Sakrafixdopytlepráce – tak nám to ten Grande Paolo zase nevyhrál! Tentokrát byl Pavel Nedvěd v pozici viceprezidenta FC Juventus Turín, určitě všechny burcoval, motivoval, věřil v úspěch... a přesto to nevyšlo.
Ojoj, to je mi líto. Držel jsem mu palce už jako hráči, jak tenkrát dostal tu pitomou žlutou kartu v semifinále a do finále nesměl nastoupit. Několik let dozadu to nevyšlo proti Barceloně – a teď proti Realu znovu.
Tři dny před finále Ligy mistrů jsem byl účastníkem McDonald’s cupu v Plzni, což je turnaj pro školáky, a ambasadorem byl právě Pavel Nedvěd. V rámci exhibice jsme spolu nastoupili v jednom týmu, a tak vůbec nebylo překvapením, když náš tým v poločase vedl 4:0, přičemž Kohinho dal dva góly, Paolo jeden a jeden jsme nechali Šmícovi. Bylo to krásné kopání, a když na konci vytáhl Pavel z tašky dres Juventusu a podával mi ho, stadion oněměl. Na moment jsem zadoufal, že je to povolávací dres do boje, že viceprezident využil nějaké klauzule a kupuje v hodině dvanácté bojovníka do svého týmu – přímo na finále v Cardiffu...
No – nakonec se ukázalo, že mi přivezl dres, který mi dávno slíbil. Kdysi jsem nad smažákem projevil přání vlastnit dres Carlose Téveze, skvělého argentinského forwarda. Pavel se může po smažáku utlouct – to jediné v Itálii nemají, a tak jsme se dohodli, že já smažák zaplatím a on mi přiveze dres Téveze – ikony Staré dámy (tak se Juventusu přezdívá). A oba jsme svému slovu dostáli.
Dres mám doma, dívám se na něj... mnu ho v rukou... a nedá mi to nezapřemýšlet nad tím, jaké by to bylo, kdyby mě Nedvěd fakt povolal! No jaké asi?! Juventus by vyhrál! Škoda... tak snad ještě bude příležitost...
