli, proti teplotě, případně podávání kyslíku a při těžkém průběhu intenzivní péče, včetně například umělého dýchání pomocí ventilátoru. Nějaké léky na koronavirovou infekci máme, ale jejich účinnost není zatím zcela prokázaná. Naději vkládám do vakcíny, ta ale bude k dispozici pravděpodobně nejdříve za rok.
Plno otazníků visí nad tím, na jakých površích, kde a jak dlouho může virus přežít. Jak je to?
Podrobnosti o přežívání viru na površích asi nejsou zcela podstatné. Důležité je, že virus na površích přežívat může. Prakticky to pro nás znamená, že při kontaktu s předměty a povrchy mimo domov, tedy třeba v MHD či v obchodě, bychom se měli vyvarovat dotýkání se rukama obličeje. Touto cestou se totiž virus může zanést do dýchacích cest. Po návratu domů by pak měla proběhnout důkladná hygiena rukou, tedy umytí rukou mýdlem, případně jejich vydezinfikování. Měli bychom se naučit mýt si ruce mnohem častěji a co nejvíce se vyvarovat dotýkání obličeje.
