Agresivita ve společnosti roste. Sebeobrana začíná v hlavě, říká lektorka Linda Štucbartová

Podle Lindy Štucbartové, zakladatelky projektu Sebeobrana pro všechny a první certifikované lektorky konceptu Empowered Self-Defense (ESD) v České republice, se s násilím ze strany klientů setkává 60 až 80 procent zdravotníků, 40 až 50 procent učitelů a přibližně polovina sociálních pracovnic.

„Není to jen o jednotlivých incidentech. Vidíme dlouhodobý trend, agresivity přibývá. Po covidu, s ekonomickým napětím a frustrací ve společnosti, se lidé častěji uchylují k verbálnímu nebo i fyzickému útoku,“ popisuje pro Metro Štucbartová.

Hospitalita je o srdci. Kdo má rád lidi, najde v hotelnictví smysl i radost, říká HR ředitelka Slabá

Násilí má mnoho podob. Od nadávek, ponižování či hrozeb přes ekonomický nátlak až po kyberšikanu a zveřejňování osobních údajů. V posledních letech se objevují i sofistikovanější formy, jako je právní šikana nebo tlak skrze rodinu.

„Část společnosti bohužel začíná považovat hrubé chování za normální. Jenže pro lidi v pomáhajících profesích to znamená obrovskou psychickou zátěž,“ dodává Štucbartová. Podle ní jsou důsledky vážné – vyhoření, úzkosti, odchody z profese a ztráta důvěry ve smysl vlastní práce.

Sebeobrana není o síle, ale o vědomí vlastní hodnoty

Když Linda Štucbartová mluví o sebeobraně, nemá na mysli údery ani chvaty. „Sebeobrana není jen o fyzické síle. Je to o tom, jak si nastavit hranice, jak rozpoznat nebezpečí a jak odejít včas. Cílem není vyhrát boj, ale zabránit tomu, aby k němu vůbec došlo,“ popisuje pro Metro. Projekt Sebeobrana pro všechny vychází z mezinárodního konceptu
ESD – Empowered Self-Defense, který kombinuje fyzickou obranu s psychologickou a komunikační přípravou.

TO: Vítejte v Derry je brutální podívaná. Pennywise se na HBO Max utrhává ze řetězu ve stylu Stranger Things

„Fyzická obrana je až poslední možnost. Dřív než zvednete ruce, musíte zvednout hlavu a podívat se, co se děje, a vědomě reagovat,“ pokračuje lektorka. Právě praktičnost a využitelnost v běžném životě ji na tomto přístupu zaujala. Štucbartová, která se už více než dvacet let věnuje leadershipu, komunikaci a vyjednávání, je zároveň viceprezidentkou Výkonné rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory a koučkou. „ESD funguje i pro lidi, kteří nemají žádné zkušenosti s bojovými sporty. Je to systém, který dá každému nástroj, jak si zachovat klid, rozhodnost a sebeúctu,“ říká.

Umění říct „ne“ a odejít včas

Základem konceptu ESD je komunikace. Linda učí své studenty rozpoznat první signály napětí a reagovat dřív, než se situace vyhrotí. „Lidé často cítí, že je něco špatně, ale zůstávají v té situaci, protože nechtějí působit nezdvořile. Jenže právě ta chvíle rozhoduje o tom, jestli dojde k útoku, nebo ne,“ dodává koučka. V kurzech proto trénuje takzvané tvrdé ne – krátké, jasné a bez omluv.

„Mám právo na své ‚ne‘. ‚Ne‘ je celá věta. A nemusím ji vysvětlovat,“ zdůrazňuje. Důležité je, aby tón, řeč těla a slova byly v souladu. „Pokud řeknu ne, ale usmívám se a uhýbám pohledem, tělo vysílá úplně jinou zprávu,“ popisuje Štucbartová a zároveň připomíná, že i gesto může být obrana – ruce před sebe, pohled vpřed, pevný postoj. „Někdy stačí jasný signál, že situaci vnímám a nenechám se zatlačit,“ dodává.

Strach není slabost

Jedním z největších témat v sebeobraně je podle Štucbartové práce se strachem. „Strach je přirozený. Je to informace o tom, že se něco děje. Není třeba ho potlačovat, ale naučit se s ním pracovat,“ líčí. V ESD se proto učí využívat hlas – pevný tón, křik nebo jasný povel pomáhá tělu přepnout z pasivity do akce.

„Hlas aktivuje tělo a přitahuje pozornost. Někdy už to samo stačí, aby útočník ustoupil,“ říká lektorka. A co dělat, když tělo zamrzne vlivem šoku? „Zamrznutí je stejně přirozená reakce jako boj nebo útěk. Není to selhání. Ale pokud o ní víme, můžeme ji překonat dechem, pohybem nebo slovem,“ vysvětluje.

Prevence místo boje

Štucbartová zdůrazňuje, že sebeobrana začíná dávno před samotným útokem. „Je to o všímavosti a nastavení hranic. O tom, že dokážu říct, že mi tohle vadí nebo že už je tohle za hranou,“ vysvětluje. V pracovním prostředí podle ní pomáhá i jasná komunikace mezi kolegy – sdílení zkušeností, dohoda na postupech a podpora, když někdo čelí agresi. „Bezpečí je kolektivní odpovědnost. Nikdo by v tom neměl být sám,“ dodává.

Jan Černý proměnil barrandovský fundus v módní kolekci. Příznačně ve filmových kulisách

ESD proto učí i to, jak vytvářet bezpečnější prostředí ve školách, nemocnicích i firmách. „Jde o to, aby lidé věděli, na koho se obrátit, jak situaci ohlásit, a aby se to bralo vážně. Hlášení není slabost. Je to krok k tomu, aby se podobná situace neopakovala,“ říká koučka.

Stanovení hranic

Sebeobrana se dnes netýká jen fyzického prostoru. „Útoky na sociálních sítích, anonymní výhrůžky, zveřejňování osobních dat – to všechno jsou formy násilí,“ upozorňuje Štucbartová. Principy ESD podle ní platí i online: blokovat, mazat, nereagovat, ale dokumentovat. „Stejně jako v reálném světě – jde o to, převzít kontrolu a stanovit hranice,“ zdůrazňuje.

Věřte si

Podle Štucbartové má každý člověk schopnost se ubránit, pokud ví, jak na to. „Mýtus, že slabší se neubrání, je nesmysl. Statistiky ukazují, že většina útoků skončí, když oběť zakřičí nebo uteče. Sebeobrana není o vítězství, ale o přežití a o schopnosti odejít a nezůstat paralyzovaný,“ vysvětluje. Ať už jde o dítě ve škole, zdravotní sestru v nemocnici, nebo manažerku na jednání, princip je stejný. Všímavost, komunikace, jasné hranice a důvěra ve vlastní intuici. „Věřte si, to je vaše nejúčinnější zbraň,“ uzavírá Štucbartová.