„Byla to dřina. Ale tehdy jsem měl poprvé pocit, že dělám něco, co má smysl,“ říká muž, který si vzhledem k citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě. Redakce deníku Metro mu proto přidělila jméno Karel.
Co znamená férovost?
Psal se rok 2010 a trh práce v Česku se ocitl v krizi. „Na cestě bylo druhé dítě a já si po nějaké době, kdy jsem střídal různé pozice, vzpomněl na kamaráda, který od maturity pracoval v zahraničí, a zeptal se ho, jaká je situace tam. Po pár telefonátech jsem se rozhodl, že to také zkusím, a nastoupil jsem jako pomocný kuchař do restaurace, která měla v té době jednu michelinskou hvězdu. Práce mně učarovala a měl jsem i štěstí na šéfkuchaře, který mě jako neznalého do tajemství vaření zasvětil,“ popisuje pro Metro Karel.
17. listopad patří i předčasně narozeným dětem. Jejich začátky bývají těžké, ale plné naděje |
Za hranicemi teprve poznal, co znamená férovost. „Tam nikoho nenapadne vás vzít takzvaně na zkoušku a nezaplatit vám ji. Stejně tak je pro ně neodmyslitelné, aby za vás neodváděli zákonné pojištění nebo vám dávali nějaké peníze v obálce. Jen dýška se dělila rovným dílem mezi obsluhu a kuchaře vždy jednou týdně. Ale šlo o dýška v hotovosti, protože v zahraničí je zcela běžné, že je servis započítán v konečném účtu zákazníkovi, většinou ve výši deseti procent. To se ovšem nedělí a daní se to jako standardní příjem,“ říká.
Potrestání přijde až později
V současnosti pracuje už více než deset let zpátky doma, obor ale nezměnil. „Gastronomie je pro mě svým způsobem taková droga. Je to jiný svět. Adrenalin, pocit štěstí, radost z dobře odvedené práce, když vás host pochválí,“ popisuje. Jenže po návratu do Česka ho tehdy čekal šok. „Dostal jsem nabídku z jedné restaurace. Řekli mi rovnou, že smlouvu dostanu na minimálku, zbytek v obálce. Tenkrát jsem si říkal, že to přece není tak hrozné. Hlavně že bude práce. A tak jsem kývl,“ přiznává kuchař.
Za těch deset let se podle něj ale nic nezměnilo. „Na papíře mám pořád minimální mzdu a zbytek dostávám bokem. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že jediný, kdo na to doplatí, budu ve výsledku já sám. Chápu, že tento systém vyhovuje lidem s existenčními problémy, jako jsou exekuce a podobně. Běžně to probíhá tak, že zaměstnavatel vám vyplatí minimální mzdu, aby splnil zákonnou povinnost, a zbytek vám dá bokem. Mnoha lidem ale nedochází, že tím budou nakonec trestáni až později, když přijde doba důchodu nebo vleklé zdravotní obtíže, ke kterým v tomhle oboru nikdy není daleko,“ říká.
Podle něj se takto v gastronomii pracuje běžně. „Řekl bych, že výjimka je, když to někdo dělá poctivě. Jinak je to standard. Není to problém jednoho města nebo kraje. Děje se to všude,“ dodává. Podle něj jde o zaběhnutý systém.
Zesnulí jako návnada? Kyberpodvodníci zneužili jméno Dany Drábové, útoků dál přibývá |
„Ale je bláhové si myslet, že je to problém jen gastra. Rozhodně to není výjimka. Výjimka je, když narazíte na někoho, kdo vám nabídne běžné pracovní podmínky a veškeré vydělané peníze vám oficiálně přizná. Stejně tak je bláhové si myslet, že je to problém jen Ústeckého kraje. Děje se to napříč republikou,“ vysvětluje Karel a přiznává, že mu tahle situace není příjemná.
„Pro mě osobně to výhodné není a raději bych měl vše oficiálně přiznané. Nikdy totiž člověk neví, co se může stát. Samozřejmě i za cenu kosmetického snížení mzdy. Pokud by to ovšem znamenalo výrazné snížení mzdy, musel bych o tom dlouho přemýšlet,“ říká.
Nejčastěji gastronomie a stavebnictví
|
