Prý se o nás říká, že jsme „národ knedlíků“! Jste pyšní, že jste „knedlíci“? A v Chorvatsku „paštikáři“? Zajímalo by mne, jak se cítí Francouzi, když jim ostatní národy nadávají, že jsou „žabožrouti“, nebo Italové, když jim někdo přezdívá „makaróni“. Asi na to moc hrdí také nejsou. No a Maďaři jsou zase „paprikáši“. Jenže ona ta nadávka je, podle mne, někdy i pochvalou typické gastronomické speciality. Když se třeba mluví o „makarónech“, většina z nás tuší, že jde o Italy, krále skvělých těstovin, které jsou mimochodem s radostí konzumovány na všech kontinentech naší planety.
Pokud někdo hanlivě nazve Francouze „žabožrouty“, všichni víme, že přezdívka vznikla nejspíš kvůli jejich oblibě této delikatesy. Současně to však vyjadřuje úctu, že v zemi galského kohouta mají vybrané chutě a dokážou skvěle upravit prakticky vše, co nám nabízí matka příroda.
A pojďme v těch příkladech ještě dále. „Jogurti“ se říkávalo obyvatelům bývalé Jugoslávie. Ale nevím proč. Vietnamcům se zase nepěkně nadává „rákosníci“. Nejspíš kvůli jejich chatrčím a typickým kloboukům z rákosu, které používají zemědělci na polích. U nás je méně známé, že Mexičanům se především v americké angličtině nepěkně nadává „fazoláči“, protože tuhle vynikající surovinu najdete nejen v chilli con carne, ale skoro v každém mexickém jídle.
Myslím, že nám klidně mohou v zahraničí říkat „knedlíci“. Proč ne. Jenom mi vrtá hlavou, jestli to jsou houskové, bramborové, nebo kynuté? Já je mám tedy rád všechny! Každopádně se mi líbí, že přezdívky národů pocházejí z jídla, a ne z něčeho mnohem horšího!
