„Je tu opravdu rušno,“ říká Jana Cenefelsová, marketingová manažerka UBM Development, která za „novým“ druhem staveb stojí. „Každou chvíli se přijedou podívat nejen zájemci o bydlení, ale i od konkurence,“ uvádí Cenefelsová.
Obytná stavba ze dřeva má přednosti i některá omezení. Tyto konkrétní domy nejsou sice energeticky nezávislé, ale produkují vlastní teplo i elektřinu. Tepelná čerpadla (vrty jsou pod každým domem až do hloubky 200 metrů) dům vyhřívají nebo naopak v létě chladí. Jejich provoz je zčásti z fotovoltaiky na střechách. Pokud vyrobí víc proudu, než dům právě spotřebuje, přebytky jdou zpět do systému na ohřev vody. Dřevo zvenčí a obložení stěn zevnitř a další izolace zařazují tyto dřevodomy do nejvyšší kategorie energetické náročnosti.
K přednostem patří čas výstavby. Proti betonovým skeletům (tady jsou betonové jen základy, s technickým zázemím a garážemi, kostra je dřevěná) je to významné zkrácení hrubé stavby. Zatímco beton musí stárnout předepsaný počet týdnů, zde se jen montuje z celků, které vznikají v továrně.
Například koupelnová jádra se také přivezou na stavbu už hotová a jen zapustí do patra. Takže co týden, to jedno patro.
K nevýhodám se řadí menší variabilita ohledně klientských úprav. Dům je vlastně skládačka, tomu se požadavky musejí přizpůsobit. Případné změny se musejí dohodnout s větším časovým předstihem a musí se najít kompromis mezi zájmem zákazníka konkrétního bytu a možnostmi modulárního systému. Protože třeba panely vnějších stěn na terasy jsou také předvyrobeny, včetně otvorů na okna a dveře. V bytech ale taky nenajdete tradiční radiátory nebo klimatizační jednotky. Topení a chlazení je v podlaze, nastavení, například i žaluzií a dalších hodnot v bytě, se provádí přes centrální bytový počítač. Dům i všechny byty mají čidla hlídající vlhkost. Životnost dřevěného obytného domu se podle stavebníků vyrovná klasickým „kamenným“ stavbám.
Život v dřevostavbě
|
Strážce streamu
