Náš fotbalový tým C. F. ÚFA Praha – což znamená Club Futból Újezdská Fotbalová Asociace Praha – každoročně vyhlašuje fotbalistu roku, takzvaného Krále Újezda. Tím se stává ten, kdo za celý rok posbírá nejvíce bodů do tabulky pravdy. Samotné bodování jsem před lety vymyslel a zavedl já, aby to naše zmatené a často bezcílné pobíhání za míčem dostalo alespoň nějaký smysl. Celkově má naše asociace plus minus 40 členů, ovšem díky zaneprázdněnosti, nemocem, lenosti a dalším nástrahám se scházíme v o mnoho nižším počtu, a pokaždé v maličko pozměněné sestavě.
Bodování probíhá následovně. Rozdělíme se do dvou družstev „podle huby“ – dva kapitáni si volí své spoluhráče. Členové týmu, který zvítězí, dostávají čtyři body, poražení body dva. Kdo je třeba zraněný a přijde se jen podívat na hřiště, dostane bod jeden. A ten, komu je smutno po kamarádech a přijde následně jen do kavárny na rozbor, dostane 0,5 bodu. Tak se tedy celý rok skládá tabulka... a na konci máme šampiona! Ten bývá korunován na slavnostním vyhlášení, které se koná pokaždé na jiném místě, v jiném podniku.
Ceremoniál je to vskutku důstojný, všichni na sobě mají obleky, naši dva spoluhráči hrají na bicí a příčnou flétnu a pokaždé máme slavnou osobnost, která předá cenu vítězi. Daří se mi sehnat výrazné a skvělé předávající, už jsme měli Jiřího Lábuse, Jana Bergera, Jirku Skaláka, nejrůznější Miss a Mistéry, ale pokaždé mi spoluhráči napůl žertem, napůl vážně říkali: „Skvělý, ale kdybychom tady měli Jiřinu Bohdalovou, to by bylo!“ A minulý pátek se to stalo. Kamarádka Jiřinka mi to slíbila, přijela a předala ceny. Spoluhráči valili oči a byli šťastní. Díky Jiřinko, jsi legenda, jsi královna!
PRAHA? AHA!
