Stačí říct 11. září. Pro generaci dospělých z roku 2001 nejen v západním světě útok na newyorské Světové obchodní centrum. Přitom od tragické chvíle uplynulo už neuvěřitelných 25 let. Čtvrtstoletí. Pro ty, kteří se narodili až „poté“, je to už jen datum v historii s jakousi událostí. Přitom její důsledky změnily náš život a fungování moderní civilizace. Položili jsme tři otázky americkému odborníkovi Kevinu Schwartzovi z Orientálního ústavu České akademie věd.
Co se stalo 11. září
|
Generace, která zažila atentát na prezidenta J. F. Kennedyho, se ptala: Kde jsi byl a co jsi dělal, když zabili JFK? Mají lidé proživší 11. září podobnou: Kde jsi byl, co jsi dělal, když útočili na Dvojčata?
Stejně jako většina Američanů, i mnoho lidí ve světě, kteří v té době žili a vnímali události z 11. září 2001, si přesně pamatuji, kde jsem se právě nacházel. Seděl jsem v kanceláři svého akademického poradce v Bostonu a probíral výběr předmětů na první semestr postgraduálního studia blízkovýchodních studií. Výuka měla začít následujícího dne. Právě během našeho rozhovoru se tyto události odehrály a zřítila se první věž. Pamatuji si pocit šoku a okamžité uvědomění, že studium Blízkého východu bude od té chvíle jiné, zcela odlišné od toho, co jsem očekával.
Již dávno jsme si zvykli na důsledky událostí z 11. září – na bezpečnostní omezení, a to nejen v letecké dopravě, ale i na rozvoj technologií, které monitorují vše a všechny. Jsme snad jiní?
Dědictví a dopady událostí z 11. září a globální války proti terorismu jsou rozsáhlé a nadále nejrůznějšími způsoby ovlivňují naše životy. Já i další lidé tyto dopady sledujeme v rámci projektu „9/11 Legacies Project“. Některé z nich jsou natolik známé a zřejmé, že už je nevnímáme tak intenzivně jako dříve. Přesto se staly součástí našeho každodenního prostředí a dění. Patří k nim například využívání technologií pro sledování a rozpoznávání tváří, letištní bezpečnostní opatření, protiteroristické zákony, militarizace policejních složek. Také způsob, jakým jsou ve filmu a televizi zobrazováni Arabové a muslimové, či používání označení „terorista“ pro naše nepřátele. Jiné dopady jsou méně patrné. Například omezování neformálních sítí pro půjčování peněz v Asii, na něž lidé v běžném životě spoléhají, a to z obavy, že by tyto sítě mohly sloužit i k financování nezákonných teroristických aktivit. Nebo skutečnost, že se nezaměstnaní veteráni začali obracet k nelegálním gangům a soukromým bezpečnostním společnostem.
Jedním z důsledků 11. září je asi i strach. Objevuje se pocit podezřívavosti, snaha vidět nepřátele i tam, kde žádní nejsou. Je snadné podlehnout konspiračním teoriím? Koneckonců, ty dodnes provázejí i smrt J. F. Kennedyho...
Lidé budou i nadále šířit konspirační teorie týkající se útoků z 11. září, stejně jako to dělají u jiných významných historických událostí, avšak v tomto případě je otázka pachatelů zcela jasná. Byli jimi Usáma bin Ládin a al-Káida. Otázka, proč se rozhodli zaútočit na Spojené státy právě v té době a jaké okolnosti to umožnily, představuje samostatné téma.
České stopy 11/9
 Michal Rambousek, otec Lukáše Rambouska, jedné ze dvou českých obětí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Na snímku je pravděpodobně i jeho syn. |
